Maxová: Podpořme rodiny i jinak než rodičovskou. Přemýšlíme o snížení DPH na dětské potřeby

Nahrávám video
Maxová: Hledáme způsoby, jak podpořit rodiny s malými dětmi
Zdroj: ČT24

Zvýšit rodičovský příspěvek všem rodičům by bylo podle předsedkyně výboru pro sociální politiku Radky Maxové (ANO) pochopitelné, ale nezodpovědné. Vláda musí brát ohledy na předpokládaný hospodářský růst, který mírně zpomaluje. Rodiny chce ale podpořit i jinak, třeba snížením DPH na potřeby pro děti. Maxová to uvedla v pořadu Interview ČT24.

Zvýšit rodičovský příspěvek o 80 tisíc na 300 tisíc korun jen těm rodičům, jejichž dítě se narodí až po Novém roce, považuje Maxová za „možná nespravedlivé“. „Ale je to o propočtech,“ dodala.

  • Rodičovský příspěvek ve výši celkem 220 tisíc korun pobírá v České republice podle nejnovějších dat necelých 280 tisíc lidí. Lidé jej dostávají pouze na nejmladší dítě do čtyř let věku. Většina lidí jej čerpá rychlostí 6 až 7 600 korun měsíčně a vyčerpá jej do tří let. Rodiče dvojčat a vícerčat pobírají o polovinu vyšší příspěvek, tedy 330 tisíc korun.

„Nejlepší by bylo, kdyby navýšený příspěvek dostaly rodiny, které ho už dnes pobírají. Aby měly nárok na navýšení, když jim budou do vyčerpání rodičovské chybět rok, dva, tři. Ale je to zátěžová položka v rozpočtu a my musíme být zodpovědní vůči státní kase, vůči našim dětem,“ myslí si Maxová.

O tom, komu se rodičovská zvýší, bude vládní koalice ještě jednat. V polovině března politici oznámili, že ve prospěch zvýšení důchodů o 900 korun revidují slib na zvýšení rodičovské všem rodinám s dětmi do čtyř let. Více peněz mají dostat až ty, kterým se dítě narodí v příštím roce. Proti tomu řada rodičů protestovala a koalice slíbila, že své rozhodnutí ještě zváží.

Podle Maxové má kabinet i jiné možnosti, jak rodiny podpořit. „Podívejme se na přídavky pro děti, které jsme zvedli. Motivujeme rodiče, aby pracovali. Zvýšilo se porodné (pro rodiče, jejichž příjmy nepřesahují 2,7 násobek životního minima, dříve 2,4 násobek, pozn.red.), zavedlo se na druhé dítě. Velmi razantně se snížily odečty na daně,“ vyjmenovala kroky, které už vláda učinila.

Kabinet podle ní zvažuje i další opatření, díky kterým by rodičům malých dětí zůstalo v peněženkách více. „V novém balíčku pro EET přemýšlíme, že snížíme daň na péči o děti, kdyby si rodiče platili chůvy. Zvažujeme snížení DPH na dětské potřeby, pleny, výživu, léky. To jsou také stomiliardové dopady na rozpočet,“ zdůraznila Maxová s tím, že vedle toho by měl stát podporovat také vznik zkrácených pracovních úvazků nebo mateřských školek či dětských skupin.

Navýšit o 80 tisíc korun rodičovskou všem rodinám s malými dětmi by podle ní znamenalo, že by ministerstva musela na takový výdaj najít peníze ve svých rozpočtech.

„My apelujeme na ministryni práce Janu Maláčovou, aby se podívala u sebe, kde se dá ušetřit. Aby udělala komplexní revizi dávek nejen na bydlení. Jestliže chce navyšovat některé výdaje, měla by přijít s tím, že by někde ušetřila třeba dvě miliardy korun,“ doporučila předsedkyně výboru pro sociální politiku. Návrh sociálních demokratů, aby se navýšení rodičovské pro všechny sanovalo vyšším zdaněním třeba bankovního sektoru, hnutí ANO odmítá.

„Chceme uspokojit všechny. Ale ne všichni budou stoprocentně spokojeni. Nemůžeme čekat, že se stát postará o všechny v každé životní situaci. Lidé musí spoléhat také na sebe, přistupovat zodpovědně ke svému zdraví, práci, přípravě na důchod,“ dodala Maxová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...