Národní rada

Slovenský prezident Peter Pellegrini jmenoval dosud nezařazeného poslance parlamentu Samuela Migala ministrem investic, regionálního rozvoje a informatizace. Personální změna je součástí kroků tříčlenné vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) k obnově její původní většiny ve sněmovně. Opozice to označila za politický obchod a za výsledek boje o koryta.

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) se dohodla na novém přerozdělení křesel v kabinetu. Ficova strana získá kontrolu nad dvěma dalšími ministerstvy na úkor svých koaličních partnerů Hlas a Slovenská národná strana (SNS), jejichž kluby dříve přišly o poslance.

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica (Smer) si prozatím zajistila většinu v tamním parlamentu. Na nadcházející úterní schůzi ji podpoří i část rebelujících poslanců. Chtějí tak umožnit změny, které v prosinci odvrátily hromadné výpovědi tamních lékařů. Vládní většina je v Národní radě ale do budoucna těsná – i podle koalice to může být dlouhodobě velkým problémem.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) nepojede v pátek do Kyjeva, aby jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tranzitu zemního plynu, sdělil ruské státní agentuře TASS místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar (Smer). Ten je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady SR Andrejem Dankem (SNS) na návštěvě v Moskvě.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen pověřil lídra Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla sestavením vlády poté, co ztroskotala koaliční jednání mezi lidovci (ÖVP) a sociálními demokraty (SPÖ). Rozhovor trval více než hodinu, poté Kickl beze slova opustil vídeňský Hofburg, informuje agentura APA.

Ve věcné rovině to považuji za nebezpečné, vyjádřil se předseda slovenské opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka k plánu změnit pravidla ke vstupu do Národní rady. Slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) totiž žádá změnu volebního systému včetně vyšší volební kauce nebo vyššího limitu pro vstup do Národní rady. O návrhu chce mluvit s více stranami a prosadit ho do příštích volebních období. Zbytek koalice je zdrženlivý, opozice mluví o narušení politické soutěže.

Už tento měsíc by mohlo být jasné, kdo se stane novým předsedou slovenského parlamentu, tvrdí Matúš Šutaj Eštok, lídr strany Hlas, která chce nového předsedu parlamentu nominovat. Spor o tento post, který je podle tamní ústavy druhou nejvyšší funkcí ve státě, stál v pozadí zatím největší koaliční roztržky. O křeslo totiž měly zájem hned dvě vládní strany. Předseda SNS Andrej Danko však od kandidatury ustoupil. Slovní útoky v koalici ale pokračují.

Ve volbách v Rakousku podle prvních oficiálních předběžných výsledků zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Bylo by to vůbec poprvé ve volbách do Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu. Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer již uznal volební porážku a vítězství FPÖ. Šéf Svobodných Herbert Kickl prohlásil, že jeho strana je připravena vést vládu.

Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.

Slovenská sněmovna hlasy všech přítomných 130 poslanců odsoudila atentát na premiéra Roberta Fica (Smer) z minulého týdne. V usnesení, které navrhli zástupci vládní koalice, parlament také vyzval strany, hnutí a rovněž média a nevládní organizace, aby nešířily nenávist vůči vládě či politikům. Výsledek hlasování sněmovny jako potřebný a důležitý krok k uklidnění společenské atmosféry uvítala prezidentka Zuzana Čaputová.

Slovensko v těchto dnech prožívá situaci, kterou v samostatné historii ještě nezažilo. Premiér Robert Fico (Smer) je po středečním atentátu stále ve vážném stavu v nemocnici v Banské Bystrici a vládu místo něj převzal první vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer). Bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič v rozhovoru pro ČT řekl, že pokud nenastanou pooperační komplikace, mělo by to s Ficem dobře dopadnout. Názorově rozdělená země dle něj muže Ficova formátu potřebuje ve funkci premiéra více než kdy jindy.

Zvolený slovenský prezident Peter Pellegrini (Hlas–SD) potvrdil, že jeho poslanecký mandát i funkce předsedy sněmovny zanikly v sobotu zvolením hlavou státu. Pellegrini porazil v druhém kole voleb Ivana Korčoka. Právě poražený kandidát Korčok bude v pondělí před půl sedmou hostem Interview ČT24.

Zranění hrudníku a páteře a zlomená žebra utrpěl při srážce s medvědem v okrese Liptovský Mikuláš na severu středního Slovenska pětatřicetiletý lesní dělník, uvedla slovenská média. Podobných incidentů s největší slovenskou šelmou bylo v poslední době hlášeno několik.

Ve čtvrtek Česká republika hostí předsedu slovenského parlamentu Petera Pellegriniho a slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka. Pellegrini po jednání s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) pozval vedení české horní parlamentní komory na společné zasedání do Bratislavy. Někdejší slovenský premiér se v Praze setkal i s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) a prezidentem Petrem Pavlem.

Slovenští voliči vyslali v sobotním hlasování do parlamentu mezi 150 novými poslanci řadu známých jmen, ale třeba také čtyři politiky, kteří čelí obvinění z trestných činů. Do sněmovny se zároveň dostalo 33 žen, což o jednu poslankyni překonalo rekord z minulého období. Polovina z nich přitom uspěla na kandidátce liberálního Progresívného Slovenska.

Vítězství ve slovenských parlamentních volbách slaví Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Druhé je s odstupem Progresívne Slovensko (PS), které exit polly favorizovaly na výhru. Na třetím místě skončí Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) a bude mít klíčovou roli při sestavování vlády. V Národní radě usedne sedm stran, volební účast je nejvyšší od roku 2002.

Průběžným výsledkům sobotních slovenských parlamentních voleb vévodí strana Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Na druhém místě je hnutí Progresívne Slovensko, kterému první odhady výsledků přisuzovaly vítězství. Třetí pozici zastává Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) někdejšího Ficova spolustraníka Petera Pellegriniho.

Jeden den zbývá do slovenských parlamentních voleb. V průzkumech dlouhodobě vede Smer–SD expremiéra Roberta Fica, v posledních týdnech posílilo hnutí Progresívne Slovensko europoslance Michala Šimečky. Výsledky hlasování, a především pak sestavování vlády budou sledovat zahraniční partneři Slovenska. Evropa se obává změny postoje Bratislavy k ruské invazi na Ukrajinu.

Smer – Sociálna demokracia (Smer–SD) je jeden z nejvýznamnějších politických subjektů Slovenska posledních let. V jeho čele stojí zakladatel a expremiér Robert Fico, který je nyní jedním ze 27 poslanců strany ve 150členné Národní radě. Smer má za sebou několik vládních působení, ve kterých například Slovensko přijalo euro. Kvůli korupčním kauzám a politickým skandálům však byl Fico donucen odstoupit z postu premiéra. Po posledních volbách skončila strana v opozici. Nové voliče se snaží získat příklonem k nacionalismu a hlásáním některých tezí kremelské propagandy o rusko-ukrajinské válce.

Slovenské hnutí Progresívne Slovensko (PS) má tentokrát velkou šanci se v předčasných volbách dostat do Národní rady. Podle slovenského politologa Grigorije Mesežnikova by mohlo dokonce hlasování vyhrát. PS je podle politologů na slovenské scéně výjimečné tím, že navzdory tomu, že nemá parlamentní zastoupení a často střídá lídry, přežívá a posiluje. Jestli ale svou mírnou a nekonfliktní kampaní osloví i voliče, jimž nejsou otázky menšin či životního prostředí blízké, se teprve ukáže.

Sociálnědemokratický Hlas-SD založila skupina politiků v čele s Peterem Pellegrinim po rozchodu se Smerem-SD Roberta Fica. Hlas a Smer stále bojují o podobnou voličskou základnu, Pellegriniho strana ale podle komentátorů a politologů zaostává kvůli své neochotě pouštět se do tvrdších střetů s oponenty a jasněji se vyhranit, hlavně vůči Smeru a Ficovi. Části slovenských voličů také vadí Pellegriniho vazby na západní politiky.

Do zářijových předčasných parlamentních voleb na Slovensku se zaregistrovalo 24 politických stran a hnutí a také jedna tříčlenná koalice. Její součástí je kromě jiných dosud nejsilnější parlamentní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče. Lhůta pro podávání kandidátních listin skončila v neděli o půlnoci. Podle sondáží má šanci na zisk křesel jen menší část z celkového počtu přihlášených formací.

Ve Švýcarsku sílí debata o možných úpravách v neutralitě země. Bern dosud s odkazem na své zákony zamítal žádosti jiných zemí o předání jejich zbraní švýcarské výroby Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nyní se ale v parlamentu jedná o tom, že by takový reexport mohl být za určitých podmínek možný. Vývoz zbraní na Ukrajinu podporuje nadpoloviční většina Švýcarů a tlačí na něj i zbrojní průmysl, kterému striktní pravidla komplikují uzavírání kontraktů.

Slovenský parlament ve středu schválil návrh novely ústavy, která poslancům umožní vlastním rozhodnutím zkracovat volební období sněmovny. Ústavní změna je prvním krokem k uspořádání nových voleb po prosincovém pádu menšinové vlády premiéra Eduarda Hegera.