Vyhošťování má další dohru. V Českém domě v Moskvě končí restaurační i hotelový provoz

V Českém domě v Moskvě skončí od června restaurační i hotelový provoz. Důvodem je diplomatická roztržka mezi Českem a Ruskem, která vedla ke snížení počtu pracovníků na české ambasádě, stejně jako Rusů, které Češi v Moskvě najímali. Generální ředitel Českých center Ondřej Černý v dopise zákazníkům zařízení uvedl, že bytových a kancelářských pronájmů v Českém domě se situace nedotkne.

Český dům v Moskvě je největší zařízení svého druhu ve světě. Jde o rozsáhlý komplex, nacházející se asi půl kilometru od budovy českého velvyslanectví a 2,5 kilometru od Rudého náměstí a Kremlu. Je největším areálem ve vlastnictví České republiky v zahraničí. Dokončen byl v roce 1986.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve čtvrtek v rozhovoru na webu Seznam Zprávy uvedl, že o budoucnosti Českého domu bude hovořit na vládě. „Nechci teď nic předjímat, musíme si dát na stůl všechny varianty,“ řekl serveru.

„Bez dalších podrobností můžeme potvrdit, že dočasně přerušujeme provoz restaurace a hotelu v rámci Českého domu v Moskvě v souvislosti s omezením počtu pracovníků,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

„Základním úkolem Českého domu Moskva je podpora českých podnikatelů a exportérů, kteří se snaží prosadit na ruském trhu. Tato podpora spočívá jak ve vytváření podmínek pro jejich podnikání, tak také poskytování užitečných informací. Významné je také vytváření výborných podmínek a zázemí pro rodiny představitelů českých společností. Díky naší výjimečnosti získávají čeští podnikatelé prostřednictvím Českého domu Moskva významnou konkurenční výhodu oproti podnikatelům z jiných států,“ popsal jeho fungování pro Českou televizi v roce 2016, kdy Český dům sloužil i jako zázemí pro Čechy během MS v hokeji, jeho tehdejší ředitel Jiří Podhola.

Diplomatická roztržka mezi Českem a Ruskem vypukla před dvěma týdny. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou z explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády. Rusko v odvetném kroku prohlásilo nežádoucími osobami 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.

Rusko zároveň označilo český postup za nepřátelský akt. Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“, počty tak budou stejné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled