České europoslance rozděluje unijní měna. Do budoucna zmiňují budování bezpečné Evropy

Nahrávám video

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) za klíčové rozhodnutí europarlamentu v posledních pěti letech považuje podporu jaderné energie. „Na začátku mandátu byla ve stavu klinické smrti a podařilo se zařadit jádro do takzvaných podporovaných projektů, aby na jaderné výstavby dávaly banky nižší úroky. Jádro bylo nedávno zařazeno do strategických technologií, bez kterých Evropa nezvládne konkurenceschopnost a reakci na klimatickou změnu,“ připomíná Knotek.

Za úspěch svého výboru pro regionální politiku považuje udržení výjimky pro Českou republiku, aby si mohla peníze přelívat mezi fondy a zacílit prostředky. „Ochránili jsme čtyři miliardy korun, které nám Brusel chtěl vzít, na krajinu, na venkov. Získali jsme navíc jednu miliardu pro opatření v energetické účinnosti. V době covidu jsme dokázali v tomto výboru velmi rychle rozvolnit veškerá pravidla, aby peníze mohly být nality do ekonomiky,“ upozornil Knotek.

V rychlé anketě pak uvedl, že evropská měna by se v Česku zavádět neměla. Je přesvědčen, že by v EU mělo být zachováno právo veta. Za klíčová témata, které bude muset řešit nový europarlament, pak považuje Knotek konkurenceschopnost a ochranu hranic před nelegální migrací.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) považuje mezi tři své hlavní „zářezy na pažbě“ okleštění původního návrhu normy Euro 7 ze strany Komise. „Osobní automobily budou nadále dostupné se spalovacím motorem v následujících letech, je to důležité pro náš automobilový průmysl,“ poznamenal Vondra. Za další úspěch považuje rehabilitaci jaderné energie, což bylo před pěti lety takřka „zakázané slovo“. „Třetí věc, že se nám podařilo získat prostředky na pomoc Ukrajině, i když jsme na půl cesty,“ říká jako člen podvýboru pro bezpečnost a obranu.

Za nejzásadnější rozhodnutí končícího europarlamentu považuje Green Deal. „Šturmovalo se tam příliš moc a pro země, které jsou historicky průmyslově nastavené a více závislé na fosilních zdrojích energie, typově Česko, Německo, Polsko, tak pro ně je to náročnější a dražší a je tu co napravovat v příštím parlamentu,“ myslí si Vondra, který doufá, že budoucí europarlament bude více realistický než ideologický.

V rychlé anketě sdělil, že na přijetí eura podle něj Česko není připravené a mělo by evropskou měnu přijmout, až to pro něj bude výhodné. Právo veta v EU by Vondra zachoval. Za klíčové téma nového europarlamentu považuje zajištění bezpečnosti Evropy, a to jak proti vnějším hrozbám, jako je Rusko, tak i proti těm vnitřním, jako je „nezvládnutá imigrace“.

Europoslankyně Radka Maxová (za SOCDEM) byla členkou výboru FEMM, který shromažďuje tisky ze sociální oblasti. „Měli jsme možnost je připomínkovat, ovlivňovat a zasahovat do nich. Moji srdeční záležitostí jsou lidé se sociálním postižením, práva žen, LGBT, a tam také velmi zasahuje sociální politika, i když jsem nebyla přímo členkou výboru pro sociální věci,“ podotkla.

Za největší úspěch považuje svůj podíl na zřízení a zavedení evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením a evropské parkovací karty. Zmiňuje také úsilí o zmenšení rozdílů v platech mezi muži a ženami.

V anketě uvedla, že Česko by mělo přijmout euro a princip veta by měl být v Unii zachován. Za hlavní úkol nových europoslanců považuje zajištění bezpečnosti a samostatnosti Evropy v mnoha oblastech, jako je energetika či dezinformace.

Klimatickými návrhy se v posledních letech zabýval ve výboru pro životní prostředí europoslanec Stanislav Polčák (STAN). „Ochrana klimatu a nastoupení cíle udržitelné ekonomiky, udržitelného způsobu života byly jedním z cílů Evropského parlamentu a Evropské komise a řada věcí se nám podařila. Já jsem se zabýval ochranou lesů, bylo pro mě důležité, aby spotřebitelé věděli, odkud nakupují různé dřevěné výrobky, že mají například původ ve vytěžených brazilských, afrických lesích,“ uvedl Polčák.

V posledních pěti letech považuje za klíčové geopolitické výzvy, kterým Evropa čelila, když vypukl naplno konflikt na Ukrajině. „Evropský parlament v tomto neselhal, naopak popoháněl evropské státy, aby byly daleko razantnější, rychlejší. I v době covidu parlament pomohl, když se snažil otevřít hranice, když to bylo už možné, a harmonizovat pravidla pro distribuci vakcín,“ konstatoval Polčák.

V anketě se vyjádřil pro zavedení eura v Česku i pro zachování práva veta v EU. Pro nový europarlament bude podle Polčáka klíčové téma udržitelných klimatických cílů, aby nepřišly vniveč dohody, které se za posledních pět let podařilo dohodnout.

Europoslanec za SPD Ivan David, který dosud působil ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, považuje za nejdůležitější to, že bylo třeba čelit „důsledkům Green Dealu, který působí velmi neblaze na zemědělství“. Připomněl v této souvislosti protesty farmářů napříč Unií. Evropa podle něj chudne, zhoršuje se hospodářství i sociální situace. „To jsou všechno věci, které je potřeba napravit,“ míní David.

Green Deal je nejzásadnější věcí, která se na půdě europarlamentu udála za posledních pět let, říká europoslanec s odkazem na slova předsedkyně Komise Ursuly von der Leynové. „Promítá se to prakticky do všech hospodářských otázek, do zemědělství a následně do sociálních problémů,“ konstatoval David s tím, že podstatné jsou také otázky migrace a potlačování svobody slova.

Euro v Česku si David nepřeje, naopak je pro zachování práva veta v Unii, sdělil v rychlé anketě. Za zásadní téma pro nový europarlament považuje snahu o obnovu růstu a hospodářské potence.

Zástupce Pirátů v europarlamentu Marcel Kolaja z výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů je jedním z pěti kvestorů. Za úspěch považuje, že se mu spolu s kolegy podařilo udržet europarlament v chodu i během pandemie covidu, kdy musel ze dne na den odstartovat on-line režim. „Podařilo se mi ušetřit tři miliony eur, že jsem změnil strukturu IT vybavení, kterou dostanou v příštím období europoslanci a jejich kanceláře,“ uvedl dále Kolaja, který také pracoval na legislativě, jež nastavila jasné podmínky pro digitální giganty, aby nezneužívaly dominantního postavení na trhu.

Mezi klíčové, co se europarlamentu podařilo dosáhnout během posledních pěti let, považuje europoslanec třeba uznávání takzvaných covid pasů, aby nemusely být zavřené hranice, ale také záležitosti spojené s bezpečností a podporou Ukrajiny a právě i zmíněná pravidla pro digitální giganty.

V anketě uvedl, že by byl pro přijetí evropské měny v Česku, právo veta by zanechal v rámci EU jen ve specifických oblastech, jako je přijetí nového člena. Za klíčové téma pro příštích pět let má posílení konkurenceschopnosti EU.

Europoslankyně Kateřina Konečná z KSČM, která působí ve výboru pro vnitřní trh, považuje za úspěch, že se podařilo prosadit jednotné nabíječky. „Věřím, že to ušetří nejen životní prostředí, ale i nervy ve chvíli, kdy máte v kabelce špatný kabel,“ upozornila Konečná, která hodnotí kladně i to, že byla zpravodajkou u legislativy ke spotřebitelským úvěrům. „Podařilo se mi tam prosadit tři věc. Jedna se týkala nekalých reklam, druhá práva být zapomenut – když se vyléčíte z onkologických onemocnění, tak vás pojišťovny a banky pořád trochu berou jako nemocného, což bude zakázáno. Třetí je, že se banky a další instituce musí dohodnout s lidmi, než je pošlou do exekuce,“ uvedla politička.

Za klíčové věci, co současný europarlament odsouhlasil, považuje migrační pakt, jenž označila za nevýhodný pro Česko, a také Green Deal. „Všechno to dopadá na lidi, pro mě je to úplně nepřijatelné,“ říká Konečná s tím, že pozitivní jsou revize, takže noví europoslanci budou mít šanci věci změnit.

Euro v Česku odmítá a právo veta v Unii by zachovala, sdělila v anketě. Za nejdůležitější téma příštích pěti let považuje Konečná revizi nebo zrušení Green Dealu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 4 mminutami

Zástupci zemí EU podpořili další sankce proti Rusku. Řecko ustoupilo

Zástupci států Evropské unie podpořili přijetí 21. balíku sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, potvrdil unijní diplomat. Řecko nakonec svou blokaci stáhlo. Athény požadovaly, aby EU zmírnila dohodnutá omezení týkající se dodávek ruského zkapalněného plynu (LNG). Jaké ústupky si Řecko vyjednalo, zatím není jasné. Nový sankční balík se zaměřuje zejména na ruský bankovní sektor.
před 12 mminutami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 3 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 10 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 12 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.