Radka Maxová

Volby do Evropského parlamentu ovlivní i personální složení Poslanecké sněmovny. Do Evropského parlamentu byli zvoleni čtyři současní poslanci, tři z ANO, jeden z TOP 09. Za zvolené europoslance tak nastoupí náhradníci, což jsou vždy první nezvolení kandidáti ve volebním kraji z téže kandidátní listiny jako poslanec, který pozbyl mandátu. Mandát se uvolňuje i po Kláře Dostálové (ANO), která nyní zastává také funkci místopředsedkyně dolní komory.

Europoslanci se tento týden ve Štrasburku sešli naposledy před červnovými volbami. Pětileté funkční období poznamenaly pandemie covidu-19 a ruská agrese proti Ukrajině, ale i odchod Velké Británie nebo korupční skandály. Zákonodárci schválili asi 450 legislativních návrhů, což je dosavadní rekord. Sedm českých europoslanců se rozhodlo znovu nekandidovat.

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.

Europoslankyně Martina Dlabajová nebude za ANO příští rok kandidovat do europarlamentu, řekla Deníku. Poukázala na sbližování ANO a SPD. Nepřemýšlí o tom, že by usilovala o znovuzvolení za jinou stranu nebo jinak zůstala v evropské politice, dodala. O tom, že nebude za ANO kandidovat, v tomto týdnu informovala také europoslankyně Dita Charanzová. Nesouhlasí s nynějším konzervativním a národoveckým směřováním hnutí, řekla.

„V minulých letech jsme viděli rychlý nárůst čínských mezinárodních represí. Jejich představitelé zastrašují, sledují a vyhrožují kritikům čínského režimu po celém světě, aby je umlčeli,“ řekla ředitelka neziskové organizace Safeguard Defenders Laura Harthová. Jednotlivé členské státy už působení čínských zámořských stanic začaly vyšetřovat. Čeští europoslanci se však domnívají, že shoda na společném postupu vůči Číně bude složitá.

Bruselská policie v pondělí opět zasahovala v sídle Evropského parlamentu (EP) v souvislosti s vyšetřováním podezření z korupce, uvedl web Politico. Korupční skandál otřásá Evropským parlamentem od pátku. Několik současných či bývalých pracovníků čelí podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Ve vazbě je podle médií i řecká europoslankyně a místopředsedkyně EP Eva Kailisová, která byla údajně v neděli formálně obviněna z korupce. Řecký úřad pro boj proti praní špinavých peněz oznámil, že Kailisové zmrazil veškerý majetek, opatření se vztahuje i na její příbuzné.

Europoslankyně Radka Maxová odchází z hnutí ANO. Maxová patřila k zakládajícím členům v současnosti nejsilnějšího politického uskupení v Česku. Deníku N řekla, že se hnutí odklonilo od původních idejí a převládají v něm marketingové zájmy. Výhrady má k jeho sociální politice a vadí jí, že hnutí už nestojí o její názory. Poslankyní Evropského parlamentu Maxová zůstane. Premiér a předseda ANO Andrej Babiš v sobotu Maxovou nepřímo označil za kariéristku a její odchod přivítal.

Čeští europoslanci Radka Maxová (ANO), Luděk Niedermayer (TOP 09) i Ivan David (SPD) by umožnili Velké Británii znovu odložit brexit. Shodli se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce. Maxová kritizovala, že britský premiér Boris Johnson nesouhlasí s irskou pojistkou, zároveň však stále nepředložil žádné alternativní řešení. Termín brexitu je nyní stanoven na 31. října.

Po volbách do Evropského parlamentu se pomalu začínají rozbíhat jednání o složení jednotlivých frakcí a také o tom, kdo stane v čele nové Evropské komise. V Česku kandidoval i jeden takzvaný spitzenkandidát – lídr ODS Jan Zahradil. Ten ale paradoxně podporuje premiéra Babiše v tom, že by měla mít právo vybrat si svého kandidáta Evropská rada. „Měl by to být kompromisní kandidát, který bude přijatelný pro všechny a vůbec nemusí být z té nejsilnější politické frakce Evropského parlamentu,“ uvedl Zahradil v Událostech, komentářích.

Zvýšit rodičovský příspěvek všem rodičům by bylo podle předsedkyně výboru pro sociální politiku Radky Maxové (ANO) pochopitelné, ale nezodpovědné. Vláda musí brát ohledy na předpokládaný hospodářský růst, který mírně zpomaluje. Rodiny chce ale podpořit i jinak, třeba snížením DPH na potřeby pro děti. Maxová to uvedla v pořadu Interview ČT24.

Ve snaze srovnat v budoucnu penze žen a mužů bude důchodová komise rozpracovávat hned několik možných řešení. Mimo jiné zvažuje společný vyměřovací základ pro partnery nebo fiktivní vyměřovací základ pro ty, kteří pečují o děti. Projednávané změny se mají týkat až budoucích důchodců, na návrhy, které by se dotkly nynějších seniorů, teprve dojde.

Kvůli chystanému půlročnímu odkladu elektronických neschopenek na 1. leden 2020 hrozí i stejný odklad obnovení proplácení prvních tří dnů nemoci. České televizi to řekla šéfka sociálního výboru sněmovny Radka Maxová (ANO). Hnutí ANO požaduje zavedení obou kroků současně a odklad žádají i pravicové strany. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) na jednání výboru připustila, že e-neschopenky stát nezavede podle plánu od 1. července, ale až od 1. ledna.

Růst důchodů nebo rodičovské by mohla podpořit i opozice. V Událostech, komentářích to připustil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Odmítl však, že by v úvahu přicházela podpora varianty navýšení dávek, na které se v pondělí dohodla koaliční rada. Od ní ovšem dávají ruce pryč i obě vládní strany.

Generace Husákových dětí nebude mít podle jednoho z nich, senátora Marka Hilšera (MHS), dostatečné důchody, pokud se s celým důchodovým systémem okamžitě něco neudělá. Řekl to v debatě zákonodárců v Událostech, komentářích. Podle poslance ČSSD Romana Sklenáka jsou ale takové obavy neopodstatněné. Míní, že Česko má rezervy v tom, kolik peněz na důchody dává.

I když Česku zřejmě nehrozí kvůli proplácení obědů a životnímu minimu pád vlády, neúspěch návrhů sociální demokracie v pondělním hlasování vzbudil nezastírané emoce. Zatímco ČSSD trvá na tom, že jde o nutná opatření, ANO si stěžuje, že s ní koaliční strana návrhy řádně neprodiskutovala. Opozice je pak přesvědčena, že jde pouze o přetahování vládních partají o to, kdo bude moci změny prohlásit za svoji zásluhu. O koaliční rozmíšce diskutovali zástupci politických stran v Událostech, komentářích.

Nezaměstnanost v Česku se dostala na nejnižší úroveň za téměř dvacet let. Řada podniků si už ale stěžuje, že je těžké sehnat na trhu práce lidi. Problém by bylo možné řešit změnami ve školství nebo usnadněním přístupu zahraničních pracovníků na tuzemský trh, zaznívalo od hostů předvolební debaty České televize na téma Sociální politika a zaměstnanost, kteří zastupují subjekty kandidující do Poslanecké sněmovny v říjnových volbách, a jejich volební potenciál jim dává šanci na úspěch. Podle ministryně práce a sociálních věcí a kandidátky ČSSD Michaely Marksové je třeba lidi především důstojně zaplatit.

Navyšování porodného představuje neefektivní úplatek, který nemá na počet narozených dětí vliv. V předvolební debatě věnované sociální politice to prohlásil občanský demokrat Jan Skopeček. Reagoval tak na předvolební slib sociální demokracie, která chce zvýšit porodné na patnáct tisíc.

Penzijní systém potřebuje úpravy, shodli se kandidáti napříč politickým spektrem v rámci předvolební debaty České televize na téma Sociální politika a zaměstnanost. Na reformě musí být konsenzus mezi stranami, uvedla kandidátka ANO Radka Maxová. Politici v řadě případů upozorňovali, že jen první pilíř nestačí a lidé musí také sami spořit.