Nižší růst Německa recesi v Česku nepřivodí, míní analytici

Zpomalení ekonomického růstu Německa v loňském roce se v české ekonomice projeví spíše jen zpomalením růstu HDP, nikoli propuknutím recese, míní analytici. S poklesem tempa růstu naší ekonomiky, která je  s tou německou silně provázána, už přitom odhady počítají. Prognózy navíc ukazují, že by se měl na počátku letošního roku výkon německé ekonomiky zlepšit.

Hrubý domácí produkt Německa se v loňském roce zvýšil o 1,5 procenta, což je nejpomalejší tempo za posledních pět let. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnil spolkový statistický úřad. Předloni růst činil 2,2 procenta. Ohledně české ekonomiky čekají oslovení analytici za rok 2018 růst kolem 3,0 procenta, přičemž první odhady budou v únoru.

Ekonomové upozornili, že na německou ekonomiku měly loni vliv především jednorázové faktory, hlavně problémy s emisními limity automobilek. Během roku to také bylo nepříznivé počasí, chřipková epidemie a stávky, upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

„Z pohledu uvedených jednorázových vlivů by nebyl slabší výkon německé ekonomiky až natolik problematický, optimismus však ubírá skutečnost, že za zpomalením jsou velmi pravděpodobně i další faktory, například ochlazování čínské ekonomiky či eskalace obchodních válek. Začátek letošního roku tak bude klíčový v tom, že ukáže, do jaké míry byla slabší čísla z druhé poloviny minulého roku přechodná či nikoli,“ dodává Seidler.

Česká ekonomika podle něj v tuto chvíli funguje nad svými dlouhodobými možnostmi a krátkodobé zpomalení německé ekonomiky by ji mělo podle něho ovlivnit jen minimálně.

„Z českého pohledu je důležité, že prognózy pro německou ekonomiku v letošním roce počítají s podobným růstem jako loni. Prostřednictvím zpomalení růstu vývozu se zpomalení německé ekonomiky projeví v české ekonomice. S tím jsme ovšem počítali již při tvorbě prognózy českého HDP v roce 2019,“ uvedl hlavní ekonom Deloittu David Marek. Ten letos očekává růst tuzemské ekonomiky o 2,2 procenta, další ekonomové jsou mírně optimističtější.

„Zpomalující výkon německé ekonomiky se v Česku již projevuje. Meziroční růst průmyslové výroby v tuzemsku za poslední tři měsíce (září až listopad) dosahoval v průměru jen 2,5 procenta, což je proti minulosti citelné zpomalení. Zároveň je ale třeba vidět, že Německo prochází cyklickým zpomalením a žádnou katastrofou,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek.

Dobrou zprávou podle něj je, že německý statistický úřad odhaduje pro čtvrté čtvrtletí 2018 návrat německého HDP k mezičtvrtletnímu růstu po jeho propadu z předchozího období.

Problémem německé ekonomiky, kromě dočasného technického výpadku výroby aut kvůli novým emisním normám, se podle Sobíška zdá být zejména zpomalování čínské poptávky. „Ten samý faktor pociťuje i česká ekonomika formou snížení subdodávek německým exportérům. Celkově se mně nicméně zdá, že vývoj v letošním roce směřuje k lehkému zpomalení růstu české ekonomiky, nikoliv k její recesi,“ uvedl.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je zpomalení německé ekonomiky pro Česko špatnou zprávou. „Už ve třetím čtvrtletí bylo patrné, že česká ekonomika zpomaluje, zatímco ostatní země visegrádské čtyřky nikoli. Klíčovým důvodem je právě silná provázanost Česka a Německa. Déle trvající zpomalení německé ekonomiky ale pochopitelně dolehne na celý Visegrád, dokonce na celou Evropu,“ uvedl.

A připomíná, že zatímco zpomalení německé ekonomiky se čekalo, trhy nepříjemně zaskočila v pondělí Čína. Její zahraniční obchod zeslábl, dovoz se v prosinci 2018 propadl meziročně o 7,6 procenta, zatímco analytici počítali s pětiprocentním nárůstem. A ochabl také čínský vývoz, o 4,4 procenta, trh přitom počítal s tříprocentním vzestupem. „Celkově jde o další znak čínského zpomalení, z něhož nemůžeme mít radost ani my v Česku,“ říká.

Nicméně, ani podle něho krize zatím nehrozí. „Situaci mají plně v rukou politici, na rozdíl od doby před deseti lety,“ vysvětluje. Nynější klíčové ekonomické hrozby mají převážně jinou povahu než to, co způsobilo tehdejší pohromu. Před deseti lety to byla ve své podstatě krize důvěry, míní.

„Tisíce, desetitisíce, statisíce bankéřů přestalo věřit jeden druhému. Přestali věřit firmám, že úvěr řádně splatí. Přestalo se věřit i některým státům a jejich vládám, že svůj bobtnající dluh řádně uhradí. Polámaná důvěra se obnovuje dlouho. Před deseti lety tedy šlo o krizi ve své podstatě vyvolanou opravdu ekonomicky, jelikož důvěra je motorem ekonomiky,“ dodává Kovanda.

7 minut
Analytik Kvarda: Je ještě brzo říkat, že ekonomika míří do stagnace; slabost je ale zřetelná
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika v loňském 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,4 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,6 procenta. Své údaje z konce listopadu v pátek potvrdil Český statistický úřad. Meziroční i mezičtvrtletní tempo růstu ekonomiky zůstalo stejné jako ve druhém čtvrtletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na Slovensko míří méně Čechů. Kvůli medvědům i politice

Zájem českých turistů o Slovensko upadá. Loni jich přijelo o dvacet tisíc méně oproti roku 2023. Podle slovenských úřadů jsou důvodem vyšší ceny i obavy z medvědů. Některé ankety ale poukazují na politický vývoj. Slovenský cestovní ruch zatím nedosáhl čísel před covidem.
před 9 hhodinami

Obce a kraje zakončily pololetí v plusu. Málo investují, míní ministerstvo

Hospodaření obcí a krajů skončilo za pololetí v plusu skoro 65 miliard korun. Je to o osmnáct miliard méně než loni, ale stále jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii. Podle ministerstva financí tak samosprávy dál investují hluboko pod svými reálnými možnostmi. Starostové se ale brání, že si na své projekty musí nejdřív naspořit. Zůstatky na bankovních účtech radnic dál rostou. V červnu činily rekordních 590 miliard korun.
před 10 hhodinami

Indie se vzepřela Trumpovi. Ruské ropy se nevzdá, píše NYT

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropské akcie kvůli Trumpovým clům zažily nejhorší den za více než tři měsíce

Evropské akcie utrpěly v pátek nejprudší jednodenní pokles za více než tři měsíce. Investory znepokojila nová celní opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zahrnují mimo jiné 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska, píše agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600 se propadl o 1,89 procenta a uzavřel na 535,79 bodu.
1. 8. 2025

Státní rozpočet v červenci skončil v deficitu 168,2 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.
1. 8. 2025Aktualizováno1. 8. 2025

Trump podepsal exekutivní příkaz, který za sedm dní zavádí cla

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.
1. 8. 2025Aktualizováno1. 8. 2025

Weby policie či ministerstva vnitra čelily kyberútoku, uvedl Radiožurnál

Weby policie, ministerstva vnitra a některých dalších úřadů čelily ve čtvrtek odpoledne kyberútoku, informoval Radiožurnál. Podle něj by za útokem mohla být ruská hackerská skupina Server Killers, která o něm informovala na Telegramu. V případě policie a ministerstva vnitra už technici problémy odstranili, po sedmé hodině večer však stále nefungoval například web Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
31. 7. 2025

Univerzita řeší, jak třetině Ostravanů pomoci z energetické chudoby

Až třicet procent obyvatel Ostravy je ohroženo takzvanou energetickou chudobou. Vyplývá to z prvních výsledků průzkumu Ostravské univerzity. Ta se zabývá vlivem kombinace vysoké energetické náročnosti bydlení a nízkých příjmů. Podle analýzy se vysoce zranitelné domácnosti koncentrují hlavně ve starším nájemním bydlení. Nejvíce jsou ohrožené samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a osamocené seniorky.
31. 7. 2025
Načítání...