České europoslance rozděluje unijní měna. Do budoucna zmiňují budování bezpečné Evropy

55 minut
Týden v politice: Čeští europoslanci hodnotili posledních pět let ve Štrasburku
Zdroj: ČT24

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) za klíčové rozhodnutí europarlamentu v posledních pěti letech považuje podporu jaderné energie. „Na začátku mandátu byla ve stavu klinické smrti a podařilo se zařadit jádro do takzvaných podporovaných projektů, aby na jaderné výstavby dávaly banky nižší úroky. Jádro bylo nedávno zařazeno do strategických technologií, bez kterých Evropa nezvládne konkurenceschopnost a reakci na klimatickou změnu,“ připomíná Knotek.

Za úspěch svého výboru pro regionální politiku považuje udržení výjimky pro Českou republiku, aby si mohla peníze přelívat mezi fondy a zacílit prostředky. „Ochránili jsme čtyři miliardy korun, které nám Brusel chtěl vzít, na krajinu, na venkov. Získali jsme navíc jednu miliardu pro opatření v energetické účinnosti. V době covidu jsme dokázali v tomto výboru velmi rychle rozvolnit veškerá pravidla, aby peníze mohly být nality do ekonomiky,“ upozornil Knotek.

V rychlé anketě pak uvedl, že evropská měna by se v Česku zavádět neměla. Je přesvědčen, že by v EU mělo být zachováno právo veta. Za klíčová témata, které bude muset řešit nový europarlament, pak považuje Knotek konkurenceschopnost a ochranu hranic před nelegální migrací.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) považuje mezi tři své hlavní „zářezy na pažbě“ okleštění původního návrhu normy Euro 7 ze strany Komise. „Osobní automobily budou nadále dostupné se spalovacím motorem v následujících letech, je to důležité pro náš automobilový průmysl,“ poznamenal Vondra. Za další úspěch považuje rehabilitaci jaderné energie, což bylo před pěti lety takřka „zakázané slovo“. „Třetí věc, že se nám podařilo získat prostředky na pomoc Ukrajině, i když jsme na půl cesty,“ říká jako člen podvýboru pro bezpečnost a obranu.

Za nejzásadnější rozhodnutí končícího europarlamentu považuje Green Deal. „Šturmovalo se tam příliš moc a pro země, které jsou historicky průmyslově nastavené a více závislé na fosilních zdrojích energie, typově Česko, Německo, Polsko, tak pro ně je to náročnější a dražší a je tu co napravovat v příštím parlamentu,“ myslí si Vondra, který doufá, že budoucí europarlament bude více realistický než ideologický.

V rychlé anketě sdělil, že na přijetí eura podle něj Česko není připravené a mělo by evropskou měnu přijmout, až to pro něj bude výhodné. Právo veta v EU by Vondra zachoval. Za klíčové téma nového europarlamentu považuje zajištění bezpečnosti Evropy, a to jak proti vnějším hrozbám, jako je Rusko, tak i proti těm vnitřním, jako je „nezvládnutá imigrace“.

Europoslankyně Radka Maxová (za SOCDEM) byla členkou výboru FEMM, který shromažďuje tisky ze sociální oblasti. „Měli jsme možnost je připomínkovat, ovlivňovat a zasahovat do nich. Moji srdeční záležitostí jsou lidé se sociálním postižením, práva žen, LGBT, a tam také velmi zasahuje sociální politika, i když jsem nebyla přímo členkou výboru pro sociální věci,“ podotkla.

Za největší úspěch považuje svůj podíl na zřízení a zavedení evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením a evropské parkovací karty. Zmiňuje také úsilí o zmenšení rozdílů v platech mezi muži a ženami.

V anketě uvedla, že Česko by mělo přijmout euro a princip veta by měl být v Unii zachován. Za hlavní úkol nových europoslanců považuje zajištění bezpečnosti a samostatnosti Evropy v mnoha oblastech, jako je energetika či dezinformace.

Klimatickými návrhy se v posledních letech zabýval ve výboru pro životní prostředí europoslanec Stanislav Polčák (STAN). „Ochrana klimatu a nastoupení cíle udržitelné ekonomiky, udržitelného způsobu života byly jedním z cílů Evropského parlamentu a Evropské komise a řada věcí se nám podařila. Já jsem se zabýval ochranou lesů, bylo pro mě důležité, aby spotřebitelé věděli, odkud nakupují různé dřevěné výrobky, že mají například původ ve vytěžených brazilských, afrických lesích,“ uvedl Polčák.

V posledních pěti letech považuje za klíčové geopolitické výzvy, kterým Evropa čelila, když vypukl naplno konflikt na Ukrajině. „Evropský parlament v tomto neselhal, naopak popoháněl evropské státy, aby byly daleko razantnější, rychlejší. I v době covidu parlament pomohl, když se snažil otevřít hranice, když to bylo už možné, a harmonizovat pravidla pro distribuci vakcín,“ konstatoval Polčák.

V anketě se vyjádřil pro zavedení eura v Česku i pro zachování práva veta v EU. Pro nový europarlament bude podle Polčáka klíčové téma udržitelných klimatických cílů, aby nepřišly vniveč dohody, které se za posledních pět let podařilo dohodnout.

Europoslanec za SPD Ivan David, který dosud působil ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, považuje za nejdůležitější to, že bylo třeba čelit „důsledkům Green Dealu, který působí velmi neblaze na zemědělství“. Připomněl v této souvislosti protesty farmářů napříč Unií. Evropa podle něj chudne, zhoršuje se hospodářství i sociální situace. „To jsou všechno věci, které je potřeba napravit,“ míní David.

Green Deal je nejzásadnější věcí, která se na půdě europarlamentu udála za posledních pět let, říká europoslanec s odkazem na slova předsedkyně Komise Ursuly von der Leynové. „Promítá se to prakticky do všech hospodářských otázek, do zemědělství a následně do sociálních problémů,“ konstatoval David s tím, že podstatné jsou také otázky migrace a potlačování svobody slova.

Euro v Česku si David nepřeje, naopak je pro zachování práva veta v Unii, sdělil v rychlé anketě. Za zásadní téma pro nový europarlament považuje snahu o obnovu růstu a hospodářské potence.

Zástupce Pirátů v europarlamentu Marcel Kolaja z výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů je jedním z pěti kvestorů. Za úspěch považuje, že se mu spolu s kolegy podařilo udržet europarlament v chodu i během pandemie covidu, kdy musel ze dne na den odstartovat on-line režim. „Podařilo se mi ušetřit tři miliony eur, že jsem změnil strukturu IT vybavení, kterou dostanou v příštím období europoslanci a jejich kanceláře,“ uvedl dále Kolaja, který také pracoval na legislativě, jež nastavila jasné podmínky pro digitální giganty, aby nezneužívaly dominantního postavení na trhu.

Mezi klíčové, co se europarlamentu podařilo dosáhnout během posledních pěti let, považuje europoslanec třeba uznávání takzvaných covid pasů, aby nemusely být zavřené hranice, ale také záležitosti spojené s bezpečností a podporou Ukrajiny a právě i zmíněná pravidla pro digitální giganty.

V anketě uvedl, že by byl pro přijetí evropské měny v Česku, právo veta by zanechal v rámci EU jen ve specifických oblastech, jako je přijetí nového člena. Za klíčové téma pro příštích pět let má posílení konkurenceschopnosti EU.

Europoslankyně Kateřina Konečná z KSČM, která působí ve výboru pro vnitřní trh, považuje za úspěch, že se podařilo prosadit jednotné nabíječky. „Věřím, že to ušetří nejen životní prostředí, ale i nervy ve chvíli, kdy máte v kabelce špatný kabel,“ upozornila Konečná, která hodnotí kladně i to, že byla zpravodajkou u legislativy ke spotřebitelským úvěrům. „Podařilo se mi tam prosadit tři věc. Jedna se týkala nekalých reklam, druhá práva být zapomenut – když se vyléčíte z onkologických onemocnění, tak vás pojišťovny a banky pořád trochu berou jako nemocného, což bude zakázáno. Třetí je, že se banky a další instituce musí dohodnout s lidmi, než je pošlou do exekuce,“ uvedla politička.

Za klíčové věci, co současný europarlament odsouhlasil, považuje migrační pakt, jenž označila za nevýhodný pro Česko, a také Green Deal. „Všechno to dopadá na lidi, pro mě je to úplně nepřijatelné,“ říká Konečná s tím, že pozitivní jsou revize, takže noví europoslanci budou mít šanci věci změnit.

Euro v Česku odmítá a právo veta v Unii by zachovala, sdělila v anketě. Za nejdůležitější téma příštích pěti let považuje Konečná revizi nebo zrušení Green Dealu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
před 1 hhodinou

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 2 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 5 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 6 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...