Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 2,9 procenta. Proti roku 2017, kdy hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 4,5 procenta, tak roční růst zpomalil. Domácnosti se začínají podle analytiků obávat dalšího ekonomického zpomalování a začínají si tvořit úspory.
V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku ekonomika meziročně vzrostla o 2,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Uvedl to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ).
Úřad tak upřesnil své předchozí odhady z počátku března. Podle nich loňský růst ekonomiky činil tři procenta a ve čtvrtém čtvrtletí HDP meziročně stoupl o 2,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,9 procenta.
Reálná spotřeba na obyvatele byla loni meziročně vyšší o 3,4 procenta. V číselném vyjádření průměrný měsíční příjem ze zaměstnání loni dosáhl 32 147 korun a proti roku 2017 tak byl reálně o pět procent vyšší. Podle ČSÚ se mírně zvýšily úspory domácností i jejich investice.
„Pozitivním překvapením pro nás zůstává výsledek zahraničního obchodu, nečekanou brzdou naopak byla soukromá spotřeba. Míra úspor se ve čtvrtém čtrtletí loňského roku vyhoupla a dosáhla 11,7 procenta. Zdá se, že domácnosti citlivě vnímají rizika, která se nad ekonomikou vznášejí, a začaly tvořit opatrnostní úspory,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Opatrnost se v posledním čtvrtletí podle něho začala projevovat i v odměňování zaměstnanců. Průměrná mzda výrazně zpomalila svou dynamiku. „Nicméně i pomalejší růst mezd ubral ze ziskových marží podniků. Míra zisku se tak podle Českého statistického úřadu dostala v posledním kvartálu loňského roku na 46,6 procenta,“ dodává Zeisel.
Ziskovost firem klesá
Ziskovost firem v posledním čtvrtletí minulého roku ve výši 46,6 procenta je nejnižší hodnotou v historii časové řady od roku 2005, řekl analytik ING Bank Jakub Seidler. Pokles ziskovosti jde podle něj především na vrub vyšším mzdovým nákladům, které loni vzrostly o 8,6 procenta. Ve světle pomaleji rostoucí produktivity práce je tento růst těžko udržitelný trend, podotkl.
„Příznivé je, že tento mzdový růst zatím příliš netlumí investiční činnost podniků a firem. Míra investic vykázala ve čtvrtém kvartále úroveň ve výši více než třiceti procent. Průměr za celé období od roku 2010 přitom činí zhruba 29,5 procenta,“ konstauje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
I tak však firmy podle něho v probíhajícím desetiletí investují relativně méně než v dekádě předchozí. Za léta 2000 až 2009 totiž činí průměrná míra investic 33,5 procenta. „To souvisí s průběhem investičního cyklu zejména zahraničních firem, které své investice hojně zahajovaly na úsvitu milénia, zatímco nyní, v pozdní fázi investičního cyklu, si vybírají zisky a tlumí reinvestice, což se projevuje relativně vysokým odlivem dividend,“ vysvětluje.
Zisky zahraničních majitelů obchodních společností loni dosáhly 7,8 procenta HDP a ve formě dividend si zahraniční vlastníci firem v Česku rozdělili téměř 294 miliard korun, zpátky pak investovali přes 120 miliard korun. „Tento vývoj odráží vysokou ziskovost přímých zahraničních investic v Česku,“ uvedl ČSÚ.
Opětovná vyšší investiční aktivita firem by vedla k citelnějšímu růstu produktivity. Je ovšem podle ekonomů otázkou, zda jsou marže firem stále dostatečné, aby ji realizovaly.
„Při současném enormním růstu mezd, umocňovaném přidáváním ve státní sféře a legislativními zásahy typu navyšování minimální mzdy, se podniky ocitají v následující situaci. Na jedné straně je růst mzdových nákladů podněcuje k vyšší investiční činnosti a navyšování produktivity, na straně druhé ovšem ten samý růst mzdových nákladů vytváří nepříznivý tlak na jejich marže, který je může od celospolečensky žádoucí míry investic odradit. Administrativní a legislativní tlak na růst mezd – na rozdíl od přirozeného tlaku tržního – tak představuje stále rizikovější hru s ohněm,“ uzavírá Kovanda.
Aktuálně zveřejněné údaje, tedy slabší růst HDP, mírně se snižující míra zisku nefinančních podniků a růst míry úspor domácností, pak podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče naznačují, že si ČNB může vzít ještě další čas na rozmyšlenou při svých úvahách, zda a kdy dále zvýšit měnově-politické úrokové sazby.
V porovnání se zeměmi Visegrádu roste pak hrubý domácí produkt v České republice nejpomaleji. „Česká ekonomika doplácí na zpomalování německé ekonomiky, s kterou je silně provázána. Rovněž nám škodí nejistota v rámci zahraničního obchodu, která je vyvolána brexitem a obchodními spory mezi Spojenými státy, Čínou a Evropskou unií,“ připomíná hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Právě obavy, že investice by mohly být postiženy horšími vyhlídkami zemí eurozóny a zahraniční obchod postihne výrazné zpomalení zahraniční poptávky, vedou tým analytiků Komerční banky k tomu, že pro letošní rok očekávají zpomalení hospodářského růstu na 2,7 procenta. „Zejména první čtvrtletí podle nás přinese horší čísla,“ dodává Zeisel.
