Vyhošťování

Nejvyšší soud Spojených států dočasně zakázal vládě prezidenta Donalda Trumpa deportovat na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století Venezuelany zadržované v Texasu, informovaly agentury AP a Reuters.

Spojené státy zruší všechna víza u držitelů jihosúdánských pasů a zastaví pro ně vydávání nových povolení ke vstupu do země, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Krok odůvodnil tím, že Jižní Súdán nepřijímá své občany vypovězené z USA. Pokud bude spolupracovat, Washington podle něj bude připraven rozhodnutí přehodnotit. Jde o první opatření tohoto typu přijaté proti všem držitelům pasů konkrétní země od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu, podotýká AFP.

Nelegální migrace by měla být řešena stejně jako terorismus, prohlásil britský premiér Keir Starmer při zahájení summitu o migraci a společné strategii proti gangům převážejícím migranty. Podle předsedy vlády způsobila špatná organizace příliš mírný postoj Británie v otázce nelegální migrace, což zločinecké gangy převážející migranty vnímají jako pozvánku do země. Gangy využívají také nejednotnost orgánů evropských zemí, míní podle webu BBC Starmer.

Některé evropské země zpřísňují svou migrační politiku, proto přicházíme s návrhem zákona podobného charakteru, sdělili zástupci vládní koalice po schůzce s SPD a Piráty o migraci. Očekávají přijetí ve zrychleném čtení ještě do konce volebního období. Zástupci ANO na jednání nepřišli, šéfka jejich poslaneckého klubu Alena Schillerová řekla, že se hnutí nebude účastnit „předvolební akce vlády“.

Německo znovu začalo s vyhošťováním do Afghánistánu, oznámil mluvčí spolkové vlády. Jedná se o afghánské občany, kteří byli v Německu odsouzeni a nemají tak právo k pobytu. Děje se tak poprvé od roku 2021, kdy se v zemi po odchodu západních sil vrátilo k moci islamistické hnutí Taliban.

Radikálové a zločinci ze zahraničí, kteří v Německu hledají azyl a ochranu, do země nepatří, je proto nutné je deportovat i do států, jako jsou Afghánistán a Sýrie. V projevu k poslancům Spolkového sněmu to prohlásil kancléř Olaf Scholz. Reagoval tak na nedávný útok nožem v Mannheimu, při kterém žadatel o azyl těžce zranil policistu, jenž následně zraněním podlehl.

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost žádat ve Spojeném království o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela „posunout hranice mezinárodního práva“ a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45 tisíc lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě „zastavení lodí“ s migranty.

Všechny země Evropské unie omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu požadovaném Ukrajinou i některými unijními státy se však neshodují. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Chorvatské ministerstvo zahraničí kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyzvalo 24 pracovníků ruské ambasády v Záhřebu, aby opustili zemi. Je mezi nimi osmnáct diplomatů, informovala agentura Reuters.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger jsou na Ukrajině. Navštívili i město Buča, kde ukrajinská armáda našla po odchodu Rusů stovky zmasakrovaných civilistů. Von der Leyenová během návštěvy podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem Evropské unie, informuje agentura Reuters. Unie zároveň přijala pátý balík sankcí proti Rusku. Na jeho základě mimo jiné od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí. Postihy zpřísňují i USA, Velká Británie a Japonsko, k sankcím se přidala i Černá Hora. Rusko a západní země pokračují ve vzájemném vyhošťování diplomatů.

Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance v Tallinnu a předalo mu nótu o prohlášení jednoho z diplomatů ruského velvyslanectví za nežádoucí osobu. Uvedl to list Kommersant. Je to podle něj odveta za předchozí vyhoštění estonského konzula v Petrohradě Marta Latteho.

V Českém domě v Moskvě skončí od června restaurační i hotelový provoz. Důvodem je diplomatická roztržka mezi Českem a Ruskem, která vedla ke snížení počtu pracovníků na české ambasádě, stejně jako Rusů, které Češi v Moskvě najímali. Generální ředitel Českých center Ondřej Černý v dopise zákazníkům zařízení uvedl, že bytových a kancelářských pronájmů v Českém domě se situace nedotkne.