Nižší růst Německa recesi v Česku nepřivodí, míní analytici

Zpomalení ekonomického růstu Německa v loňském roce se v české ekonomice projeví spíše jen zpomalením růstu HDP, nikoli propuknutím recese, míní analytici. S poklesem tempa růstu naší ekonomiky, která je  s tou německou silně provázána, už přitom odhady počítají. Prognózy navíc ukazují, že by se měl na počátku letošního roku výkon německé ekonomiky zlepšit.

Hrubý domácí produkt Německa se v loňském roce zvýšil o 1,5 procenta, což je nejpomalejší tempo za posledních pět let. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnil spolkový statistický úřad. Předloni růst činil 2,2 procenta. Ohledně české ekonomiky čekají oslovení analytici za rok 2018 růst kolem 3,0 procenta, přičemž první odhady budou v únoru.

Ekonomové upozornili, že na německou ekonomiku měly loni vliv především jednorázové faktory, hlavně problémy s emisními limity automobilek. Během roku to také bylo nepříznivé počasí, chřipková epidemie a stávky, upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

„Z pohledu uvedených jednorázových vlivů by nebyl slabší výkon německé ekonomiky až natolik problematický, optimismus však ubírá skutečnost, že za zpomalením jsou velmi pravděpodobně i další faktory, například ochlazování čínské ekonomiky či eskalace obchodních válek. Začátek letošního roku tak bude klíčový v tom, že ukáže, do jaké míry byla slabší čísla z druhé poloviny minulého roku přechodná či nikoli,“ dodává Seidler.

Česká ekonomika podle něj v tuto chvíli funguje nad svými dlouhodobými možnostmi a krátkodobé zpomalení německé ekonomiky by ji mělo podle něho ovlivnit jen minimálně.

„Z českého pohledu je důležité, že prognózy pro německou ekonomiku v letošním roce počítají s podobným růstem jako loni. Prostřednictvím zpomalení růstu vývozu se zpomalení německé ekonomiky projeví v české ekonomice. S tím jsme ovšem počítali již při tvorbě prognózy českého HDP v roce 2019,“ uvedl hlavní ekonom Deloittu David Marek. Ten letos očekává růst tuzemské ekonomiky o 2,2 procenta, další ekonomové jsou mírně optimističtější.

„Zpomalující výkon německé ekonomiky se v Česku již projevuje. Meziroční růst průmyslové výroby v tuzemsku za poslední tři měsíce (září až listopad) dosahoval v průměru jen 2,5 procenta, což je proti minulosti citelné zpomalení. Zároveň je ale třeba vidět, že Německo prochází cyklickým zpomalením a žádnou katastrofou,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek.

Dobrou zprávou podle něj je, že německý statistický úřad odhaduje pro čtvrté čtvrtletí 2018 návrat německého HDP k mezičtvrtletnímu růstu po jeho propadu z předchozího období.

Problémem německé ekonomiky, kromě dočasného technického výpadku výroby aut kvůli novým emisním normám, se podle Sobíška zdá být zejména zpomalování čínské poptávky. „Ten samý faktor pociťuje i česká ekonomika formou snížení subdodávek německým exportérům. Celkově se mně nicméně zdá, že vývoj v letošním roce směřuje k lehkému zpomalení růstu české ekonomiky, nikoliv k její recesi,“ uvedl.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je zpomalení německé ekonomiky pro Česko špatnou zprávou. „Už ve třetím čtvrtletí bylo patrné, že česká ekonomika zpomaluje, zatímco ostatní země visegrádské čtyřky nikoli. Klíčovým důvodem je právě silná provázanost Česka a Německa. Déle trvající zpomalení německé ekonomiky ale pochopitelně dolehne na celý Visegrád, dokonce na celou Evropu,“ uvedl.

A připomíná, že zatímco zpomalení německé ekonomiky se čekalo, trhy nepříjemně zaskočila v pondělí Čína. Její zahraniční obchod zeslábl, dovoz se v prosinci 2018 propadl meziročně o 7,6 procenta, zatímco analytici počítali s pětiprocentním nárůstem. A ochabl také čínský vývoz, o 4,4 procenta, trh přitom počítal s tříprocentním vzestupem. „Celkově jde o další znak čínského zpomalení, z něhož nemůžeme mít radost ani my v Česku,“ říká.

Nicméně, ani podle něho krize zatím nehrozí. „Situaci mají plně v rukou politici, na rozdíl od doby před deseti lety,“ vysvětluje. Nynější klíčové ekonomické hrozby mají převážně jinou povahu než to, co způsobilo tehdejší pohromu. Před deseti lety to byla ve své podstatě krize důvěry, míní.

„Tisíce, desetitisíce, statisíce bankéřů přestalo věřit jeden druhému. Přestali věřit firmám, že úvěr řádně splatí. Přestalo se věřit i některým státům a jejich vládám, že svůj bobtnající dluh řádně uhradí. Polámaná důvěra se obnovuje dlouho. Před deseti lety tedy šlo o krizi ve své podstatě vyvolanou opravdu ekonomicky, jelikož důvěra je motorem ekonomiky,“ dodává Kovanda.

Nahrávám video
Analytik Kvarda: Je ještě brzo říkat, že ekonomika míří do stagnace; slabost je ale zřetelná
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika v loňském 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,4 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,6 procenta. Své údaje z konce listopadu v pátek potvrdil Český statistický úřad. Meziroční i mezičtvrtletní tempo růstu ekonomiky zůstalo stejné jako ve druhém čtvrtletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Podle informací ČTK získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 23 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...