Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.
Je potřeba změnit návratovou politiku, naznačil Fiala před summitem EU
Premiér Fiala před odletem na summit v Bruselu (zdroj: ČT24)
Česko podle předsedy vlády s dalšími „podobně smýšlejícími zeměmi“, například s Dánskem, přijde s konkrétními návrhy, jak migrační politiku posunout, aby byla účinná a vedla k řešení krize. Skupina je podle Fialy přesvědčena, že je potřeba změnit především návratovou politiku, a to skrze úpravu legislativy.
„Nestačí dobrá vůle a razantnější postoj jednotlivých členských států. Stále více se ukazuje, že jsme třeba konfrontováni s rozhodnutím soudu na různých úrovních v jednotlivých zemích. Beze změny legislativy se k lepší návratové politice nedostaneme,“ zdůraznil premiér.
Fiala zdůraznil také potřebu revidovat koncept bezpečných třetích zemí. „Tam je nutná nějaká změna parametrů, na tom musí být dohoda členských států,“ pokračoval.
Fiala zmínil také snahu o získání podpory pro takzvanou česko-italskou iniciativu. Společně s tamní premiérkou Giorgiou Meloniovou se budou oba státníci snažit přesvědčit další lídry o potřebě přijetí konkrétních opatření v otázce automobilového průmyslu. Odkázal například na přehodnocení emisních standardů CO2 či přehodnocení zákazu spalovacích motorů od roku 2035.
„Toto téma není na programu rady, spíš tady využiji kuloárních jednání a budeme se snažit, aby téma konkurenceschopnosti a automobilového průmyslu bylo na programu Evropské rady v březnu. Je to realistické a můžeme to dobře připravit,“ dodal.
Podle předsedy vlády Fiala by dle dosavadních debat o výstupech summitu mohlo jít o klidnější jednání. „Hlavním tématem budou vnější vztahy, ať se to týká Blízkého východu, Ukrajiny, USA, nebo Velké Británie,“ uvedl.
Costa: EU sdílí se západním Balkánem stejné hodnoty
Summit EU se zeměmi západního Balkánu vysílá podle předsedy Evropské rady Antónia Costy důležitý vzkaz, že „všichni patříme do stejné evropské rodiny“.
„Sdílíme stejné hodnoty a historii,“ pokračoval Costa, který předsedá poprvé summitu EU, i když zatím „jen“ se západním Balkánem. Ve čtvrtek ho pak čeká první skutečná Evropská rada. Podle unijních diplomatů je důležitý i geopolitický kontext aktuálního summitu. Velkým tématem bude zejména ruský vliv na Balkáně a rovněž i ekonomické dopady ruské invaze na Ukrajinu na balkánské státy.
Lídři sedmadvacítky společně s Costou a rovněž předsedkyní unijní exekutivy Ursulou von der Leyenovou budou jednat i o posílení spolupráce s balkánskými zeměmi a o jejich budoucí integraci do Evropské unie. Zatím nejdále ve vyjednáváních o vstupu do EU je Černá Hora. Černohorští politici se netají cílem, aby se jejich země stala 28. členem EU již do roku 2028.