Černá Hora

V pražském Černínském paláci se na pravidelné poradě sešli čeští velvyslanci a velvyslankyně v zahraničí. Týdenní setkání zahájili svými projevy premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda vlády ve svém vystoupení prohlásil, že EU ztrácí konkurenceschopnost a vyzval k rozšíření Unie o země západního Balkánu. Podpořil by i jejich zapojení do schengenského prostoru. Macinka ve svém projevu podobně jako premiér zdůraznil důležitost ekonomické diplomacie.

Evropská komise (EK) by v reakci na nedávno zavedené reformy soudnictví mohla Srbsku zmrazit asi 1,5 miliardy eur (přibližně 36,5 miliardy korun) z fondů EU. Šance Bělehradu na členství v evropském uskupení tak opět slábnou. Eurokomisařka pro rozšíření EU Marta Kosová varuje, že změny by v balkánské zemi mohly vést k centralizaci justice a oslabily by právní stát. Ten je přitom jednou z hlavních podmínek přístupu. Po celém Srbsku navíc pokračují rozsáhlé protesty vedené studenty po neštěstí na nádraží v Novém Sadu. Právě mladí členství v EU nejvíce podporují. Vstup Srbska do Unie ale komplikuje i jeho zahraniční politika – především vztah k Rusku a neuznání nezávislosti Kosova Bělehradem.

Donald Trump řekl deníku The Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k útoku USA s Izraelem na Írán. Šéf Bílého domu Alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský vůdce Vladimir Putin. Podle prezidenta Petra Pavla by byl odchod USA zásadní zkouškou Aliance.

Ministerstvo zahraničí potvrdilo, že je pro přijímání zemí západního Balkánu do Evropské unie. Řekl to šéf tuzemské diplomacie Petr Macinka (Motoristé) při setkání s černohorským protějškem Filipem Ivanovičem. Většina Čechů si ale podle průzkumu rozšiřování Unie nepřeje. Česko je dokonce druhou nejskeptičtější zemí sedmadvacítky. Snazší cestování mezi svými dvěma domovy by uvítali i lidé přejíždějící mezi Balkánem a Českem. Počkat ale musí nejméně dva roky. Pak by se k sedmadvacítce mohla připojit právě Černá Hora, která je v přístupových rozhovorech nejdál.

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

Rakousko zpřísňuje podmínky držení střelných zbraní, od středy na ně zájemci budou čekat déle, což umožní jejich lepší prověření. V budoucnu také stoupne minimální věk pro nákup zbraní. Vídeň se v reakci na červnový útok ve škole ve Štýrském Hradci odhodlala k nejhlubším změnám za poslední dekády. Jižní soused patří k zemím s největším množstvím zbraní mezi lidmi.

Čeští hasiči jsou aktivní v zahraničí. Kvůli chladnějšímu létu v tuzemsku pomáhají s hašením hlavně na jihu Evropy, kde je horko a sucho. Perné léto zažívalo například 22 požárníků, kteří se v neděli po měsíci služby vrátili z Řecka. Spolupracovali také s kolegy v Černé Hoře, Bulharsku či Severní Makedonii, s vrtulníkem pomáhali i s likvidací lesních požárů v Albánii.

Během vlny veder, která tento týden zasáhla Evropu, padaly historické teplotní rekordy v celé řadě států. Přinesla také požáry a sucha na mnoha místech kontinentu.

Velkou část Evropy nadále sužují vedra, hasiči kvůli nim bojují na mnoha místech s požáry. Během úterý v jejich důsledku zemřelo nejméně pět lidí. Teploty v některých oblastech vystoupaly během dne nad 40 stupňů. Hasiči zasahují ve Španělsku, Portugalsku, Chorvatsku, Řecku, Albánii či Černé Hoře.

Černá Hora na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) zablokovala majetek bývalého náměstka motolské nemocnice Pavla Budinského. Jde o vilu poblíž přímořského letoviska Tivat a akcie v Černé Hoře registrované firmy. Informovala o tom stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Podle pondělních informací serveru Odkryto.cz se tak stalo na základě žádosti vyšetřovatelů z Česka. K podobnému kroku podle serveru přistoupily i úřady v Kostarice.

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.

Muž, který ve středu ve městě Cetinje na jihu Černé Hory zavraždil dvanáct lidí, se střelil do hlavy a svým zraněním podlehl, oznámila černohorská policie po několikahodinovém pátrání. Motiv masové střelby, při níž pachatel usmrtil několik lidí v restauraci a poté zabíjel na třech dalších místech, zůstává nejasný.

Počet obětí střelby v černohorském městě Cetinje vzrostl na nejméně deset. Mezi mrtvými jsou i dvě děti, uvedl podle serverů stanic Vijesti a RTCG ministr vnitra Danilo Šaranović. Ozbrojený pachatel je podle něj stále na útěku. Vláda vyhlásila státní smutek a zvažuje zpřísnění zbraňové legislativy.

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Nejméně čtrnáct lidí zemřelo v Bosně, kterou zasáhla silná bouře, sesuvy půdy a povodně, jež zaplavily města a vesnice ve střední a jižní části země. Napsaly to agentury AP a AFP s odvoláním na mluvčího místní správy ve městě Jablanica. To se nachází zhruba na půli cesty mezi metropolí Sarajevem a městem Mostar. Další lidé se pohřešují a vedení země uvedlo, že požádalo armádu, aby v regionu kolem Jablanice pomohla. Podle agentury Reuters Bosna zřejmě čelí nejhorším záplavám za poslední roky.

Projednávání písemných interpelací na členy vlády ve čtvrtek poznamenaly absence ministrů i některých poslanců. Ze sedmnácti předložených tak sněmovna věcně projednala jedinou, která se týkala elektronických dokladů. Nesouhlas s odpovědí vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) v této věci ale opozice o jediný hlas při přítomnosti 85 poslanců prosadit nedokázala. Kromě interpelací stihla sněmovna schválit daňovou smlouvu s Černou Horou a rámcovou obchodní dohodu Evropské unie s Chile. Zelenou dala také nové policejní spolupráci s Ukrajinou.

Obyvatelé městečka Kotor v Černé Hoře se obávají „nadměrné turistiky“ kvůli pravidelnému kotvení velkých výletních lodí, které sem během turistické sezony přivážejí tisíce návštěvníků denně. Kotor, středověké město zdobené benátskými a rakousko-uherskými paláci a opevněním, leží v zálivu Boka Kotorska na Jadranu. Město je od roku 1979 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

Rozsáhlé části Černé Hory, Bosny, Albánie a chorvatské Dalmácie postihl v pátek výpadek proudu. V důsledku blackoutu nastal chaos v dopravě a potížím čelí i podniky. V některých částech Černé Hory a chorvatského pobřeží se už podařilo dodávky obnovit. Důvodem výpadku může být vlna veder, která kvůli puštěným klimatizacím prudce zvýšila nároky na rozvodnou síť. Na Balkáně a jihu Evropy teploty přesahují 40 stupňů Celsia.

Na pobřeží Černé Hory se objevili jedovatí mořští živočichové známí jako ohniví červi. Setkání s nimi může člověku přivodit zdravotní komplikace, uvedla stanice N1. Jejich bodliny mohou způsobovat záněty, ale lidi přirozeně nenapadají. Experti dávají šíření tohoto druhu do souvislosti s oteplováním Jaderského moře.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při středečním setkání s lídry balkánských členů Aliance ve Skopje vyzval k překonání konfliktů na západním Balkáně. Žádná ze zemí podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, znepokojení však vyvolává nárůst napětí v Kosovu, rozvrat v Bosně a Hercegovině či nárůst ruského vlivu v regionu. Stoltenberg to prohlásil závěrem svého čtyřdenního turné po Balkánu.