Obchodní války

„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.

Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz z USA. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit čtyřiatřicetiprocentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.

Nová americká cla vůči dovozu z Kanady a Mexika budou mít spíše přechodný charakter, zatímco vůči Evropě mohou mít trvalejší platnost, odhadl investiční bankéř Ondřej Jonáš v pořadu Otázky Václava Moravce. Bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer s tímto závěrem ohledně sousedů Spojených států souhlasil, naopak Evropa má podle něj trumfy pro jednání s administrativou Donalda Trumpa o výši cel.

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.

Evropská komise (EK) do poloviny dubna odkládá zavedení odvetných cel vůči USA, píší agentury. Cla mají být reakcí na americká pětadvacetiprocentní cla na dovoz oceli a hliníku z Evropské unie, která začala platit minulou středu.

Americký prezident Donald Trump zrušil plán na zdvojnásobení cla na dovoz oceli a hliníku z Kanady na padesát procent. Serveru CNBC to řekl jeho obchodní poradce Peter Navarro. Zrušení plánu, podle kterého mělo 50procentní clo vstoupit v platnost ve středu, přichází zhruba šest hodin po jeho oznámení, upozorňuje CNBC.

Světová obchodní organizace (WTO) rozhodla, že cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa na čínské zboží v hodnotě přes 200 miliard dolarů (4,5 bilionu korun) jsou v rozporu s jejími pravidly.

Spojené státy zavádějí sérii opatření, která mají odstřihnout čínskou firmu Huawei Technologies od globálních dodavatelů čipů. V pátek to oznámila vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krok by podle agentury Reuters mohl ještě více zhoršit vztahy mezi Spojenými státy a Čínou. Washington považuje tuto telekomunikační firmu za hrozbu pro národní bezpečnost, což Huawei odmítá.

Čína osvobodí od cel dalších 696 výrobků dovážených ze Spojených států, včetně klíčových potravinářských produktů, jako je vepřové a hovězí maso či sója, a energií, například ropy a zkapalněného zemního plynu. Je to třetí a zatím nejrozsáhlejší vlna celních úlev, jaké Peking nabídl. Přichází měsíc po podpisu první fáze americko-čínské obchodní dohody. Čínské ministerstvo financí uvedlo, že firmy budou moci podávat žádosti od 2. března a že výjimky se budou udělovat na rok.

Americká vláda zvýší clo na letadla dovezená z Evropské unie na patnáct z dosavadních deseti procent. Vyšší cla mají vstoupit v platnost 18. března. Oznámil to v noci na sobotu Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR). USA tak zvyšují tlak na EU v rámci šestnáct let trvajícího transatlantického sporu kvůli subvencím pro výrobce letadel. Cla na další zboží však USA zatím zvyšovat nebudou.

Čína sníží na polovinu cla, která na 1717 amerických produktů uvalila loni na počátku září. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo financí. Podle resortu změna začne platit 14. února. Týká se dovozu amerického zboží za 75 miliard USD (1,7 bilionu korun) ročně, uvedl server televize CNBC. Tomuto rozhodnutí čínské strany předcházel v polovině ledna podpis první fáze americko-čínské obchodní dohody.

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla jen o 6,1 procenta, což je nejméně za 29 let. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský statistický úřad. Oslabila průmyslová výroba, spotřebitelské výdaje i investice. Jde rovněž o důsledek dlouhodobých obchodních sporů se Spojenými státy. Ty by měla vyřešit nová dohoda.

Americký prezident Donald Trump a čínský vicepremiér Liou Che podepsali v Bílém domě první část dlouho očekávané obchodní dohody. Z pohledu Američanů má výrazně snížit americký obchodní deficit, který v roce 2018 činil 419 miliard dolarů. Z pohledu Číňanů pak udržet významné odbytiště tím, že se zmírní současná obchodní „roztržka“ obou velmocí. Začala v roce 2018, kdy Washington uvalil cla na část čínského dovozu, na což pak Peking reagoval odvetným opatřením. Spirála kroků a protikroků poté pokračovala.

Krátce před 10:00 se česká měna podle serveru Patria.cz obchodovala na 25,118 koruny za euro. Dostala se tak na nejsilnější úroveň za sedm let a byla tedy i nejpevnější vůči společné evropské měně od ukončení intervenčního režimu České národní banky (ČNB). V hodnocení dalšího vývoje jsou však analytici opatrní.

Spojené státy už nepovažují Čínu za zemi, která manipuluje se svojí měnou. Americké ministerstvo financí v noci na úterý zrušilo rozhodnutí z loňského srpna, ve kterém označilo Čínu za měnového manipulátora. Zpráva přichází krátce před podpisem předběžné obchodní dohody mezi USA a Čínou, která by měla zmírnit 18 měsíců trvající obchodní válku, upozornila agentura Reuters.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen obhájila svůj mandát, získala rekordních 8,2 milionu hlasů. Její sok v prezidentské volbě Chan Kchuo-jü přiznal porážku a soupeřce telefonicky poblahopřál. Voliči tedy podpořili kandidátku, jež se pasovala do pozice ochránkyně autonomie Tchaj-wanu, který pevninská Čína považuje za součást svého území.

Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v prosinci zhoršovaly, jako po celý loňský rok. Jednalo se o jedno z nejprudších zhoršování situace v roce 2019, hůře bylo loni už jen v červenci a v listopadu. Důvodem rapidního zhoršování je podle analytiků slábnoucí poptávka domácích i zahraničních odběratelů.

Čínský akciový trh by letos mohl překonat Wall Street, píše agentura Reuters. Čínský index CSI300, který zahrnuje největší firmy registrované na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, v závěru letošního obchodování přidal 36,1 procenta a uzavřel na osmiměsíčním maximu 4096,58 bodu. Letošní zisky amerických indexů se zatím pohybují pod třiceti procenty.

Slušný start roku stále více střídají obavy z přicházející recese, a to přestože se české ekonomice daří lépe než německé, včetně klíčového automobilového průmyslu. Obchodní války totiž už několik měsíců hýbají světovým trhem, a i když chuť výsledného koktejlu zatím zůstává neznámá, ziskovost firem se snižuje, reálný objem světového obchodu klesá a i nezaměstnanost už se v Česku začíná odlepovat od svého dna. Kdyby si ekonomové měli teď vybrat jeden graf, jenž reprezentuje českou a světovou ekonomiku v roce 2019, který by to byl?

Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek pokračovaly v růstu na nové rekordy a technologický index Nasdaq poprvé překonal hranici 9000 bodů. K růstu přispěl optimismus ohledně dalších obchodních vztahů mezi USA a Čínou a posílení internetového prodejce Amazon.com po zprávách o vysokých tržbách v předvánočním období, uvedla agentura Reuters. Naděje v to, že by čínsko-americká obchodní válka mohla už brzy skončit, vyhnala také vzhůru ceny ropy. Ty stouply o zhruba jedno procento na nejvyšší hodnoty za více než tři měsíce.

Souhrnná hodnota akcií na světových trzích se v letošním roce zvýšila o více než dvacet procent a blíží se částce devadesát bilionů dolarů (v přepočtu 2100 bilionů korun neboli 2,1 biliardy). K růstu přispěla zejména uvolněná měnová politika centrálních bank a vývoj na politické scéně v důležitých zemích.

Čína a USA dosáhly první fáze obchodní dohody. Oznámili to v pátek představitelé obou zemí. Washington tak podle prezidenta Donalda Trumpa v neděli nezavede plánovaná dodatečná cla na čínské zboží.

Spojené státy obnoví cla na ocel a hliník dovážené z Argentiny a Brazílie. Americký prezident Donald Trump to uvedl na svém twitterovém účtu. Oba jihoamerické státy jsou Trumpovým krokem zaskočeny a chtějí o věci jednat. USA také pohrozily zavedením až stoprocentních dodatečných cel na některé zboží z Francie. Krok má být odvetou za francouzské zdanění velkých amerických internetových firem.

V Šanghaji se koná importní veletrh, na jehož úvod čínský prezident Si Ťin-pching slíbil postupné otevírání trhu. Českou republiku na veletrhu zastupuje předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) s podnikatelskou delegací. Tuzemský export do Číny dlouhodobě spíše roste, avšak v opačném směru jde zboží v desetkrát vyšší hodnotě.