Jako nejpravděpodobnější vývoj úrokových sazeb v ročním výhledu vidí viceguvernér České národní banky Marek Mora jejich stabilitu či mírné zvýšení o čtvrt procentního bodu. Pro snižování sazeb není podle něj prostor, výjimkou by byla jen reakce na silně nepříznivý vývoj v zahraničí.
Nejpravděpodobnějším vývojem je nyní stabilita úrokových sazeb, soudí viceguvernér ČNB Mora
Viceguvernér ČNB Marek Mora: Pokud bychom nezvyšovali sazby, byla by inflace asi ještě vyšší (zdroj: ČT24)
Průměrná míra inflace byla loni 2,8 procenta, což je nejvyšší hodnota za posledních sedm let. V prosinci meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 3,2 procenta, v listopadu pak o 3,1 procenta. V obou případech tak došlo k překročení tříprocentního tolerančního pásma, který si ČNB určila. Ta preferuje vývoj kolem dvou procent.
Mora nepovažuje takový vývoj za nic dramatického. Domnívá se, že jde o dočasný stav pro několik měsíců, pak by mělo tempo růstu cen klesat.
Dodal, že současná inflace je výsledkem rozhodování centrální banky před 18 až 12 měsíci. Připomněl, že v roce 2018 zvedla ČNB sazby čtyřikrát, v roce 2019 jen jednou – analytici tehdejší zvýšení připsali vyšší inflaci a slabšímu kurzu koruny. „Možná to bylo málo, možná jsme v tom měli pokračovat,“ poznamenal. Doplnil, že do vývoje cen se promíjí i faktory, které ČNB nemůže ovlivnit, například vliv sucha, klimatických změn.
Meziroční růst cen podle kategorií v prosinci 2019
Při celkovém hodnocení současné situace podtrhuje Mora trh práce s velmi nízkou nezaměstnaností a velmi silnou koupěschopnou poptávku obyvatelstva. „Lidé vydělávají peníze, mzdy jim rostou, je tu optimismus. To se projevuje v inflačních tlacích“.
Centrální bankéř – jeden ze sedmi, kteří rozhodují o sazbách – rovněž uvedl, že při minulých rozhodováních, zda sazby zvýšit (v reakci na silnější inflaci) se brala do úvahy i situace v zahraničí. Očekávalo se, že česká ekonomika bude reagovat na výrazné zpomalování německého hospodářství (nejvýznamnější exportní partner Česka) též výraznějším zpomalením tempa růstu. K tomu ale nedošlo, což je dobrá zpráva. „Možná je naše ekonomika méně závislejší na zahraničí než tomu bylo v minulosti, možná se zvyšuje podíl služeb,“ poznamenal k tomu Mora.
- Pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali na jednání bankovní rady České národní banky 18. prosince 2019 členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub. Vyplynulo to ze záznamu z jednání rady, který byl zveřejněn 3. ledna 2020.
- Zbylých pět členů rady hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech.
Jako další výrazný moment nyní vidí, že situace v zahraničí se začíná obracet k lepšímu, objevují se zárodky růstu. Nadále tak v Česku očekává stále ještě robustní růst platů a mezd.
Pokud budou známky zahraničního oživení přetrvávat, dovede si Mora představit, že by se při rozhodování o sazbách počátkem února začal přiklánět k jejich zvýšení. Nyní jsou na dvou procentech.
Vzápětí dodal, že je nutné sledovat například také kurz české koruny. Ta k euru v poslední době výrazně posiluje. V pondělí vylepšila téměř dvouletý rekord k euru, kam se dostala už v minulém týdnu. Oproti pátečnímu závěru v pondělí zpevnila o tři haléře na 25,23 korun za euro, což je nejlepší výsledek od února 2018, uvedla agentura ČTK.
Mora připomněl, že tento vývoj by ho brzdil ve zvyšování sazeb, protože „kurz si odpracuje zvyšování sazeb“. Počká tedy na souhrnné informace, které budou v únoru k dispozici. S vědomím, že rozhodnutí opět ovlivní situaci za 12 až 18 měsíců.