Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.
Slovenský kabinet už projednal řadu kontroverzních kroků, mezi nimi například zrušení speciální prokuratury i změny ve veřejnoprávní RTVS. Nejaktuálnějším z návrhů je takzvaný „lex atentát“, který chce slovenský kabinet schválit ve zrychleném legislativním řízení.
Ačkoliv ministr vnitra a nový předseda strany Hlas Matúš Šutaj Eštok na začátku června ujišťoval, že „lex atentát“ kontroverzní nebude, mají k návrhu výtky vládní i opoziční poslanci. Legislativa by mohla omezit shromažďovací právo, spor se vede také o zavedení doživotní renty pro nejvyšší představitele státu či o usnadnění elektronického sledování osob podezřelých z porušení zákona.
Zákon by mohl například zavést zákaz shromažďování v okolí sídla prezidenta, úřadu vlády či některých soudů. Omezení pro konání demonstrací by mohla platit také v rezidenčních zónách a před obydlími politiků.
Návrh by mohl projít úpravami
Návrh opatření, která vláda chce prosadit v reakci na květnový útok na premiéra Roberta Fica, v úterý projednávala slovenská Národní rada. Vicepremiér Robert Kaliňák ze Smeru je označil za první balík opatření na zlepšení bezpečnostní situace v zemi.
Sám však připustil, že legislativa se nemusí obejít beze změn v návrhu, například ohledně pokut pro obce – ty by hrozily, pokud by na jejich území došlo ke konfliktu účastníků dvou konkurenčních protestů. Obec by na základě návrhu policie mohla jednu z těchto demonstrací předem zakázat. Pokud by tak neučinila a došlo by ke konfliktu, byla by za následky zodpovědná, napsal server Aktuality.sk.
K návrhům legislativních změn mají výhrady i někteří poslanci vládní koalice. Kritizovali například pasáž o využití elektronických metadat ke sledování osob podezřelých z páchání přestupku, a nikoli jen v případě závažné trestné činnosti.
„Přes rentu nejede vlak“
Opozice pak nesouhlasí například s návrhem na zavedení renty pro vysloužilé vysoké politiky, která podle ní nemá s bezpečností co dočinění. Nárok na rentu by měl mít podle návrhu prezident po jednom volebním období, premiér a předseda Národní rady po dvou.
„Pokud se tam doživotní renta pro předsedu vlády dostane v této podobě, tak to jednoduše nemůžeme podpořit,“ řekl šéf největší opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka. Kaliňák však změny v této části návrhu odmítl. Opozici vzkázal, že „přes rentu nejede vlak“.
Šimečka proto avizoval, že pokud zákon projde v současné podobě, zváží jeho napadení u ústavního soudu. „Já jsem upřímně doufal, že legislativa, která má takovou závažnost v takto citlivé době bude skutečně pojatá mnohem šířeji ve smyslu zahrnutí všech aktérů, i opozičních, od začátku,“ uvedl Šimečka podle serveru HNonline.sk.
Kritika mimo parlament
Proti „lex atentát“ se postavila též slovenská pobočka organizace Amnesty International. Podle jejího ředitele Rada Slobody jde o „drakonický zákon“, který využívá otázku bezpečnosti „jako záminku na potlačení práva na pokojné shromažďování“ a práva na protest. Zákon by byl podle něj v rozporu se slovenskou ústavou.
Pokud by se vláda skutečně věnovala obavám o bezpečnost, posílila by pravomoci státních orgánů, napsal Sloboda, který některá zdůvodnění opatření nazval „výsměchem“. Návrh označil také jako „hrubý pokus o delegitimizaci a démonizaci prostestujících“.
Výhrady má i veřejný ochránce práv Róbert Dobrovodský. „Je tam ustanovení, které počítá s hypotetickou situací, že shromáždění zasáhne do soukromí člověka. Soukromý život je široký a to umožní samosprávě vykládat si to tak, že může shromáždění vytlačit na okraj města, obce. A pokud tak neučiní, hrozí jí vysoké pokuty. Samospráva ztrácí autonomii a hrozí jí vysoké sankce,“ řekl v podcastu serveru Aktuality.sk.
Navrhované změny v zákonu o policii, v trestním řádu i v zákonu o elektronické komunikaci podle TASR kritizoval rovněž slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka v dopise, který zaslal předsedovi parlamentu Peteru Žigovi.
Kvůli nesouhlasu s navrhovanými vládními opatřeními se v úterý v Bratislavě konal protestní pochod svolaný občanskými organizacemi. Jeho účastníci požadovali i lepší ochranu životního prostředí, svobodu slovenské veřejnoprávní stanice RTVS a podporu Ruskem napadené Ukrajiny. Byla mezi nimi i švédská aktivistka Greta Thunbergová.
