Obchodní války strana 2 z 5

Pokud Spojené státy v obchodním sporu kolem evropské společnosti Airbus odmítnou přijmout podanou ruku a zavedou cla, Francie a Evropská unie jsou připraveny odpovědět sankcemi. Řekl to francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Američané jsou oprávněni zavést na dovoz z Evropy cla podle verdiktu Světové obchodní organizace (WTO).

Světová obchodní organizace (WTO) kvůli nezákonnému subvencování evropského výrobce letadel Airbus povolila Spojeným státům uvalit cla na zboží z Evropské unie, jehož roční dovoz do USA dosahuje 7,5 miliardy dolarů (zhruba 177 miliard korun). USA již uvedly - podle pracovníků Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR) - že v reakci na verdikt WTO zavedou 18. října odvetná cla 10 procent na evropská letadla a 25 procent na zemědělské a průmyslové zboží.

Světová obchodní organizace (WTO) výrazně zhoršila výhled světového obchodu na letošní i příští rok. WTO nyní předpokládá, že letos se světový obchod zvýší pouze o 1,2 procenta, zatímco v dubnové prognóze předpovídala růst o 2,6 procenta.

Bývalý a s největší pravděpodobností i budoucí rakouský kancléř Sebastian Kurz, jehož lidová strana (ÖVP) s výrazným náskokem vyhrála nedělní předčasné volby, očekává obtížná jednání o budoucí vládní koalici. Jedním z ústředních bodů programu jakékoli vlády pod jeho vedením musí být koncept úspěšné hospodářské politiky, řekl Kurz rakouskému rozhlasu.

Spojené státy osvobodily více než 400 produktů z Číny od celních poplatků. Podle agentury Reuters to v pátek oznámil Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR). Poskytnutím výjimek z cel reagoval na žádosti amerických podniků, které poukazovaly na negativní důsledky cel.

Spojené státy se rozhodly odložit o dva týdny na 15. říjen plánované navýšení cla na dovoz čínského zboží. Jeho hodnota činí 250 miliard USD (5,9 bilionu korun) ročně. Na Twitteru to oznámil americký prezident Donald Trump, který krok označil za projev dobré vůle. Clo na část čínských výrobků mělo původně ze současných 25 procent narůst na 30 procent už 1. října.

Oslabující německá ekonomika, nejistota kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie i obchodní války. Tyto vlivy se odráží na výkonu českého hospodářství. Nejnovější podklady ministerstva financí přitom počítají pro letošní rok s růstem 2,4 procenta, což je o desetinu procentního bodu méně než dosud. Toto zhoršení se rovná propadu produkce ekonomiky o pět a půl miliardy korun. I další instituce v průběhu roku zhoršovaly své odhady.

Čínské akcie výrazně oslabovaly a čínský jüan sestoupil vůči dolaru na nejnižší hodnotu za 11 let, naopak zlato je nejdražší za více než šest let. Stojí za tím eskalace obchodního konfliktu mezi Pekingem a Washingtonem, která by podle analytiků mohla těmto dvěma největším ekonomikám způsobit další škody a zbrzdit globální hospodářský růst. Dolů zamířily i evropské akcie, jejich ztráty ale nebyly tak výrazné, protože mezitím Peking i Washington signalizovaly ochotu řešit obchodní konflikt prostřednictvím rozhovorů. Čínský vicepremiér Liou Che také uvedl, že nechce dál spor vyostřit.

Čína v pátek oznámila nová cla na americké zboží, jehož roční hodnota dovozu do země dosahuje zhruba 75 miliard dolarů (1,75 bilionu korun). Jde o reakci na americká cla, která prezident Donald Trump oznámil na počátku srpna. Trump poté vyzval americké firmy k hledání alternativ k podnikání v Číně, včetně přesunu výroby z Číny do USA. Akcie v USA následkem dalšího kola sporů prudce oslabily.

Německá ekonomika přes léto pravděpodobně dál zeslábla, protože kvůli nedostatku zakázek vázne výroba. Ve svém výhledu to v pondělí uvedla Deutsche Bundesbank, tedy německá centrální banka. Zpráva tak naznačuje, že největší evropská ekonomika už je nyní v recesi, uvedla agentura Reuters.

Českému trhu chybí patriotický spotřebitel, který by řekl, že chce český jogurt, máslo nebo třeba maso. Přitom jeho tlak by přivedl na pulty mnohem více výrobků českých farmářů, tedy to, co české zemědělství nutně potřebuje. Myslí si to předseda Zemědělského svazu a viceprezident Agrární komory ČR Martin Pýcha.

Americká vláda zatím nebude uplatňovat desetiprocentní clo na některé čínské zboží, které mělo začít platit od 1. září. U některého zboží pak clo dokonce zruší. Oznámil to Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR). Mezi produkty, kterých se týká odložení cla, jsou například mobilní telefony a laptopy. Clo bude zrušeno u zboží důležitého kvůli zdraví či národní bezpečnosti. Americké akciové trhy na zprávu reagovaly prudkým růstem.

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve výročním hodnocení čínské ekonomiky potvrdil svůj názor, že hodnota čínské měny je zhruba v souladu s ekonomickými faktory. Pekingu ale doporučil, aby prosazoval flexibilnější směnný kurz a méně intervence. Postoj fondu se liší od názoru administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle které Čína kurzem domácí měny manipuluje.

Po pondělním skokovém oslabení čínské měny se schyluje k další eskalaci obchodní války mezi Pekingem a Washingtonem. Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše jde v případě prezidentů o souboj dvou silných mužů, kteří ani jeden z politických důvodů nemůžou couvnout, a jeho průběh dopadá a ještě dále bude i na evropské trhy. Udivuje ho však, že se Donald Trump nepokusí získat EU jako spojence, uvedl v rozhovoru s Martinem Řezníčkem pro Události, komentáře.

Cena zlata poprvé za více než šest let překonala hranici 1500 dolarů (zhruba 34 400 korun) za troyskou unci (odpovídá 31,1 gramu). Za zdražováním vzácného kovu jsou zejména obavy z eskalace obchodního sporu mezi Spojenými státy a Čínou. Zlato je totiž považováno za bezpečnou investici v období nejistoty.

Spojené státy poprvé od roku 1994 oficiálně označily Čínu za měnového manipulátora. Oznámení amerického ministerstva financí následovalo po prudkém oslabení čínského jüanu vůči dolaru na nejnižší hodnotu za 11 let. V úterý už jüan zase posiloval. Peking se podle analytiků zjevně snaží domácí měnu stabilizovat.

Průmyslová výroba v Česku po čtyřech měsících růstu v červnu meziročně oslabila o 3,8 procenta. Podepsal se na tom pokles výroby aut. Stavebnictví v červnu naopak meziroční růst zrychlilo na 2,4 z květnových 0,2 procenta, rostlo pozemní i inženýrské stavitelství. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek je výrazně pod očekáváním trhu.

Čína reaguje na nová americká cla, která by se měla dotknout téměř veškerého jejího vývozu do Spojených států. Peking domácí měnu jüan oslabil na nejnižší hodnotu za více než deset let a požádal státní společnosti, aby pozastavily dovoz zemědělských produktů z USA, napsala agentura Bloomberg.

Spojené státy od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů korun). Oznámil to ve čtvrtek prezident Donald Trump. Obchodní rozhovory s Čínou podle něj budou pokračovat.

Světová ekonomika letos vykáže růst o 3,2 procenta, příští rok pak tempo růstu zrychlí na 3,5 procenta. V aktualizaci svého jarního výhledu to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Předchozí výhled z dubna tak fond pro oba roky zhoršil o 0,1 procentního bodu, hlavně kvůli očekávanému zhoršení v mladých tržních ekonomikách a v rozvojových zemích.

Čína zavede antidumpingová cla na dovoz některých výrobků z nerezové oceli z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Indonésie. Nová cla se pohybují v rozmezí 18,1 až 103,1 procenta a platit začnou od 23. července 2019, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Opatření se týká ingotů z nerezové oceli a za tepla válcovaných plechů z tohoto materiálu.

Americký prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching se v sobotu na napjatě sledované schůzce na okraj summitu zemí G20 domluvili na pokračování jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má vyřešit celní válku. Samotný summit G20 pak opět v závěrečném prohlášení neuvedl výslovný závazek boje proti ochranářství. Vyzval ale k podpoře volného a spravedlivého obchodního prostředí. Součástí závěrů ze summitu je i závazek boje proti klimatu, ačkoli USA si původně nepřály, aby se komuniké o tomto tématu zmiňovalo.

Čínský prezident Si Ťin-pching hodlá na setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem představit řadu požadavků, které by měly Spojené státy splnit, aby byl Peking ochoten urovnat vzájemné obchodní spory. Jednou z podmínek je odstranění obchodních restrikcí proti čínské společnosti Huawei. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informoval americký list The Wall Street Journal.

Světová obchodní organizace (WTO) na žádost Pekingu zastavila spor ohledně toho, zda Číně náleží status tržní ekonomiky. Peking tak musí i nadále akceptovat antidumpingová cla na levné čínské zboží ze strany Evropské unie a Spojených států, informovala s odkazem na rozhodčí výbor WTO agentura Reuters.