Nižší růst Německa recesi v Česku nepřivodí, míní analytici

Zpomalení ekonomického růstu Německa v loňském roce se v české ekonomice projeví spíše jen zpomalením růstu HDP, nikoli propuknutím recese, míní analytici. S poklesem tempa růstu naší ekonomiky, která je  s tou německou silně provázána, už přitom odhady počítají. Prognózy navíc ukazují, že by se měl na počátku letošního roku výkon německé ekonomiky zlepšit.

Hrubý domácí produkt Německa se v loňském roce zvýšil o 1,5 procenta, což je nejpomalejší tempo za posledních pět let. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnil spolkový statistický úřad. Předloni růst činil 2,2 procenta. Ohledně české ekonomiky čekají oslovení analytici za rok 2018 růst kolem 3,0 procenta, přičemž první odhady budou v únoru.

Ekonomové upozornili, že na německou ekonomiku měly loni vliv především jednorázové faktory, hlavně problémy s emisními limity automobilek. Během roku to také bylo nepříznivé počasí, chřipková epidemie a stávky, upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

„Z pohledu uvedených jednorázových vlivů by nebyl slabší výkon německé ekonomiky až natolik problematický, optimismus však ubírá skutečnost, že za zpomalením jsou velmi pravděpodobně i další faktory, například ochlazování čínské ekonomiky či eskalace obchodních válek. Začátek letošního roku tak bude klíčový v tom, že ukáže, do jaké míry byla slabší čísla z druhé poloviny minulého roku přechodná či nikoli,“ dodává Seidler.

Česká ekonomika podle něj v tuto chvíli funguje nad svými dlouhodobými možnostmi a krátkodobé zpomalení německé ekonomiky by ji mělo podle něho ovlivnit jen minimálně.

„Z českého pohledu je důležité, že prognózy pro německou ekonomiku v letošním roce počítají s podobným růstem jako loni. Prostřednictvím zpomalení růstu vývozu se zpomalení německé ekonomiky projeví v české ekonomice. S tím jsme ovšem počítali již při tvorbě prognózy českého HDP v roce 2019,“ uvedl hlavní ekonom Deloittu David Marek. Ten letos očekává růst tuzemské ekonomiky o 2,2 procenta, další ekonomové jsou mírně optimističtější.

„Zpomalující výkon německé ekonomiky se v Česku již projevuje. Meziroční růst průmyslové výroby v tuzemsku za poslední tři měsíce (září až listopad) dosahoval v průměru jen 2,5 procenta, což je proti minulosti citelné zpomalení. Zároveň je ale třeba vidět, že Německo prochází cyklickým zpomalením a žádnou katastrofou,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek.

Dobrou zprávou podle něj je, že německý statistický úřad odhaduje pro čtvrté čtvrtletí 2018 návrat německého HDP k mezičtvrtletnímu růstu po jeho propadu z předchozího období.

Problémem německé ekonomiky, kromě dočasného technického výpadku výroby aut kvůli novým emisním normám, se podle Sobíška zdá být zejména zpomalování čínské poptávky. „Ten samý faktor pociťuje i česká ekonomika formou snížení subdodávek německým exportérům. Celkově se mně nicméně zdá, že vývoj v letošním roce směřuje k lehkému zpomalení růstu české ekonomiky, nikoliv k její recesi,“ uvedl.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je zpomalení německé ekonomiky pro Česko špatnou zprávou. „Už ve třetím čtvrtletí bylo patrné, že česká ekonomika zpomaluje, zatímco ostatní země visegrádské čtyřky nikoli. Klíčovým důvodem je právě silná provázanost Česka a Německa. Déle trvající zpomalení německé ekonomiky ale pochopitelně dolehne na celý Visegrád, dokonce na celou Evropu,“ uvedl.

A připomíná, že zatímco zpomalení německé ekonomiky se čekalo, trhy nepříjemně zaskočila v pondělí Čína. Její zahraniční obchod zeslábl, dovoz se v prosinci 2018 propadl meziročně o 7,6 procenta, zatímco analytici počítali s pětiprocentním nárůstem. A ochabl také čínský vývoz, o 4,4 procenta, trh přitom počítal s tříprocentním vzestupem. „Celkově jde o další znak čínského zpomalení, z něhož nemůžeme mít radost ani my v Česku,“ říká.

Nicméně, ani podle něho krize zatím nehrozí. „Situaci mají plně v rukou politici, na rozdíl od doby před deseti lety,“ vysvětluje. Nynější klíčové ekonomické hrozby mají převážně jinou povahu než to, co způsobilo tehdejší pohromu. Před deseti lety to byla ve své podstatě krize důvěry, míní.

„Tisíce, desetitisíce, statisíce bankéřů přestalo věřit jeden druhému. Přestali věřit firmám, že úvěr řádně splatí. Přestalo se věřit i některým státům a jejich vládám, že svůj bobtnající dluh řádně uhradí. Polámaná důvěra se obnovuje dlouho. Před deseti lety tedy šlo o krizi ve své podstatě vyvolanou opravdu ekonomicky, jelikož důvěra je motorem ekonomiky,“ dodává Kovanda.

Nahrávám video
Analytik Kvarda: Je ještě brzo říkat, že ekonomika míří do stagnace; slabost je ale zřetelná
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika v loňském 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,4 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,6 procenta. Své údaje z konce listopadu v pátek potvrdil Český statistický úřad. Meziroční i mezičtvrtletní tempo růstu ekonomiky zůstalo stejné jako ve druhém čtvrtletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 12 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 13 hhodinami
Načítání...