Černá Hora

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Nejméně čtrnáct lidí zemřelo v Bosně, kterou zasáhla silná bouře, sesuvy půdy a povodně, jež zaplavily města a vesnice ve střední a jižní části země. Napsaly to agentury AP a AFP s odvoláním na mluvčího místní správy ve městě Jablanica. To se nachází zhruba na půli cesty mezi metropolí Sarajevem a městem Mostar. Další lidé se pohřešují a vedení země uvedlo, že požádalo armádu, aby v regionu kolem Jablanice pomohla. Podle agentury Reuters Bosna zřejmě čelí nejhorším záplavám za poslední roky.

Projednávání písemných interpelací na členy vlády ve čtvrtek poznamenaly absence ministrů i některých poslanců. Ze sedmnácti předložených tak sněmovna věcně projednala jedinou, která se týkala elektronických dokladů. Nesouhlas s odpovědí vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) v této věci ale opozice o jediný hlas při přítomnosti 85 poslanců prosadit nedokázala. Kromě interpelací stihla sněmovna schválit daňovou smlouvu s Černou Horou a rámcovou obchodní dohodu Evropské unie s Chile. Zelenou dala také nové policejní spolupráci s Ukrajinou.

Obyvatelé městečka Kotor v Černé Hoře se obávají „nadměrné turistiky“ kvůli pravidelnému kotvení velkých výletních lodí, které sem během turistické sezony přivážejí tisíce návštěvníků denně. Kotor, středověké město zdobené benátskými a rakousko-uherskými paláci a opevněním, leží v zálivu Boka Kotorska na Jadranu. Město je od roku 1979 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

Rozsáhlé části Černé Hory, Bosny, Albánie a chorvatské Dalmácie postihl v pátek výpadek proudu. V důsledku blackoutu nastal chaos v dopravě a potížím čelí i podniky. V některých částech Černé Hory a chorvatského pobřeží se už podařilo dodávky obnovit. Důvodem výpadku může být vlna veder, která kvůli puštěným klimatizacím prudce zvýšila nároky na rozvodnou síť. Na Balkáně a jihu Evropy teploty přesahují 40 stupňů Celsia.

Na pobřeží Černé Hory se objevili jedovatí mořští živočichové známí jako ohniví červi. Setkání s nimi může člověku přivodit zdravotní komplikace, uvedla stanice N1. Jejich bodliny mohou způsobovat záněty, ale lidi přirozeně nenapadají. Experti dávají šíření tohoto druhu do souvislosti s oteplováním Jaderského moře.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při středečním setkání s lídry balkánských členů Aliance ve Skopje vyzval k překonání konfliktů na západním Balkáně. Žádná ze zemí podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, znepokojení však vyvolává nárůst napětí v Kosovu, rozvrat v Bosně a Hercegovině či nárůst ruského vlivu v regionu. Stoltenberg to prohlásil závěrem svého čtyřdenního turné po Balkánu.

Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení zemí Evropské unie (EU) týkající se migrace. Sdělil to po pátečním neformálním summitu sedmadvacítky ve španělské Granadě. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého citovala agentura Reuters, tak ze summitu sice vznikla závěrečná deklarace, kterou odsouhlasily všechny státy, nicméně otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Až jedenáct vlků se může pohybovat v české části Krkonoš. Podle Správy Krkonošského národního parku zasahují na české území dvě vlčí teritoria. Šelmy se zde rozmnožují poprvé v novodobé historii. Správci parku apelovali na obyvatele a návštěvníky Krkonoš, aby vlky nekrmili a aby v přírodě nenechávali nic, co by jim mohlo k potravě posloužit.

Nedělní předčasné parlamentní volby v Černé Hoře podle předběžných výsledků s 26 procenty hlasů vede loni založené hnutí Evropa teď prezidenta Jakova Milatoviče. Druhá je s 23 procenty koalice kolem Demokratické strany socialistů (DPS), která malé balkánské zemi vládla dlouhá desetiletí. Po sečtení všech hlasů z reprezentativního vzorku 400 volebních místností to uvedlo nezávislé Centrum pro demokratickou tranzici (CDT).

Česko je připravené pomoct Chorvatsku při ostraze vnější hranice schengenského prostoru. V Opatiji to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po setkání se svým protějškem Davorem Božinovićem. Podle Rakušana by mohlo jít o nasazení v rámci Evropské agentury Frontex. Kromě toho Češi už za tři týdny opět vypomůžou během letní sezony. Osm policistů bude v Chorvatsku, dalších osm v Bulharsku.

Tisíce lidí v sobotu večer znovu protestovaly v centru Bělehradu proti násilí v souvislosti s dvěma hromadnými střelbami s osmnácti mrtvými, které na začátku května otřásly Srbskem. Podle agentury APA šlo již o čtvrtou demonstraci proti násilí. Desetitisíce demonstrantů podle srbského vysílání BBC požadovaly odstoupení prezidenta Aleksandara Vučiče. O desítkách tisíc lidí na protivládní demonstraci informovala také agentura Reuters.

Milo Djukanovič prosadil za 30 let působení ve vysokých patrech černohorské politiky odtržení od Srbska nebo větší integraci do Evropského společenství. Zájem o úplné odříznutí od vlivu Bělehradu včetně církve už ale voliči neprojevili. I proto Djukanovič, jenž čelil na přelomu tisíciletí podezření z pašování cigaret, začátkem dubna prohrál v prezidentských volbách. V sobotu jej vystřídá o generaci mladší ekonom Jakov Milatovič. Černohorci navíc půjdou za necelý měsíc k urnám znovu, budou volit nový parlament, který Djukanovič v březnu rozpustil. A strana letitého politického hegemona míří k porážce.

Prezidentem Černé Hory se stane prozápadní ekonom Jakov Milatović. Se ziskem přibližně šedesáti procent hlasů zvítězil nad současným prezidentem Milem Djukanovičem, který už uznal svou volební porážku. Milatovičovi podle analytiků hrála do karet touha po politické změně v zemi, kterou Djukanović v různých funkcích vedl posledních třicet let.

Silný vítr ráno zastavil horní úsek kabinové lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Spodní úsek lanovky na Růžovou horu zůstal v provozu. Ve středních Čechách museli vyjet všichni silničáři, aby čistili vozovky od sněhu.

Devět prezidentů zemí střední a východní Evropy, včetně Miloše Zemana, ve společném prohlášení odmítlo ruskou anexi ukrajinských území a vyzvalo další členské státy Severoatlantické aliance k „podstatnému zvýšení“ vojenské pomoci Ukrajině. „Neuznáváme a nikdy neuznáme snahy Ruské federace o anexi jakékoliv části ukrajinského území,“ stojí v prohlášení, které zveřejnila kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Černá Hora si podle představitelů České republiky vede velmi dobře na cestě do Evropské unie. Prezident i premiér ocenili pokrok, který země udělala a pokud splní i zbývající podmínky, má podle nich velkou šanci brzy se do Unie začlenit. Také černohorský prezident Milo Djukanovič věří, že se jeho země stane příštím novým členským státem EU. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi, který vedl David Miřejovský.

Útočník v černohorském městě Cetinje zastřelil deset lidí včetně dvou dětí. Při incidentu sám zahynul. Dalších šest lidí je zraněných. O přestřelce informují s odkazem na zdroje policie a prokuratury černohorská média. Ředitel černohorské policie Zoran Brdjanin uvedl, že kolem půl čtvrté odpoledne čtyřiatřicetiletý muž s loveckou puškou zastřelil dva sourozence, osmiletého a jedenáctiletého, a zranil jejich matku, která později odpoledne zemřela ve zdravotnickém zařízení.

Žádný stát se nemůže dokonale připravit na případné brzké přerušení dodávek ruského zemního plynu, ale Česko se připravuje několika různými cestami v maximální rychlosti. Po summitu EU to v pátek uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tím na nepotvrzené zprávy médií, že Moskva ukončí dodávky od 11. července při technické odstávce. Lídři EU nenašli recept na vysoké ceny energií, EK do konce léta navrhne reformu.

Očekávané schválení kandidatury Ukrajiny do Evropské unie bude zřejmě nejsledovanějším bodem úvodní části jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové unijních států se před začátkem prvního dne summitu sešli s lídry šesti balkánských zemí rovněž usilujících o vstup do evropského bloku, kteří se však na rozdíl od Kyjeva zřejmě žádného zásadního posunu nedočkali. Na summit zamířil český premiér Petr Fiala (ODS), který se v Bruselu sešel i se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek oznámila, že Komise doporučila kandidaturu Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Ukrajina bude podle ní muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.

Ukrajina by se už brzy mohla dozvědět, zda má šanci stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Žádost nyní posuzuje Evropská komise (EK) a jasno by mohlo být už do konce týdne. Bruselský server Politico píše, že podle získaných interních informací komisaři rozhodnou ve prospěch žádosti napadené země. Ukrajina oficiálně zažádala o kandidátské postavení letos v březnu. Řada států i politiků sedmadvacítky připojení otevřeně podporuje, další ale varují před zbrklým postupem a negativním signálem vůči jiným státům, kteří o členství usilují už delší dobu.

Za bezprecedentní, nemyslitelné a hanebné označil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie nepovolit mu přelet do Srbska, kde měl v pondělí zahájit dvoudenní návštěvu. Moskva a Bělehrad jsou blízcí spojenci. Přestože Srbsko únorovou ruskou invazi na Ukrajinu odsoudilo, k západním sankcím se nepřipojilo.