Bývalý a s největší pravděpodobností i budoucí rakouský kancléř Sebastian Kurz, jehož lidová strana (ÖVP) s výrazným náskokem vyhrála nedělní předčasné volby, očekává obtížná jednání o budoucí vládní koalici. Jedním z ústředních bodů programu jakékoli vlády pod jeho vedením musí být koncept úspěšné hospodářské politiky, řekl Kurz rakouskému rozhlasu.
Po volebním triumfu přicházejí náročná jednání o koalici. Bude to těžší než minule, tuší Kurz
3 minuty
Události: Rakousko čekají jednání o koalici
Vzhledem k negativnímu hospodářskému vývoji v Německu, hrozícímu brexitu a globálním obchodním konfliktům je třeba zajistit solidní hospodářský růst, a tím zabránit nárůstu nezaměstnanosti, zdůraznil třiatřicetiletý Kurz.
Lídr ÖVP prohlásil, že při hledání vládního partnera bude vést „řádné rozhovory se všemi stranami“.
Zatímco po volbách v roce 2017 byla koaliční vláda lidovců s protiimigračními svobodnými (FPÖ) dojednána během dvou měsíců, tentokrát by to podle Kurze mohlo trvat déle. „Obávám se, že tentokrát by to mohlo být o něco náročnější,“ poznamenal.
Vydají se lidovci zeleným směrem?
V Rakousku se mezitím stále častěji spekuluje o vzniku koalice lidovců a zelených, tedy dvou jasných vítězů voleb. Lidovci si polepšili o 5,6 procentních bodů a získali podle zatím neúplných výsledků 37,1 procenta hlasů. Zelení slavili návrat do Národní rady, a to rovnou při rekordním zisku kolem 14 procent.
Uzavření tyrkysově-zelené koalice, označené podle barev obou stran, bude ovšem podle komentátorů nesnadné. Sám šéf zelených Werner Kogler už v nedělní povolební diskusi s ostatními lídry parlamentních stran uvedl, že by lidovci museli kvůli spolupráci s jeho stranou udělat „ohromný kus práce“.
Werner Kogler a Sebastian Kurz
Ve prospěch spolupráce lidovců se zelenými hraje to, že by si po předešlé koalici s krajně pravicovými svobodnými mohla Kurzova strana – hlavně z evropského pohledu – výrazně vylepšit renomé. Důraz zelených na ekologii a zejména omezování emisí CO2 by mohl otevřít rakouské vládě dveře v Bruselu, kde se vznikající Evropská komise hodlá zaměřit právě na ekologii a boj proti klimatickým změnám.
Důraz zelených na záchranu uprchlíků na moři a jejich lepší integraci do společnosti by zase mohl pomoct lidovcům navrátit se k jejich křesťansko-sociálním hodnotám.
Také dělení vládních postů by v této koaliční konstelaci mohlo probíhat bez větších obtíží. Menší partner by už ze své podstaty sáhl po ministerstvu životního prostředí, vliv by chtěl mít i na resort dopravy, školství a infrastruktury. Vlivná ministerstva financí či vnitra by tak zůstala silnějším lidovcům.
Se jmenováním tyrkysově-zelené koalice by neměl problém ani prezident Alexander van der Bellen, který byl dřív sám členem zelených.
Střet o zdanění CO2 a zákazu zahalování
Šéf zelezných Werner Kogler má ovšem na paměti dvě události, které by jej mohly od jednání s Kurzem odradit. První se datuje na přelom let 2002 a 2003, kdy se zelenými vyjednával o koalici tehdejší šéf lidovců Wolfgang Schüssel. Kvůli střetu o stíhačky Eurofighter, kde nechtěli lidovci zeleným ustoupit, ale dohoda padla a Schüssel raději obnovil spolupráci s FPÖ. Další traumatickou událostí je pro zelené jejich vypadnutí z parlamentu v roce 2017.
Hrozba obnovení vlády lidovců a svobodných, kterou na jaře ukončila kauza Ibiza, ale podle listu Der Standard Koglera donutí minimálně otevřít s Kurzem sondážní rozhovory.
Na programu nepochybně budou zásadní rozdíly v pohledu na ekologii – zatímco zelení trvají na zdanění producentů CO2, lidovci se obávají odchodu velkých firem. Rozdílné názory mezi oběma stranami panují i ohledně školství a integrace imigrantů. Zatímco zelení nehodlají o zákazu zahalování ani diskutovat, ÖVP tento krok považuje za základ pro integraci běženců do rakouské společnosti.
