Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.
Je potřeba změnit návratovou politiku, naznačil Fiala před summitem EU
10 minut
Premiér Fiala před odletem na summit v Bruselu
Česko podle předsedy vlády s dalšími „podobně smýšlejícími zeměmi“, například s Dánskem, přijde s konkrétními návrhy, jak migrační politiku posunout, aby byla účinná a vedla k řešení krize. Skupina je podle Fialy přesvědčena, že je potřeba změnit především návratovou politiku, a to skrze úpravu legislativy.
„Nestačí dobrá vůle a razantnější postoj jednotlivých členských států. Stále více se ukazuje, že jsme třeba konfrontováni s rozhodnutím soudu na různých úrovních v jednotlivých zemích. Beze změny legislativy se k lepší návratové politice nedostaneme,“ zdůraznil premiér.
Fiala zdůraznil také potřebu revidovat koncept bezpečných třetích zemí. „Tam je nutná nějaká změna parametrů, na tom musí být dohoda členských států,“ pokračoval.
Fiala zmínil také snahu o získání podpory pro takzvanou česko-italskou iniciativu. Společně s tamní premiérkou Giorgiou Meloniovou se budou oba státníci snažit přesvědčit další lídry o potřebě přijetí konkrétních opatření v otázce automobilového průmyslu. Odkázal například na přehodnocení emisních standardů CO2 či přehodnocení zákazu spalovacích motorů od roku 2035.
„Toto téma není na programu rady, spíš tady využiji kuloárních jednání a budeme se snažit, aby téma konkurenceschopnosti a automobilového průmyslu bylo na programu Evropské rady v březnu. Je to realistické a můžeme to dobře připravit,“ dodal.
Podle předsedy vlády Fiala by dle dosavadních debat o výstupech summitu mohlo jít o klidnější jednání. „Hlavním tématem budou vnější vztahy, ať se to týká Blízkého východu, Ukrajiny, USA, nebo Velké Británie,“ uvedl.
Costa: EU sdílí se západním Balkánem stejné hodnoty
Summit EU se zeměmi západního Balkánu vysílá podle předsedy Evropské rady Antónia Costy důležitý vzkaz, že „všichni patříme do stejné evropské rodiny“.
„Sdílíme stejné hodnoty a historii,“ pokračoval Costa, který předsedá poprvé summitu EU, i když zatím „jen“ se západním Balkánem. Ve čtvrtek ho pak čeká první skutečná Evropská rada. Podle unijních diplomatů je důležitý i geopolitický kontext aktuálního summitu. Velkým tématem bude zejména ruský vliv na Balkáně a rovněž i ekonomické dopady ruské invaze na Ukrajinu na balkánské státy.
Zatím nejdále ve vyjednáváních o vstupu do EU je Černá Hora. Černohorští politici se netají cílem, aby se jejich země stala 28. členem EU již do roku 2028.
Předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová dříve oznámila, že EU plánuje pomoci zemím západního Balkánu v provádění reforem potřebných pro začlenění do Unie, poskytne jim na ně šest miliard eur (150,8 miliardy korun). Jde o takzvaný Plán růstu, který v sobě zahrnuje právě reformy a investice. Podle šéfky EK se podobný systém osvědčil i v členských zemích EU po pandemii covidu-19. Costa zmínil, že dopady tohoto plánu pocítí přímo obyvatelé západobalkánských zemí, protože by se během tohoto desetiletí měl „zdvojnásobit ekonomický růst, což s sebou přinese nová pracovní místa a lepší služby“.
Unijní lídři a představitelé západního Balkánu se ve středu shodli na takzvané Bruselské deklaraci. „V kontextu radikální změny globální politické situace, ruské útočné války proti Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě a na začátku nového cyklu vedení EU je strategické partnerství mezi Evropskou unií a západním Balkánem důležitější než kdy jindy,“ stojí v deklaraci. „Sdílíme společnou budoucnost a čelíme naléhavým výzvám, které můžeme překonat pouze společně,“ dodává text.
Unijní výzvy k větší spolupráci
Sedmnáctistránkový dokument znovu potvrzuje, že „budoucnost západního Balkánu je v Evropské unii“. „Rozšíření je geostrategickou investicí do míru, bezpečnosti, stability a prosperity,“ shodli se lídři sedmadvacítky a šesti západobalkánských zemí. Geopolitické změny v Evropě „vyžadují od nás všech jednotu a solidaritu, pevnou podporu Ukrajiny a obranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech“, stojí dále v textu.
„Musíme rovněž posílit naši spolupráci a strategická partnerství v oblasti řízení migrace, což je sdílená výzva, zodpovědnost a klíčová priorita. Uznáváme dosažený pokrok, je ale zapotřebí dalších rozhodných kroků ke sladění vízové politiky, boje proti pašování migrantů, obchodování s lidmi a všem formám závažné a organizované trestné činnosti,“ uvádí dokument.
Evropská komise zveřejnila na konci října svou tradiční hodnotící zprávu, ve které ocenila reformy, které balkánské země usilující o členství v EU provedly. Dodala nicméně, že je potřeba v nich pokračovat.
