Krátce před 10:00 se česká měna podle serveru Patria.cz obchodovala na 25,118 koruny za euro. Dostala se tak na nejsilnější úroveň za sedm let a byla tedy i nejpevnější vůči společné evropské měně od ukončení intervenčního režimu České národní banky (ČNB). V hodnocení dalšího vývoje jsou však analytici opatrní.
Silnější kurz než 25,118 koruny za euro vykazovala koruna naposledy 2. ledna 2013, podotkl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Bezprostředním impulsem pro zisky koruny je podle analytiků dobrá nálada na globálních trzích.
„Těm se líbí úleva okolo brexitu a obchodních válek – ve středu by USA a Čína měly podepsat první fázi obchodní dohody; stejně tak jako první opatrné vlaštovky naznačující stabilizaci německého průmyslu,“ poznamenal hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
I proto podle něj dobývají americké akcie nová maxima a daří se většině rizikovějších investic, včetně středoevropských měn. „Výjimkou je forint, který je zatížen extrémně nízkými reálnými úrokovými sazbami,“ doplnil Bureš.
Navíc v celém středoevropském regionu překvapila v posledních dvou měsících trhy rychlejší inflace. „Ve všech zemích se pohybuje více jak jeden procentní bod nad cílem a v nejbližších měsících jen tak nepoleví. Na českém trhu to vedlo investory k odmazání všech sázek na pokles sazeb v dohledné budoucnosti. To poslalo český dvouletý výnos na nejvyšší úrovně za déle než rok a díky tomu rozdíl mezi českými a eurovými sazbami atakuje historická maxima, tedy 2,5 procentního bodu. A to v příznivých globálních podmínkách atraktivitu koruny ještě zvyšuje,“ vysvětluje.
Podotýká ale, že aktuální atraktivita koruny vzhlede k euru nemusí platit na frontě s americkým dolarem. „Tamnejsou zisky tak výrazné, protože jsou tlumené zisky dolaru vůči euru. I proto zatím eventuální dopad do cen dovolených nelze přeceňovat,“ upřesňuje Bureš.
Ke konci roku 2019 také poklesla úroveň zajištění českých exportérů. Ti tak mohou být podle Bureše posledními zisky koruny trochu zaskočeni a někteří se rychleji vrací na trh a zisky přiživují.
Vrtkavá globální nálada
Co tedy čekat dál? „I když nás počátek roku překvapil výraznějším globálním optimismem a rychlejšími zisky koruny, zůstáváme s přepisováním výhledů na tento rok opatrní,“ míní Bureš. Světový sentiment totiž označuje za vrtkavý a řada událostí, jako druhá fáze obchodní dohody Číny a USA, americké prezidentské volby nebo vyjednávání o obchodní dohodě EU a Velké Británie, může podle něj v průběhu roku náladu investorů zhoršit.
Zvlášť to podle Bureše platí ve chvíli, kdy se vezme v potaz fakt, že řada rizikových aktiv je v tuto chvíli relativně drahá a letos jim nepomůže novou měnovou expanzí FED ani ECB. „Není tedy těžké představit si, jak kapitál z celého středoevropského regionu naopak odtéká. Koruna, zatížená od konce intervencí vysokým objemem zahraničního kapitálu, by těžko zůstala stát stranou,“ dodává.
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy posilování koruny částečně odráží i fakt, že část devizových obchodníků přisuzuje nyní vyšší pravděpodobnost už poměrně brzkému zvýšení úrokových sazeb ČNB.
„Podmínkou ovšem je, aby se nadále zlepšovaly mezinárodní ekonomické podmínky, a tedy zmírňovaly mezinárodní protiinflační tendence, působící i na korunu,“ říká Kovanda.
Silnější kurz podle Seidlera snižuje šance na růst sazeb
Na druhou stranu hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler připomíná, že čím více koruna posílí, tím se šance na zvýšení sazeb sníží, jelikož utažení měnových podmínek proběhne prostřednictvím silnějšího kurzu a Česká národní banka pak nebude mít potřebu tak činit přes vyšší úrokové sazby.
ČNB ve své poslední prognóze předpokládá průměrný kurz koruny v prvním čtvrtletí letošního roku na úrovni 25,46 koruny za euro. „Pokud by skutečná průměrná úroveň činila 25,2 koruny za euro, byl by kurz o jedno procento silnější, což je ekvivalentní jednomu zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu,“ konstatuje Seidler.
Dosavadní kurz koruny tak do jisté míry snižuje podle něho šanci možného růstu sazeb na jednání ČNB začátkem února. „Růst sazeb v letošním roce nicméně dle našeho názoru ve hře je, není to ale hotová věc a bude záležet na přicházejících číslech jak ze zahraničí, tak domácí ekonomiky,“ dodává.
ČNB očekává další zpevňování koruny
Česká národní banka (ČNB) očekává, že koruna bude nadále zpevňovat, i když ne tak silně jako v letech 2008 a 2009, uvedl na ekonomické konferenci ve Vídni člen rady ČNB Vojtěch Benda. Dodal, že letos bude mít banka prostor ke zvýšení základní úrokové sazby a že tento krok by bylo lépe učinit dříve než později.
„Myslím, že letos - spíš dříve než později - bude stále ještě prostor ke zvyšování sazeb,“ řekl Benda agentuře Reuters.
Na třech posledních zasedáních rady Benda hlasoval pro zvýšení sazeb, byl však v menšině, takže ČNB nakonec nechala úroky beze změn. Na vídeňské konferenci ve středu řekl, že vývoj české ekonomiky v poslední době jeho pohled na měnovou politiku nezměnil.
Centrální banka na svých posledních třech zasedáních hlasovala v poměru pět ku dvěma pro ponechání úrokových sazeb beze změny. ČNB je v Evropě jednou z mála centrálních bank, které se nebrání debatě o přísnější měnové politice v době, kdy Evropská centrální banka (ECB) naopak udržuje měnovou politiku velmi uvolněnou, aby nízkou cenou úvěrů povzbudila růst ekonomiky eurozóny.
Od listopadu 2013 do dubna 2017 držela ČNB kurz koruny na uměle nízké úrovni, cílem bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 korun za euro, centrální banka se jej ale rozhodla držet u hladiny 27 korun za euro. Zahraniční investoři v té době masivně nakupovali koruny s vyhlídkou na růst kurzu po skončení intervencí. Ten se skutečně dostavil a česká koruna se v roce 2017 zařadila mezi měny s nejvyšším růstem. Pak ale její posilování zastavily obchodní spory spolu s nejistotou kolem odchodu Británie z Evropské unie.
V létě 2008 koruna k euru zpevnila až pod 23 korun za euro, dolar v té době stál i méně než 15 korun. Aktuálně se prodává zhruba za 22,50 korun.
