V Evropě došlo za poslední měsíc ke čtyřem fyzickým útokům na politické představitele. Naposledy se to stalo britskému propagátorovi brexitu Nigelu Farageovi. V některých zemích zvažují posílení ochrany volených zastupitelů, jinde politici omezují veřejná vystoupení.
Farage kandiduje do dolní sněmovny britského parlamentu. Při kontaktní kampani ho nedávno mladá žena polila limonádou, v úterý po něm osmadvacetiletý muž hodil dva předměty. Politika na střeše autobusu nezasáhl, přesto ho úřady obvinily z nebezpečného chování. „Není hezké ani příjemné být terčem násilí, ale já se nevzdám. Já nepodlehnu lůze a budu bojovat za to, co považuji za správné,“ prohlásil v reakci na to politik.
V pátek večer zase útočník udeřil pěstí dánskou premiérku Mette Frederiksenovou. K incidentu došlo v centru dánského hlavního města Kodaně. Motiv muže zůstává nejasný. Podle policie byl Polák, který v zemi žije, pod vlivem drog a alkoholu a možná ani netušil, že napadl předsedkyni vlády. „Ještě nejsem úplně sama sebou,“ řekla Frederiksenová, která utrpěla šok. „Ještě musíme zvážit, jestli se v nejbližší době budu přímo účastnit velkých akcí a shromáždění,“ dodala.
Posilování ochrany
Asi nejvýznamnější událostí posledních týdnů byl atentát na slovenského premiéra Roberta Fica. Toho postřelil jednasedmdesátiletý senior. Zadržený policii vypověděl, že zločin spáchal, protože nesouhlasí s politikou vlády – zrušením úřadu zvláštní prokuratury nebo zastavením vojenské pomoci Ukrajině.
Zotavující se politik ve svém prvním veřejném prohlášení po atentátu obvinil opozici a protivládní média z vytváření nepřátelské atmosféry, která k takovým útokům vybízí.
Slovenský kabinet pracuje na tom, aby politikům zajistil větší ochranu. O to už se snaží v Německu, kde posilují bezpečnost i na akcích extremistů. Před dvěma týdny podlehl bodným zraněním policista, který se v Mannheimu pokusil zabránit Afghánci v útoku na shromáždění zástupců krajní pravice. Spolková vláda už proto připravuje zákon, který umožní vyhostit ze země za vážné zločiny i Afghánce a Syřany.
Vedoucí Centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš považuje za hlavní důvod pro nárůst útoků na politiky v Evropě dlouhodobý trend polarizace společnosti. „Politické kampaně jsou v dnešní době už několik let spíše takzvané antikampaně proti něčemu nebo někomu. To znamená rozdělují poměrně společnost,“ poznamenal.
Například v Německu podle něj mnozí politici v posledních letech méně vyhledávají styk s lidmi. „Případně, což je možná ještě více alarmující, ještě více lidí (...) je odrazeno, aby vstoupilo do politické strany a kandidovalo,“ podotkl. Tento jev se týká celého politického spektra, dodal Bureš.
