České europoslance rozděluje unijní měna. Do budoucna zmiňují budování bezpečné Evropy

Nahrávám video

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) za klíčové rozhodnutí europarlamentu v posledních pěti letech považuje podporu jaderné energie. „Na začátku mandátu byla ve stavu klinické smrti a podařilo se zařadit jádro do takzvaných podporovaných projektů, aby na jaderné výstavby dávaly banky nižší úroky. Jádro bylo nedávno zařazeno do strategických technologií, bez kterých Evropa nezvládne konkurenceschopnost a reakci na klimatickou změnu,“ připomíná Knotek.

Za úspěch svého výboru pro regionální politiku považuje udržení výjimky pro Českou republiku, aby si mohla peníze přelívat mezi fondy a zacílit prostředky. „Ochránili jsme čtyři miliardy korun, které nám Brusel chtěl vzít, na krajinu, na venkov. Získali jsme navíc jednu miliardu pro opatření v energetické účinnosti. V době covidu jsme dokázali v tomto výboru velmi rychle rozvolnit veškerá pravidla, aby peníze mohly být nality do ekonomiky,“ upozornil Knotek.

V rychlé anketě pak uvedl, že evropská měna by se v Česku zavádět neměla. Je přesvědčen, že by v EU mělo být zachováno právo veta. Za klíčová témata, které bude muset řešit nový europarlament, pak považuje Knotek konkurenceschopnost a ochranu hranic před nelegální migrací.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) považuje mezi tři své hlavní „zářezy na pažbě“ okleštění původního návrhu normy Euro 7 ze strany Komise. „Osobní automobily budou nadále dostupné se spalovacím motorem v následujících letech, je to důležité pro náš automobilový průmysl,“ poznamenal Vondra. Za další úspěch považuje rehabilitaci jaderné energie, což bylo před pěti lety takřka „zakázané slovo“. „Třetí věc, že se nám podařilo získat prostředky na pomoc Ukrajině, i když jsme na půl cesty,“ říká jako člen podvýboru pro bezpečnost a obranu.

Za nejzásadnější rozhodnutí končícího europarlamentu považuje Green Deal. „Šturmovalo se tam příliš moc a pro země, které jsou historicky průmyslově nastavené a více závislé na fosilních zdrojích energie, typově Česko, Německo, Polsko, tak pro ně je to náročnější a dražší a je tu co napravovat v příštím parlamentu,“ myslí si Vondra, který doufá, že budoucí europarlament bude více realistický než ideologický.

V rychlé anketě sdělil, že na přijetí eura podle něj Česko není připravené a mělo by evropskou měnu přijmout, až to pro něj bude výhodné. Právo veta v EU by Vondra zachoval. Za klíčové téma nového europarlamentu považuje zajištění bezpečnosti Evropy, a to jak proti vnějším hrozbám, jako je Rusko, tak i proti těm vnitřním, jako je „nezvládnutá imigrace“.

Europoslankyně Radka Maxová (za SOCDEM) byla členkou výboru FEMM, který shromažďuje tisky ze sociální oblasti. „Měli jsme možnost je připomínkovat, ovlivňovat a zasahovat do nich. Moji srdeční záležitostí jsou lidé se sociálním postižením, práva žen, LGBT, a tam také velmi zasahuje sociální politika, i když jsem nebyla přímo členkou výboru pro sociální věci,“ podotkla.

Za největší úspěch považuje svůj podíl na zřízení a zavedení evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením a evropské parkovací karty. Zmiňuje také úsilí o zmenšení rozdílů v platech mezi muži a ženami.

V anketě uvedla, že Česko by mělo přijmout euro a princip veta by měl být v Unii zachován. Za hlavní úkol nových europoslanců považuje zajištění bezpečnosti a samostatnosti Evropy v mnoha oblastech, jako je energetika či dezinformace.

Klimatickými návrhy se v posledních letech zabýval ve výboru pro životní prostředí europoslanec Stanislav Polčák (STAN). „Ochrana klimatu a nastoupení cíle udržitelné ekonomiky, udržitelného způsobu života byly jedním z cílů Evropského parlamentu a Evropské komise a řada věcí se nám podařila. Já jsem se zabýval ochranou lesů, bylo pro mě důležité, aby spotřebitelé věděli, odkud nakupují různé dřevěné výrobky, že mají například původ ve vytěžených brazilských, afrických lesích,“ uvedl Polčák.

V posledních pěti letech považuje za klíčové geopolitické výzvy, kterým Evropa čelila, když vypukl naplno konflikt na Ukrajině. „Evropský parlament v tomto neselhal, naopak popoháněl evropské státy, aby byly daleko razantnější, rychlejší. I v době covidu parlament pomohl, když se snažil otevřít hranice, když to bylo už možné, a harmonizovat pravidla pro distribuci vakcín,“ konstatoval Polčák.

V anketě se vyjádřil pro zavedení eura v Česku i pro zachování práva veta v EU. Pro nový europarlament bude podle Polčáka klíčové téma udržitelných klimatických cílů, aby nepřišly vniveč dohody, které se za posledních pět let podařilo dohodnout.

Europoslanec za SPD Ivan David, který dosud působil ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, považuje za nejdůležitější to, že bylo třeba čelit „důsledkům Green Dealu, který působí velmi neblaze na zemědělství“. Připomněl v této souvislosti protesty farmářů napříč Unií. Evropa podle něj chudne, zhoršuje se hospodářství i sociální situace. „To jsou všechno věci, které je potřeba napravit,“ míní David.

Green Deal je nejzásadnější věcí, která se na půdě europarlamentu udála za posledních pět let, říká europoslanec s odkazem na slova předsedkyně Komise Ursuly von der Leynové. „Promítá se to prakticky do všech hospodářských otázek, do zemědělství a následně do sociálních problémů,“ konstatoval David s tím, že podstatné jsou také otázky migrace a potlačování svobody slova.

Euro v Česku si David nepřeje, naopak je pro zachování práva veta v Unii, sdělil v rychlé anketě. Za zásadní téma pro nový europarlament považuje snahu o obnovu růstu a hospodářské potence.

Zástupce Pirátů v europarlamentu Marcel Kolaja z výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů je jedním z pěti kvestorů. Za úspěch považuje, že se mu spolu s kolegy podařilo udržet europarlament v chodu i během pandemie covidu, kdy musel ze dne na den odstartovat on-line režim. „Podařilo se mi ušetřit tři miliony eur, že jsem změnil strukturu IT vybavení, kterou dostanou v příštím období europoslanci a jejich kanceláře,“ uvedl dále Kolaja, který také pracoval na legislativě, jež nastavila jasné podmínky pro digitální giganty, aby nezneužívaly dominantního postavení na trhu.

Mezi klíčové, co se europarlamentu podařilo dosáhnout během posledních pěti let, považuje europoslanec třeba uznávání takzvaných covid pasů, aby nemusely být zavřené hranice, ale také záležitosti spojené s bezpečností a podporou Ukrajiny a právě i zmíněná pravidla pro digitální giganty.

V anketě uvedl, že by byl pro přijetí evropské měny v Česku, právo veta by zanechal v rámci EU jen ve specifických oblastech, jako je přijetí nového člena. Za klíčové téma pro příštích pět let má posílení konkurenceschopnosti EU.

Europoslankyně Kateřina Konečná z KSČM, která působí ve výboru pro vnitřní trh, považuje za úspěch, že se podařilo prosadit jednotné nabíječky. „Věřím, že to ušetří nejen životní prostředí, ale i nervy ve chvíli, kdy máte v kabelce špatný kabel,“ upozornila Konečná, která hodnotí kladně i to, že byla zpravodajkou u legislativy ke spotřebitelským úvěrům. „Podařilo se mi tam prosadit tři věc. Jedna se týkala nekalých reklam, druhá práva být zapomenut – když se vyléčíte z onkologických onemocnění, tak vás pojišťovny a banky pořád trochu berou jako nemocného, což bude zakázáno. Třetí je, že se banky a další instituce musí dohodnout s lidmi, než je pošlou do exekuce,“ uvedla politička.

Za klíčové věci, co současný europarlament odsouhlasil, považuje migrační pakt, jenž označila za nevýhodný pro Česko, a také Green Deal. „Všechno to dopadá na lidi, pro mě je to úplně nepřijatelné,“ říká Konečná s tím, že pozitivní jsou revize, takže noví europoslanci budou mít šanci věci změnit.

Euro v Česku odmítá a právo veta v Unii by zachovala, sdělila v anketě. Za nejdůležitější téma příštích pěti let považuje Konečná revizi nebo zrušení Green Dealu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18AktualizovánoPrávě teď

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 17 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 58 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...