Zločince žádající o azyl budeme vyhošťovat i do Sýrie a Afghánistánu, prohlásil Scholz

Radikálové a zločinci ze zahraničí, kteří v Německu hledají azyl a ochranu, do země nepatří, je proto nutné je deportovat i do států, jako jsou Afghánistán a Sýrie. V projevu k poslancům Spolkového sněmu to prohlásil kancléř Olaf Scholz. Reagoval tak na nedávný útok nožem v Mannheimu, při kterém žadatel o azyl těžce zranil policistu, jenž následně zraněním podlehl.

„Ti, kdo oslavují terorismus, se obrací proti všem našim hodnotám, proto si zasluhují deportovat,“ řekl Scholz. Podle kancléře v takovýchto případech nezáleží na tom, zda radikálové žádající o azyl pocházejí ze států se složitou bezpečnostní a právní situací, jako jsou například Afghánistán a Sýrie.

Spolkové ministerstvo vnitra už připravuje podmínky k tomu, aby s deportacemi do těchto zemí bylo možné začít, uvedl Scholz. „Ministerstvo vnitra už vede příslušná jednání se státy, které s Afghánistánem sousedí.“

„Pobuřuje mě, že někdo u nás hledá ochranu, přitom ale páchá násilí,“ řekl také kancléř. Podle něj se v Německu nesmí bát lidé, kteří chtějí žít ve svobodě, ale naopak ti, kteří chtějí svobodu ohrozit. K událostem z Mannheimu Scholz řekl, že nelze použít jiné slovo než teror.

Podobně se po Scholzovi vyjádřil předseda německé opoziční konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz. „Byl to teroristický útok a zákeřná vražda.“ Je nyní podle něj povinností hovořit o tom, jaké budou následky a jak se k věci Německo postaví.

Tvrdě kritizoval, že v Německu bují radikální postoje, kdy někteří lidé volají pro zřízení chalífátu a vyjadřují antisemitské názory. Poukázal také na radikalizaci pravicového i levicového politického spektra. „Říkám zcela jasně, čas varování, odsuzování, zlehčování a proklamací skončil,“ řekl Merz. „Lidé od nás očekávají jasné a konkrétní odpovědi. A vy, pane kancléři, musíte situaci dostat pod kontrolu,“ uvedl předseda CDU/CSU.

Zpřísnění trestů a rozšíření zón bez zbraní

Německo podle kancléře se vedle důrazu na deportace radikálů a zločinců zaměří také na zpřísnění trestů. Stejně tak Německo nebude tolerovat útoky na politiky.

Jako nástroj, který je možné využít již nyní, označil Scholz rozšíření zón, ve kterých je zakázáno nošení zbraní včetně nožů. „Spolková policie takové zóny zavádí již nyní na nádražích.“ Nezbytné podle něj budou i na dalších místech po celém Německu, kde se ve velkém setkávají lidé a kde se konají velké akce. Další chystaná opatření ale kancléř neupřesnil.

Scholz prohlásil, že v 84milionovém Německu žije dvacet milionů lidí s migračním původem. Také oni podle něj čelí kvůli původu výhrůžkám a útokům a také absurdnímu obviňování. „Jsou ale součástí naší společnosti. Nenecháme se rozdělit,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 2 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 8 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 8 hhodinami

Evropský pohled