Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger jsou na Ukrajině. Navštívili i město Buča, kde ukrajinská armáda našla po odchodu Rusů stovky zmasakrovaných civilistů. Von der Leyenová během návštěvy podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem Evropské unie, informuje agentura Reuters. Unie zároveň přijala pátý balík sankcí proti Rusku. Na jeho základě mimo jiné od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí. Postihy zpřísňují i USA, Velká Británie a Japonsko, k sankcím se přidala i Černá Hora. Rusko a západní země pokračují ve vzájemném vyhošťování diplomatů.
„Stojíme při vás a vašem evropském snu,“ prohlásila von der Leyenová na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Rusku naopak předpověděla, že ho čeká ekonomický, finanční a technologický úpadek.
„Myslím si, že udělat si na tohle názor nepotrvá obvyklých několik let, ale jen několik týdnů,“ řekla předsedkyně Komise ukrajinskému prezidentovi, když mu předávala dotazník, na jehož základě se bude EU rozhodovat o přijetí Ukrajiny.
Při návštěvě Buči von der Leyenová prohlásila, že lidé zodpovědní za zvěrstva v tomto městě na předměstí Kyjeva budou postaveni před spravedlnost. „Viděli jsme krutou tvář Putinovy armády, bezcitnost a chladnokrevnost, se kterou město okupovala,“ řekla podle agentury DPA. „Tady v Buče jsme viděli, jak se naše lidskost roztříštila. S lidmi z Buči truchlí celý svět,“ dodala. Na Twitteru pak Ukrajincům vzkázala, že Evropa je na jejich straně.
„Zdevastované město a desítky mrtvých civilistů, kteří byli krutě zavražděni. Viděl jsem i masové hroby a vůbec nepřeháním, když řeknu, že mnou tento pohled hluboce otřásl,“ uvedl Heger. Podobně jako předsedkyně EK vyzval, aby byly válečné zločiny spravedlivě potrestané a prošetřené. „Buča je pomníkem ruského barbarství,“ dodal. Slovensko už dříve v tomto týdnu Kyjevu nabídlo své odborníky, kteří by mohli s vyšetřováním pomoci.
Vrcholní představitelé Evropské unie a slovenský premiér na místě mimo jiné uctili památku dvaceti lidí exhumovaných z masového hrobu a společně s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem zapálili na památku obětí svíčky v místním kostele. DPA připomněla, že se jedná o první západní představitele, kteří na vlastní oči viděli tragédii zprostředkovanou do té doby jen skrze média. V podvečer pak zástupce EU a šéfa slovenské vlády přivítal v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj.
Do Kyjeva se vrátil unijní velvyslanec
Von der Leyenová, Borrell a Heger dorazili v pátek po poledni vlakem do Kyjeva. Ve vlaku s nimi přijel také velvyslanec EU na Ukrajině Matti Maasikas, který se opět usadí na znovuotevřeném zastupitelském úřad EU v ukrajinské metropoli.
Von der Leyenová ve vlaku řekla, že její cesta do Kyjeva je „jasným signálem naší podpory pro Ukrajince“. Návštěvou chce dát podle svých slov naději, pokud jde o možnost budoucího členství Ukrajiny v EU, ačkoliv cesta východoevropské země do Unie je nyní nejistá a i v případě pozitivního přístupu členských států by trvala poměrně dlouho, podotýká DPA. Šéfka EK nicméně řekla, že by Ukrajina po válce měla být demokratickou zemí.
Borrell uvedl, že hodlá vymezit 7,5 milionu eur (183,7 milionu korun) na podporu ukrajinského vyšetřování, které se týká možných válečných zločinů spáchaných ruskou armádou v Buči i jinde na Ukrajině.
Předseda Evropské rady Charles Michel mezitím oznámil, že prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se 30. a 31. května sejdou na mimořádném summitu, na kterém je čeká debata o válce na Ukrajině a energetické situaci bloku.
Pátý unijní sankční balík
Státy EU schválily pátý balík protiruských sankcí. Nebudou uzavírat nové smlouvy na nákup ruského uhlí a stávající kontrakty ukončí nejpozději čtyři měsíce od chvíle, kdy sankce vstoupí v platnost. To se stane jejich zveřejněním v oficiálním věstníku EU, které se očekává během pátečního odpoledne. Dovoz ruského uhlí do EU pro režim Vladimira Putina představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně.
Na seznam lidí, kteří mají zablokovaný majetek v Unii a zakázaný vstup na její území, přibude několik oligarchů napojených na Putinův režim a kremelských činitelů. Potrestáni budou rovněž jejich příbuzní a také 179 představitelů Ruskem koordinovaných samozvaných vlád a parlamentů v Doněcké a Luhanské oblasti. Sankční seznam zavedený po anexi Krymu v roce 2014 bude nově obsahovat celkem 1091 lidí a 80 firem či institucí.
Evropský blok dále zcela zmrazí styky se čtveřicí ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB. Unie zakáže dovoz některých ruských komodit včetně dřeva, cementu, vodky či kaviáru. Ruské firmy rovněž ztratí přístup k veřejným zakázkám v členských zemích. Lodě pod ruskou vlajkou budou mít zakázáno kotvit v unijních přístavech. Ruští a běloruští nákladní dopravci nebudou smět přepravovat zboží do členských zemí. Z obou zákazů však bude povolena řada výjimek včetně přepravy paliv, potravin nebo léků.
Unijní země také přestanou do Ruska vyvážet některé vyspělé technologie, včetně specifických polovodičů či chemikálií používaných v rafineriích. Zákaz se vztahuje také na letecké palivo a aditiva, která by mohla využívat ruská armáda.
„Cílem našich sankcí je zastavit bezohledné, nehumánní a agresivní chování ruských jednotek a dát lidem rozhodujícím v Kremlu jasně najevo, že za svou nelegální agresi draze zaplatí,“ uvedl ke schválení balíku opatření šéf unijní diplomacie. Postihy podle něj sedmadvacítka iniciovala v reakci na „zvěrstva spáchaná ruskými vojenskými silami v Buče a dalších místech okupovaných Ruskem“, kde se po jejich odchodu našly stovky těl mnohdy spoutaných civilistů.
Sankce zasahují další oligarchy
Evropská unie zařadila na sankční seznam dvě dcery ruského prezidenta Vladimira Putina či několik oligarchů blízkých Kremlu. Jedním z nejznámějších mužů na tomto pátém seznamu je podnikatel Oleg Děripaska.
Děripaska má mimo jiné asi 25procentní podíl v mateřské stavební firmě Strabag. Její dceřiná společnost působí i v Česku. To, jak se postavit k jejímu fungování, musí vyřešit vláda.
Firma Strabag v Česku modernizovala například část dálnice D1 a naposledy v konsorciu více firem vyhrála tendr na úsek pražského metra D. Sama firma tvrdí, že udělala opatření, aby Děripasku odřízla od dividend.
Už dříve na Děripasku uvalily sankce Spojené státy a Velká Británie. Jeho londýnskou rezidenci na protest proti invazi obsadila skupina squatterů.
Společnost Strabag působí nejen v Evropě, ale také na dalších kontinentech. V Česku založila svou pobočku v roce 1994 a zaměstnává tu asi dva a půl tisíce lidí.
Zmrazení majetku i zákaz cest do EU se týkají i stavebního magnáta Borise Rotenberga či šéfa největší ruské banky Sberbank Germana Grefa. Jména Unie zveřejnila ve svém oficiálním věstníku.
Diplomaté: Roste podpora úplného energetického embarga
Sedmadvacítka se naproti tomu zatím stále neshodla na zákazu dovozu ruského plynu či ropy, který by ruský režim zasáhl výrazně citelněji než uhelné embargo. Úplnému odstřižení od ruských energií se brání především Německo, Rakousko či Maďarsko, podle diplomatů však podpora tohoto kroku roste. Bavit se o něm budou v pondělí ministři zahraničí členských zemí.
K úplnému embargu na dovoz ropy, uhlí, jaderného paliva a plynu z Ruska vyzval i Evropský parlament, který dále považuje za nutné i vyloučení ruských bank ze systému SWIFT, zákaz vplouvání do teritoriálních vod EU a přistávání v přístavech EU pro všechna plavidla spojená s Ruskem či zákaz silniční nákladní dopravy z území Ruska a Běloruska a na něj.
Politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že právě úplně odstřižení „od všeho, co z Ruska pochází“, je jediným správným krokem. „Je nepochybné, že takový krok by nás v Evropě velice bolel, ale myslím, že je to krok jediný správný, v zásadě jediný, který může znamenat nějaký velice explicitní tlak na Rusko směrem k ukončení konfliktu na Ukrajině.“
K sankcím se přidala i Černá Hora
Sankce proti Rusku schválila i Černá Hora, oznámil pověřený premiér Dritan Abazović. Rusko přitom patří mezi největší zahraniční investory v tomto malém balkánském státě a mnoho Rusů vlastní v zemi nemovitosti či luxusní lodě. Černá Hora oznámila, že se přidá k sankcím zavedeným Evropskou unií, již na začátku března. Proti opatření byla ale část politické scény, jež chce udržovat dobré vztahy s Ruskem a Srbskem.
Abazović nyní oznámil, že vláda přijala omezení v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Opatření dále neupřesnil. Dosud zavedla pouze zákaz letů pro ruské letecké společnosti. Ve čtvrtek pak země vyhostila čtyři pracovníky ruského velvyslanectví v Podgorici. Jednoho ruského diplomata pak země vyhostila v březnu.
Černá Hora se nachází v komplikované politické situaci. Na začátku února přišla o důvěru vláda premiéra Zdravka Krivokapiče, které se účastnily i strany, jež chtějí udržovat blízké vztahy s Ruskem a Srbskem. Sestavením nové vlády byl pověřen tehdejší vicepremiér Abazović, představitel proevropské aliance Černé na bílém. Pověřený premiér by měl sestavit menšinový kabinet, ale doteď tak neučinil. Podle místního tisku tak nejsou vyloučené předčasné volby.
Černá Hora, která je členem Severoatlantické aliance a usiluje o členství v Evropské unii, má těsné ekonomické vztahy s Ruskem. Vedle investiční stránky je Rusko také významným zdrojem pro černohorský cestovní ruch.
Sankce zpřísňují i další země
Americké ministerstvo financí přidalo na svůj sankční seznam další dvě společnosti vlastněné ruským státem, a to firmu United Shipbuilding Corporation (USC) a skupinu Alrosa. Nově tak nebudou mít přístup do amerického finančního systému.
Alrosa je zodpovědná za devadesát procent veškeré těžby diamantů v Rusku, což odpovídá osmadvaceti procentům celosvětového trhu. Skupiny se již dotkly předchozí balíky amerických sankcí, USA je svým čtvrtečním krokem ještě zpřísňují. USC je největším ruským konstruktérem lodí a podle vyjádření amerického ministerstva financí firma postavila téměř všechna válečná plavidla v ruském námořnictvu.
Americký Kongres ve čtvrtek přijal velmi rychle a v nezvyklé shodě mezi zákonodárci obou hlavních stran návrhy zákonů, které by zakazovaly dovoz ruské ropy či plynu do Spojených států a odebraly Rusku status běžného obchodního partnera. Opatření nyní míří na stůl prezidenta Joea Bidena, který jej podle Bílého domu podepíše.
Velká Británie uvalila sankce na dcery šéfa Kremlu Vladimira Putina a na dceru ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Zakáže jim cestování a zmrazí majetek.
Také japonský premiér Fumio Kišida oznámil další kroky namířené proti Rusku. Je mezi nimi zákaz dovozu některých ruských produktů včetně vodky a zmrazení aktiv Sberbank a Alfa Bank. Tokio také oznámilo, že se pokusí postupně zbavit své závislosti na dovozu ruského uhlí.
Vyhošťování
Japonsko kromě toho vyhostilo osm Rusů včetně diplomatů. Mezi vyhoštěnými je několik obchodních zástupců, ale ne ruský velvyslanec Michail Galuzin.
Finsko vyhostí dva ruské diplomaty a dalšímu neprodlouží víza. Oznámila to tamní vláda krátce po projevu Zelenského, v kterém ukrajinský prezident varoval finské poslance, že Rusko může napadnout i jejich zemi. Během projevu čelily hackerskému útoku internetové stránky finských vládních institucí. Země v pátek dopoledne také ohlásila narušení svého vzdušného prostoru ruskými letadly.
Kreml vyhošťuje 45 polských diplomatů a konzulárních pracovníků, zemi mají opustit do 13. dubna, uvedla polská rozhlasová agentura IAR. Varšava se v březnu rozhodla výrazně omezit počet pracovníků na ruské ambasádě ve Varšavě. Polsko pak muselo opustit 45 Rusů s různým diplomatickým postavením.
Za nežádoucí osoby označilo Rusko i dva pracovníky bulharského velvyslanectví v Moskvě v odvetě za březnové vyhoštění dvou ruských diplomatů z Bulharska. Sofia také 1. dubna oznámila vyhoštění hlavního tajemníka ruské ambasády, kterého podezřívá ze zapojení do špionáže.
Kyjev: Jednání s Ruskem pokračují, poznamenala je Buča
Mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v on-line formátu pokračují, ale náladu poznamenaly události jako smrt civilistů v Buči. Podle agentury Reuters to řekl ukrajinský vyjednávač Mychajlo Podoljak. Kdy se delegace opět sejdou osobně, v tuto chvíli nelze říct, konkrétní datum může záviset na situaci na frontě, dodal poradce kanceláře ukrajinského prezidenta podle serveru RBK-Ukrajina.
Podle Romancova současné přípravy na ruskou ofenzivu na Donbasu a masakry civilistů včetně pátečního útoku na nádraží v Kramatorsku jednání nepochybně komplikují. „Rusové teď ‚mají‘ nějakou komplikaci i na ukrajinské straně, něco, co možná v těch jednáních potřebují, protože jejich pozici výrazným způsobem komplikuje úspěšný odpor ukrajinských vojsk a samozřejmě dodávky zbraní ze západních zemí na Ukrajinu. Rusku – a tím nechci říct, že ten masakr (v Kramatorsku) byl vyvolán kvůli tomu – se v zásadě teď hodí, že případně na straně Ukrajiny poklesne chuť, respektive vůle jednání vést.“
I tak má ale podle něj smysl s Moskvou komunikovat na všech frontách včetně diplomatické. „Ty strany (konfliktu), pokud jedna z nich nebude zcela zásadním způsobem poražena, což v tento okamžik nevypadá, se nakonec na něčem dohodnout budou muset. Čím dřív se dohodnou, tím dřív přestanou umírat lidé, a to pravděpodobně není v zájmu Ruska, ale rozhodně to je v zájmu ukrajinské strany,“ míní Romancov.
