Důvěra v českou ekonomiku se v lednu meziměsíčně snížila o 0,6 bodu na hodnotu 98 bodů. Zaznamenala tak propad potřetí za sebou. Poklesla hlavně u podnikatelů, u spotřebitelů se nezměnila a zůstala na prosincové hodnotě. Data zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků to signalizuje pokračující obavy z budoucího ekonomického vývoje.
Důvěra podnikatelů klesla v lednu oproti prosinci o 0,7 bodu na 95,7 bodu. Snížila se vlivem poklesu důvěry v odvětvích průmyslu, obchodu i služeb.
„Podnikatelé sice obecně hodnotí současnou ekonomickou situaci či poptávku stejně jako v prosinci, snižují se však jejich očekávání pro následující čtvrtletí. Příznivé naopak je, že podnikatelé ve zpracovatelském průmyslu odhadují zajištění práce novými zakázkami na 8,5 měsíce, což je obdobná hodnota jako v minulém čtvrtletí. Využití kapacit zůstalo také stejné, na úrovni 85,7 procenta,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Důvěra v ekonomiku se naopak stále zvyšuje v odvětví stavebnictví. „Respondenti evidují vyšší poptávku po stavebních pracích a očekávají, že se v příštích měsících zvýší tempo růstu stavební činnosti,“ komentoval čísla vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Dodal, že zhruba 35 procent respondentů nicméně uvádí jako hlavní bariéru růstu produkce nedostatek zaměstnanců.
„Stavebnictví těží ze zrychlení čerpání prostředků z fondů EU a také z toho, že se v něm s jistým zpožděním za ostatními sektory projevuje cyklická fáze růstu. Stavebnictví bylo dlouhá léta, prakticky celých uplynulých deset let, v těžkém útlumu, tudíž je možné, že podnikatelé ve stavebnictví přisuzují současnému zlepšení podmínek ve svém podnikání až nezaslouženou váhu,“ upozorňuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Zvyšuje se obava mezi lidmi z růstu cen i nezaměstnanosti
Mezi spotřebiteli se důvěra v ekonomiku meziměsíčně nezměnila, zůstala na 109,2 bodu. „Důvěra spotřebitelů je stále vysoká. Aktuální průzkum přesto indikuje zvyšující se obavy lidí z růstu cen a nezaměstnanosti,“ dodal vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Obst.
„Na spotřebitele nepříznivě doléhá růst cen, zejména energií v čele s elektřinou a bydlení a také některých druhů potravin. Navíc vnímají, že česká ekonomika prochází fází zpomalení, v médiích se hovoří o možné další krizi, což se vše ve výsledku projevuje mírným zvýšením obav ze ztráty práce,“ míní i Kovanda.
Optimismus je pak letos nižší ve srovnání s loňským lednem, meziročně klesla důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Horší pohled na českou ekonomiku byl naposledy v červenci 2017, tehdy dosáhl 97,7 bodu.
A to, že se důvěra v meziročním srovnání snížila, může být způsobené i negativním vývojem v Německu, kde došlo k poklesu tempa růstu ekonomiky, přípomíná hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
A s vážnými problémy se potýkají i další velké ekonomiky Evropské unie. „Itálie je pod tlakem trhů kvůli nezodpovědnému hospodaření. Francie se zase potýká s protesty žlutých vest, které se staví proti vládním reformám. Zcela specifická je situace v Británii, které hrozí recese kvůli nezvládnutému brexitu,“ vyjmenovává Křeček.
V loňském roce celková důvěra v tuzemské hospodářství nejdříve meziměsíčně střídavě klesala a stoupala. Až v srpnu, září a říjnu zaznamenala tři nárůsty v řadě, následoval listopadový a prosincový pokles.
Analytici: Podnikatelská důvěra se může dále zhoršovat
Stávající úroveň podnikatelského naladění je stále ještě na vysoké úrovni, a tak se může podle hlavního ekonoma Generali Investmensts CEE Radomíra Jáče dále zhoršovat. „Osobně si myslím, že v průběhu letošního roku se začne lámat i důvěra ve stavebnictví, neboť vzhledem ke zpomalení růstu české ekonomiky se nemůže důvěra věčně zlepšovat ani v tomto odvětví,“ říká.
Aktuální indikátory nálady tak výraznou změnu k lepšímu nepřinesly, a podtrhují tak podle analytiků pokračující obavy ohledně zpomalování ekonomické aktivity v letošním roce. „Z pohledu centrální banky jde tak spíše o argumenty podporující nyní opatrnější přístup k dalšímu utahování měnové politiky. To naznačil i středeční rozhovor nového člena bankovní rady Tomáše Holuba. Ten připustil, že únorové zvýšení sazeb nemusí přijít a ČNB si může dát několik jednání s dalším růstem sazeb pauzu,“ říká Seidler.
Ve prospěch dalšího zvýšení sazeb vyznívá podle Holuba sice obecně slabší koruna, na druhou stranu je však tento faktor kompenzován méně příznivým výhledem na globální ekonomiku a poklesem ceny ropy. „Komentář Holuba byl z pohledu trhu poměrně překvapivý, jelikož očekávání růstu sazeb na únorovém jednání ČNB v návaznosti na některé dřívější komentáře členů bankovní rady rostly,“ vysvětluje Seidler.
Po středečním signálu z centrální banky však trh svá očekávání výrazně přehodnotil, což mělo podle analytiků za následek také oslabení koruny. „Ačkoli jsme původně dávali zvýšení sazeb v únoru velkou šanci díky slabší koruně, poslední náznaky z ČNB spíše znamenají, že se centrální banka pravděpodobně rozhodne s dalším růstem sazeb vyčkat. Nadále se však domníváme, že v letošním roce by mohla centrální banka zvýšit sazby aspoň dvakrát,“ dodává Seidler.
