Viceguvernér ČNB Marek Mora, odborářský předák Josef Středula ani ekonom Tomáš Sedláček neočekávají, že by v novém roce měla vypuknout hospodářská krize a čekají spíš zpomalení růstů; „šedé labutě“, tedy příznaky možných potíží, ve světové ekonomice podle nich ovšem patrné jsou – ať už jde o brexit, vánoční pád amerických akciových trhů nebo celní války. O nich diskutovali v Otázkách Václava Moravce.
Přijde letos krize? Ekonomové mluví spíš o zpomalení a varují před „šedými labutěmi“
Americké akciové trhy zažily zejména v závěru roky silné otřesy, kdy padaly ty v USA, ale následně i v Asii a Evropě. Silné výkyvy se tak očekávají i na začátku letošního roku.
Bývalý předseda centrálního bankovního systému Spojených států (FED) Alan Greenspan v rozhovoru pro americkou televizní stanici CCN už před Vánoci varoval před kolapsem na burze. Růstové období podle něj skončilo a USA míří ke stagflaci, tedy kombinaci vysoké inflace a stagnace ekonomiky, což je jev, který se naposledy děl na přelomu sedmé a osmé dekády.
Právě americká ekonomika má přitom – jak v Otázkách Václava Moravce řekl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora – „jediná na světě tu sílu, že s sebou je schopná stáhnout na dno i ty ostatní“.
Hlavní americké burzovní indexy jsou za letošní rok v minusu a spějí k nejhoršímu prosinci od roku 1931, kdy byly USA uprostřed velké hospodářské krize. „Bylo by velmi překvapivé, kdyby se akciové trhy stabilizovaly a vrátily k růstu,“ řekl v rozhovoru pro CNN někdejší šéf FEDu Greenspan. Připouští však, že v minulosti už se tak stalo. Pokud by akciové trhy začaly opět růst, následná korekce by byla podle něj ještě bolestivější. „A na konci tohoto vzestupu – zachraň se, kdo můžeš,“ dodal.
„Zatím ale nevidíme v Americe ani stagnaci, ani vysokou inflaci,“ reaguje ekonom Tomáš Sedláček. Na druhou stranu ale souhlasí s tím, že velké riziko tady je. „Nezávidím pozici centrálním bankám, které podle mého soudu zvažují, jestli ještě déle napínat strunu, nebo ji pustit, což znamená začít zvedat rychlým způsobem úrokové sazby. A Alanovi Greenspanovi se tenkrát jeho brždění před tou velkou krizí nepovedlo,“ říká Sedláček. Pravda je podle něj ale i to, že se vyvažování málokdy historicky povede: „Chvíli trvá, než ekonomika reaguje.“
Sedláček: Měli jsme dvě drogy, kterými je ekonomika nacucaná
Podle popularizátora ekonomie je třeba se mít na pozoru, protože se nacházíme v „nebezpečném“ období. „Už jen to, že ekonomika po celém světě si zhruba deset let zvykala na nulové úrokové sazby, což je velmi nepřirozená situace, protože máme novou generaci bankéřů, kteří vyrůstali v tom, že se úroky více méně neplatí a že budoucnost je bezriziková. Měli jsme rozdavačnou fiskální i monetární politiku. Tyto dvě drogy, kterými je ekonomika nacucaná, už jsou téměř ve stavu mírné závislosti,“ vysvětluje.
Sedláček tak míní, že spíše než stagflace nastane krize, kde se poměry zlomí takovým způsobem, že firmy už dále nebudou moct investovat na tak vysoký dluh a budou ho muset splácet násobným způsobem. „Osobně se ale zatím vysoké inflace nebojím, to tak na posledním místě,“ dodává.
Podle viceguvernéra České národní banky Marka Mory z čistě technicko-statistických důvodů platí, že čím déle trvá fáze boomu, tím pravděpodobnější je, že boom skončí. „To, co přijde po něm, bych osobně nenazýval krizí. Nastane spíš období normální přirozené recese,“ říká. Zároveň zdůraznil, že centrální banka ve svých datech nevidí ani náznaky příchodu recese. „Vidíme známky zpomalení, růst nebude tak silný jako v minulosti, ale že by měla už začínat recese, nevidíme. Ne v roce 2019.“
Středula: V Česku jsme schopni si vyvolat sami krizi
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula se domnívá, že nastala zvláštní situace.
„Když byl rok 2009, tak před tím časovým úsekem řada ekonomů hovořila o tom, jak je všechno vynikající a že se nemusíme ničeho obávat. V Česku se hovořilo o tom, že jsme ostrovem klidu a jistoty v bouři, která je kolem nás, nastavovali jsme představy, které byly úplně ‚mimosměrné', nerespektovaly vývoj. Výsledkem, že jsme se o deset procentních bodů netrefili,“ konstatuje.
Výsledkem pak podle něho bylo, že jsme se propadli hluboko a ještě více to zhoršili na přelomu let 2012/13 kvůli špatné politice vlády, která následovala.
„Z našeho pohledu to bereme tak, že řada ekonomů, kteří se tenkrát netrefili, teď už volají několik let dopředu, že bude krize. Ano, ale rok 2019 tím rokem rozhodně není. A ještě nebezpečnější je, že se vyvolávají tendence, speciálně v Česku, kdy jsme schopni si vyvolat krizi vlastní už jen tím, že říkáme, že přijde,“ zdůrazňuje Středula.
Národní banka predikuje pro rok 2019 růst ve výši 3,3 procenta, upozorňuje Středula. „Pohybujeme se kolem tří procent, což je v některých případech až dvojnásobek světa kolem nás.“
Nicméně, v době krize byla řada světových ekonomů kritizována právě za to, že takovou zásadní krizi, která postihla svět v letech 2007/2008, nepředpověděli. Možná právě proto bývalý předseda FED Greenspan varuje tentokrát v předstihu a mluví o stagflaci či zpomalení.
Černá labuť zatím nepřišla, ale šedé typu brexit ano
Moderátor Václav Moravec upozornil, že roli může hrát i psychologie, což ekonomové potvrzují. „Ještě v průběhu velké deprese první rada zněla ‚smile depression away', že to je všechno jen v hlavách, a že víra, psychologie či naděje tě uzdraví. Až pak se začalo poprvé obhroublou keynesiánskou politikou, kdy se stavěly různé stavby,“ připomíná Sedláček. Pokud srovná současnou Českou republiku s tou v roce 2008, má naopak pocit, že je teď křehčí.
„Makrodata sice vypadají hezky, ale když se podíváte na úroveň státního dluhu, tak ten se zdvojnásobil globálně oproti roku 2008, vůle států si navzájem pomáhat je na bodě mrazu. V roce 2008 jsme byli jak s USA, tak uvnitř Evropy kamarádštější. Spíš je strašidelné to, jak dobře čísla vypadají,“ pozastavuje se Sedláček.
A připomíná, že zejména americká čísla vypadala skvěle také v předvečer krize – USA hlásily nejnižší nezaměstnanost, nejvyšší růst a vzestup akciových trhů. „O Vánocích klesly nejradikálněji za posledních dvacet let, prudčeji, než jaké byly pády v roce 2007. Je fakt, že se to zase vrátilo, ale…“ dodává Sedláček.
Čerstvá data OECD k letošnímu vývoji ekonomiky rovněž nevypadají špatně – sice zpomalí, ale je to stále podle ekonomů solidní růst. Podle Sedláčka je tedy otázkou, co se bude dít. „S krizemi je to těžké. Když ji všichni čekají, tak se nestane. Myslím si proto, že dojde k mírnému zpomalení a jestli k něčemu, tak k nečekané krizi. Je to černá labuť,“ dodává.
A třebaže krize zatím nenastala, jsou ve světě už přítomné „šedé labutě“ – příznaky rizika. V tom se shoduje ekonom Sedláček s víceguvernérem Morou. Jde například o italskou ekonomiku a bankovnictví nebo brexit.
„Všichni tuší, že z toho bude průšvih, ale nevíme, jak velký. Amerika a Čína jsou na kordy, Evropa s Amerikou taky… a index amerického podnikatelského optimismu mezi malými a středními podniky je rekordní za posledních třicet let, kdy se tento index počítá. Řekl bych 'nahoře huj, dole fuj'. Ekonomika vypadá nablýskaná, ale nemá fundamenty,“ varuje Sedláček.
Mora: Obchodní válka USA-Čína by recesi přivolala
Podle Mory je možná rozbuška kromě dodržování rozpočtových pravidel v Itálii třeba i hospodářství Francie nebo to otázka udržitelnosti hospodářského rozvoje Číny.
„Roli může hrát i i to, do jaké míry se měnová politika FED, tedy zvyšování sazeb a s tím související posilování dolaru, odrazí na ekonomikách rozvíjejících se trhů, například v Turecku či Argentině, pro které to už mělo negativní dopady,“ říká. A dodává, že pokud bychom zkombinovali to, že se budeme blížit do utlumenější fáze růstu a některé z těch faktorů by se začínaly projevovat materiálně, tedy že by třeba došlo k obchodní válce mezi USA a Čínou, tak by to podle Mory určitě recesi přivolalo.
„I tak bych si ale myslel, že bude pozvolná a že to nebude krize, kterou jsme zažili na koncei první dekády tohoto tisíciletí a pak na přelomu dvacátých, třicátých let minulého století, protože obě tyto krize byly skutečně fatální, zejména z hlediska finančního systému USA, odkud byly exportovány do světa. Nejsem si jistý, zda by na počátku krize stála americká ekonomika i dnes,“ vysvětluje Mora.
Vzhledem ke zmíněným rizikům „šedivých labutí“ je potřeba se podle Středuly připravovat, což podle něho Česká republika nedělá. „Vláda by se měla rychle a vážně zabývat pomocí malým a středním podnikům, protože ty jsou základem ekonomiky. Ty velké to většinou zvládnou, protože mají finanční zásobu a schopnost rozdělit si lépe celosvětově riziko, než firma, která obchoduje v Česku. Měli bychom dosáhnout toho, že podniky budou vyrábět produkty nebo služby, které budou tvořit zároveň cenu,“ říká.
Připomíná ale, že to souvisí i s kvalitou škol, kvalitou vědy a výzkumu a jejich využitím v české praxi. A upozorňuje i na kvalitu diplomacie. „To vše by mělo směřovat k ochraně zájmu české ekonomiky a Česka, ale ne se uzavřít a diskutovat o czexitu. Ekonomika zpomalí, ale růst bude dynamický, dobrý a pomůže tomu spotřeba ekonomiky, to způsobuje i náš tlak na růst mezd,“ uzavírá.