Nižší růst Německa recesi v Česku nepřivodí, míní analytici

Zpomalení ekonomického růstu Německa v loňském roce se v české ekonomice projeví spíše jen zpomalením růstu HDP, nikoli propuknutím recese, míní analytici. S poklesem tempa růstu naší ekonomiky, která je  s tou německou silně provázána, už přitom odhady počítají. Prognózy navíc ukazují, že by se měl na počátku letošního roku výkon německé ekonomiky zlepšit.

Hrubý domácí produkt Německa se v loňském roce zvýšil o 1,5 procenta, což je nejpomalejší tempo za posledních pět let. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnil spolkový statistický úřad. Předloni růst činil 2,2 procenta. Ohledně české ekonomiky čekají oslovení analytici za rok 2018 růst kolem 3,0 procenta, přičemž první odhady budou v únoru.

Ekonomové upozornili, že na německou ekonomiku měly loni vliv především jednorázové faktory, hlavně problémy s emisními limity automobilek. Během roku to také bylo nepříznivé počasí, chřipková epidemie a stávky, upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

„Z pohledu uvedených jednorázových vlivů by nebyl slabší výkon německé ekonomiky až natolik problematický, optimismus však ubírá skutečnost, že za zpomalením jsou velmi pravděpodobně i další faktory, například ochlazování čínské ekonomiky či eskalace obchodních válek. Začátek letošního roku tak bude klíčový v tom, že ukáže, do jaké míry byla slabší čísla z druhé poloviny minulého roku přechodná či nikoli,“ dodává Seidler.

Česká ekonomika podle něj v tuto chvíli funguje nad svými dlouhodobými možnostmi a krátkodobé zpomalení německé ekonomiky by ji mělo podle něho ovlivnit jen minimálně.

„Z českého pohledu je důležité, že prognózy pro německou ekonomiku v letošním roce počítají s podobným růstem jako loni. Prostřednictvím zpomalení růstu vývozu se zpomalení německé ekonomiky projeví v české ekonomice. S tím jsme ovšem počítali již při tvorbě prognózy českého HDP v roce 2019,“ uvedl hlavní ekonom Deloittu David Marek. Ten letos očekává růst tuzemské ekonomiky o 2,2 procenta, další ekonomové jsou mírně optimističtější.

„Zpomalující výkon německé ekonomiky se v Česku již projevuje. Meziroční růst průmyslové výroby v tuzemsku za poslední tři měsíce (září až listopad) dosahoval v průměru jen 2,5 procenta, což je proti minulosti citelné zpomalení. Zároveň je ale třeba vidět, že Německo prochází cyklickým zpomalením a žádnou katastrofou,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek.

Dobrou zprávou podle něj je, že německý statistický úřad odhaduje pro čtvrté čtvrtletí 2018 návrat německého HDP k mezičtvrtletnímu růstu po jeho propadu z předchozího období.

Problémem německé ekonomiky, kromě dočasného technického výpadku výroby aut kvůli novým emisním normám, se podle Sobíška zdá být zejména zpomalování čínské poptávky. „Ten samý faktor pociťuje i česká ekonomika formou snížení subdodávek německým exportérům. Celkově se mně nicméně zdá, že vývoj v letošním roce směřuje k lehkému zpomalení růstu české ekonomiky, nikoliv k její recesi,“ uvedl.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je zpomalení německé ekonomiky pro Česko špatnou zprávou. „Už ve třetím čtvrtletí bylo patrné, že česká ekonomika zpomaluje, zatímco ostatní země visegrádské čtyřky nikoli. Klíčovým důvodem je právě silná provázanost Česka a Německa. Déle trvající zpomalení německé ekonomiky ale pochopitelně dolehne na celý Visegrád, dokonce na celou Evropu,“ uvedl.

A připomíná, že zatímco zpomalení německé ekonomiky se čekalo, trhy nepříjemně zaskočila v pondělí Čína. Její zahraniční obchod zeslábl, dovoz se v prosinci 2018 propadl meziročně o 7,6 procenta, zatímco analytici počítali s pětiprocentním nárůstem. A ochabl také čínský vývoz, o 4,4 procenta, trh přitom počítal s tříprocentním vzestupem. „Celkově jde o další znak čínského zpomalení, z něhož nemůžeme mít radost ani my v Česku,“ říká.

Nicméně, ani podle něho krize zatím nehrozí. „Situaci mají plně v rukou politici, na rozdíl od doby před deseti lety,“ vysvětluje. Nynější klíčové ekonomické hrozby mají převážně jinou povahu než to, co způsobilo tehdejší pohromu. Před deseti lety to byla ve své podstatě krize důvěry, míní.

„Tisíce, desetitisíce, statisíce bankéřů přestalo věřit jeden druhému. Přestali věřit firmám, že úvěr řádně splatí. Přestalo se věřit i některým státům a jejich vládám, že svůj bobtnající dluh řádně uhradí. Polámaná důvěra se obnovuje dlouho. Před deseti lety tedy šlo o krizi ve své podstatě vyvolanou opravdu ekonomicky, jelikož důvěra je motorem ekonomiky,“ dodává Kovanda.

7 minut
Analytik Kvarda: Je ještě brzo říkat, že ekonomika míří do stagnace; slabost je ale zřetelná
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika v loňském 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,4 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,6 procenta. Své údaje z konce listopadu v pátek potvrdil Český statistický úřad. Meziroční i mezičtvrtletní tempo růstu ekonomiky zůstalo stejné jako ve druhém čtvrtletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 4 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...