Generace Husákových dětí nebude mít podle jednoho z nich, senátora Marka Hilšera (MHS), dostatečné důchody, pokud se s celým důchodovým systémem okamžitě něco neudělá. Řekl to v debatě zákonodárců v Událostech, komentářích. Podle poslance ČSSD Romana Sklenáka jsou ale takové obavy neopodstatněné. Míní, že Česko má rezervy v tom, kolik peněz na důchody dává.
V pátek poprvé zasedla nová důchodová komise, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) poté řekla, že se bude nejprve zabývat nespravedlivostí v penzijním systému a zaměří se například na srovnání důchodů žen a mužů. Teprve pak přijdou na řadu otázky související s příjmy a udržitelností nynějšího důchodového systému.
Maláčové stranický kolega Roman Sklenák varoval před přehnanými očekáváními. „Co si představujete pod pojmem reforma? Jestli si někdo myslí, že vymyslíme nový mechanismus a všichni najednou budou mít krásné důchody a státní rozpočet bude v přebytku, tak tak to není,“ řekl.
Podle senátora Marka Hilšera jde ale hlavně o to, aby se důchody v budoucnu zásadním způsobem nesnížily. „Je to naprosto jednoduché. Máme příjmy, máme výdaje. Pokud nebudou příjmy dostatečné, tak generace (…) Husákových dětí na důstojný důchod mít nebude, pokud se už dnes nezačne s problematikou něco dělat,“ varoval.
Souhlasí s ním místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Domnívám se, že je férové říct ročníkům 1970 a mladším, že pokud budou v penzi a nestane se nic, jejich penze nějaké budou, ale budou opravdu nízké a nedůstojné,“ uvedla.
Maxová: Příjmy řešíme dostatečně dopředu
Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Radka Maxová z vládního hnutí ANO je však přesvědčena, že stát dělá právě to, po čem opoziční politici volají. „Rádi bychom zabezpečili důstojný důchod. Není třeba občany strašit, že na důchody nebude. Proto právě řešíme dostatečně dopředu to, jak příjmy zajistit – aby třeba na váš silný ročník bylo,“ vzkázala Marku Hilšerovi a dalším příslušníkům generace označované jako Husákovy děti.
Připustila, že jednou z nutných změn bude výhledově prolomení hranice 65 let pro odchod do důchodu. „Podle demografie a toho, že chceme, aby důchodci strávili v důchodu čtvrtinu života, je zřejmé, že se bude muset s odchodem do důchodu hýbat,“ poznamenala.
Na tom se však politici neshodnou ani v rámci vládní koalice. Roman Sklenák považuje hranici 65 let prakticky za neprolomitelnou. „Když se podíváme, v jakém zdravotním stavu jsou naši senioři, nemůžeme vážně uvažovat o tom, že by pracovali i po 65 letech,“ poznamenal.
Upozornil, že oproti západní Evropě dává stát na důchody zatím poměrně málo. „Vynakládáme něco mezi sedmi a osmi procenty HDP. Průměr v západní Evropě je 10,5,“ srovnal.
Hilšer žádá podporu rodin. Jinak „bude o milion víc důchodců a o milion míň mladých“
Marka Hilšera však sociálnědemokratický poslanec neuklidnil. Stále se obává, že až půjde do penze, na důchody nebude. „Zvyšuje se věk dožití a snižuje se počet dětí. V roce 2035 budeme mít o milion víc důchodců a o milion míň mladých, kteří budou do systému přispívat,“ řekl. Za jediné řešení považuje prorodinnou politiku. „Měly by se podporovat rodiny a způsob, jak zvýšit porodnost,“ podotkl.
Novou důchodovou komisi tvoří 44 zástupců parlamentních stran, úřadů, odborů, zaměstnavatelů, univerzit a neziskových organizací. V brzké době by komise měla mít představu o tom, jakým směrem by se v příštích letech ubíraly úpravy důchodového systému. Možnost shody mají naznačit výsledky dotazníku, který nyní dostali všichni členové. Odpovědět by měli na to, jaká podle nich má být míra solidarity a zásluhovosti, podíl výdajů na HDP či poměr penze ke mzdě.
Podle Radky Maxové také premiér Andrej Babiš (ANO) již loni oslovil tajemníka OECD s žádostí o pomoc s analýzou důchodového systému.
