Důvěra v českou ekonomiku v březnu klesla. Méně optimističtí jsou spotřebitelé i firmy

Důvěra v českou ekonomiku v březnu klesla z únorových 98,2 bodu na 97 bodů. Snížila se důvěra podnikatelů i spotřebitelů, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání byl pokles důvěry ještě výraznější. Zveřejněná čísla zapadají podle analytiků do scénáře zpomalování ekonomického růstu.

Nepříznivé zprávy ze zahraničí spolu s rostoucími nejistotami a riziky se začínají stále více projevovat i v sentimentu tuzemských firem a spotřebitelů, hodnotí pokles důvěry v ekonomiku analytici.

„Mezi spotřebiteli se začínají objevovat obavy z jejich budoucí finanční situace a z nezaměstnanosti. Je zřejmé, že domácnosti začínají brát na vědomí zprávy o zpomalení růstu v Evropě a potenciálních hrozbách současné konjunktury. Dá se proto předpokládat, že zhoršení nálad – byť zatím nijak dramatické – se postupně odrazí na jejich ochotě utrácet a zadlužovat se,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Důvěra spotřebitelů za poslední rok neklesla pod 100 bodů. V březnu ale i důvěra spotřebitelů meziměsíčně klesla. Snížila se o 1,8 bodu na 104,6 bodu.  

Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler upozornil, že důvěra tuzemských domácností je tak na nejslabší úrovni za posledního dva a půl roku. „Z dlouhodobějšího pohledu je ale stále relativně příznivá. Domácnosti nadále profitují z rostoucích mezd a přehřátého trhu práce, a spotřeba domácností by tak měla patřit i letos mezi hlavní faktory růstu domácí ekonomiky,“ uvedl.

2 minuty
Snižuje se důvěra v ekonomiku
Zdroj: ČT24

Nejvýraznější byl pokles v průmyslu

U podnikatelů došlo zatím jen k mírnému poklesu, meziměsíčně o jeden bod na 95,5 bodu, za to téměř ve všech odvětvích. Slabší důvěra se projevuje hlavně v průmyslu a ve službách, a to podle Seidlera zejména v souvislosti s obavami z horšího vývoje v budoucnosti. Ve stavebnictví naopak důvěra dále vzrostla o 1,5 bodu na 107,9 bodu.

Ve stavebnictví se důvěra drží nad hranicí 100 bodů osm měsíců. Z ostatních odvětví se nad 100 bodů dostala za poslední rok jen u obchodu, a to pouze ve třech měsících.

„Indikátory důvěry z tuzemské ekonomiky za březen vesměs následovaly vývoj v dalších zemích a potvrzují, že situace zůstává stále nejistá, zejména z titulu vývoje v zahraničí,“ dodává Seidler.

Ve srovnání s loňským březnem důvěra klesla ještě výrazněji než meziměsíčně. U podnikatelů se snížila o 1,5 bodu a u spotřebitelů o 8,2 bodu. 

Zveřejněná čísla zapadají do scénáře zpomalování ekonomického růstu. „Jde samozřejmě pouze jen o tzv. měkká data, nicméně v tuto chvíli vypovídají o současné situaci asi mnohem více než tři měsíce staré výsledky HDP. Nejsou na druhou stranu nijak dramaticky špatné, takže věštit z nich recesi nedává v tuhle chvíli smysl,“ dodává Dufek.

Vývoj v České republice navazuje na špatné výsledky z Německa, které byly zveřejněny již v pátek 22. března. Jednou z hlavních obětí obchodních sporů mezi Spojenými státy a Čínou může být exportně orientované Německo. Takový vývoj by silně poškodil i Českou republiku, která je s Německem provázaná ekonomickou pupeční šňůrou.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Pro tuzemský průmysl bude podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče klíčové to, zda se dokáže stabilizovat či dokonce oživit růst průmyslové aktivity v eurozóně anebo zda pokračující zpomalení, jež průzkumy naznačují letošní první kvartál, přetrvá i do dalších čtvrtletí. 

Podnikatelská nálada v Německu se v březnu nečekaně zlepšila

Dobrou zprávou může být v každém případě to, že se v březnu poprvé po šesti měsících trvalého poklesu zlepšila podnikatelská nálada v Německu. Index sestavovaný institutem Ifo stoupl na 99,6 bodu, analytici přitom odhadovali hodnotu jen 98,5 bodu, tedy pohyb ani směrem dolů ani nahoru. Vývoj indexu naznačuje, že firemní šéfové očekávají v příštích měsících oživení největší evropské ekonomiky.

Údaj za únor byl zpětně upraven směrem nahoru na 98,7 bodu z 98,5 bodu. „Německá ekonomika se vzpamatovává z poklesu,“ okomentoval březnovou hodnotu prezident Ifo Clemens Fuest. Za velké překvapení označil nejnovější index podnikatelské nálady analytik banky UniCredit Andreas Rees.

Německo v posledních měsících vykázalo řadu neuspokojivých hospodářských údajů a prognóz. Obavy vzbuzuje brexit a globální obchodní spory. Jeho ekonomika je však i nadále podle pozorovatelů v solidní kondici, napsala agentura AP.

Ifo svůj průzkum provádí mezi manažery 9000 firem z oblasti výroby, služeb, obchodu a stavebnictví. Jeho index je považován za důležitý indikátor budoucího hospodářského vývoje země, připomněla agentura DPA. Ještě v pátek přitom nepříznivé ekonomické statistiky z Německa a Francie posílily globální strach z příchodu recese, dodala DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...