Nezaměstnanost v Česku se dostala na nejnižší úroveň za téměř dvacet let. Řada podniků si už ale stěžuje, že je těžké sehnat na trhu práce lidi. Problém by bylo možné řešit změnami ve školství nebo usnadněním přístupu zahraničních pracovníků na tuzemský trh, zaznívalo od hostů předvolební debaty České televize na téma Sociální politika a zaměstnanost, kteří zastupují subjekty kandidující do Poslanecké sněmovny v říjnových volbách, a jejich volební potenciál jim dává šanci na úspěch. Podle ministryně práce a sociálních věcí a kandidátky ČSSD Michaely Marksové je třeba lidi především důstojně zaplatit.
Nezaměstnanost v Česku dlouhodobě padá. Ke konci srpna Úřad práce evidoval necelých tři sta tisíc uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnanosti tak činil čtyři procenta a podle údajů Úřadu práce je momentálně v Česku nejnižší nezaměstnanost od roku 1998. Nejlepší výsledek vykazuje Česko i ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie. Ekonomové se shodují, že se přibližujeme k přirozené míře nezaměstnanosti. Větším problémem ale možná bude velká nabídka volných míst.
Někteří v souvislosti s hledáním způsobu, jak pomoci obsazovat místa, která zaměstnavatelé poptávají, mluví o změnách ve školství. „Stát dlouhodobě zaspal. Je velký problém ve školství, stát důsledně nereflektoval potřeby trhu. Převládaly humanitní okruhy a vidíme, že je nedostatek v technických,“ prohlásila lídryně ústecké kandidátky KSČM Hana Aulická Jírovcová.
Podle jedničky pardubické kandidátky STAN Michaely Matouškové je potřeba více propojit zaměstnavatele se školami. „Je potřeba otevírat takové obory, které budou reflektovat nabídku práce,“ uvedla Matoušková.
Podobně hovoří i lídryně ústecké kandidátky SPD Tereza Hyťhová. „Klesla prestiž výučních oborů. Je to škoda. Je hezké, když někdo řekne, že má vysokou školu, ale existuje spousta oborů humanitních, které nemají uplatnění,“ zmínila. „Je třeba provázat studijní obory s výrobními závody, protože to také upadlo. Některé střední školy to mají, ale myslím, že by se to mohlo zavést u více škol,“ prohlásila.
Jan Skopeček, který vede středočeskou kandidátku ODS, ale podotkl, že na technické obory lidé nechtějí chodit. „Nejdřív musíme změnit celospolečenskou náladu, že je to dobré, zdravé a že to studentům také přinese dobré platy, když půjdou do technických oborů,“ uvedl.
Lídr jihočeské kandidátky KDU-ČSL Jan Bartošek pak sice vnímá otázku škol, tyto změny se ale projeví až později a továrny potřebují zaměstnance nyní. „Teď je třeba zrychlit, aby na našem pracovním trhu bylo více pracovníků,“ míní s odkazem na přijímání zahraničních zájemců o práci.
„Jsem pro, abychom otevřeli trh práce i jiným zemím a aby byl flexibilnější. Je třeba proces zrychlit, u zemí, kde máme zkušenost a které jsou nám kulturně blízké, jako je Ukrajina, Mongolsko, případně Vietnam, ale je důležité, aby byli prověřeni z pohledu bezpečnosti,“ přiblížil.
Trh se podle Bartoška může otevřít výše kvalifikovaným zaměstnancům, může se také upravit vízová povinnost. „Budeme dávat krátkodobá víza. V případě, že bude práce, tak se lidem vízum obnoví, v případě, že ne, tak se mohou vrátit,“ doplnil.
Vízové řízení by zrychlilo i hnutí ANO, jak uvedla lídryně jihočeské kandidátky Radka Maxová. „Nemusí se dělat jeden člověk, ale udělá se skupina, samozřejmě budeme dbát na bezpečnost,“ přiblížila. Rezervu ale vidí i u nezaměstnaných na českých úřadech práce. „Musíme tlačit na rekvalifikace. Myslím, že nefungují tak dobře, jak bychom si představovali,“ řekla.
Ohledně schopnosti rychlé reakce školství na potřeby pracovního trhu pochybuje i jednička královehradecké kandidátky Pirátů Martin Jiránek. Je sice pro dlouhodobou reformu školství, studenti by se podle něj měli víc učit být flexibilní a dokázat během života měnit zaměstnání, ale zaměřil by se hlavně na zkrácené úvazky. „Musíme trh s částečnými úvazky udělat flexibilnější. Teď je to pro všechny firmy nevýhodné, administrativně i finančně. Když to jako stát podpoříme, nebudou matky několik let bez práce, ale dokážou si ji udržet před mateřskou, třeba i během ní,“ podotkl. „V Dánsku je dvacet pět procent lidí na částečný úvazek, v Holandsku dokonce padesát procent. U nás je to šest procent,“ přiblížil.
Současná šéfka ministerstva práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která vede libereckou kandidátku ČSSD, si myslí, že důležitou rovinou je výše mezd. „Když chci lidi, tak je pořádně zaplatím. Byla jsem ve dvou srovnatelných obchodních řetězcích. Jeden nemá ani jednoho agenturního pracovník a má relativně vysoké mzdy a o své lidi se stará. Druhý řetězec má jedny z nejnižších mezd a stěžuje si, že nemá lidi a musí mít zaměstnance a zaměstnankyně z agentur. Než sem budeme zvát lidi z Ukrajiny a Mongolska, tak bychom měli lidi především důstojně zaplatit,“ prohlásila. A když už zahraniční pracovníci, tak aby také dostali důstojnou mzdu, úplně stejnou jako Češi.
Důstojné mzdy a důstojné pracovní podmínky jako recept na nedostatek zaměstnanců a zaměstnankyň vidí i lídryně pardubické kandidátky Zelených Monika Horáková. „Můžeme sem lákat, koho chceme, za nízké peníze nikdo nevydrží,“ míní.
V případě mezd by se lídryně zlínské kandidátky TOP 09 Kristýna Zelienková podívala na přetrvávající superhrubou mzdu a zrušila ji. „Bylo to opatření minulých vlád v době krize, vysávaly peníze od lidí, aby zaplatily fungování státu. Dnes jsme ale v ekonomickém růstu,“ podotýká. Zároveň by se podle ní měli podporovat podnikatelé, kteří chtějí vyrábět produkty s přidanou hodnotou. „Měli bychom jím dávat třeba nějaké daňové úlevy, ale pro menší a střední firmy. Dlouhodobě se podporovaly velké firmy. Po revoluci bylo pochopitelné, že jsme chtěli přitáhnout zahraniční kapitál, ale myslím, že situace se už změnila,“ přiblížila.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.
