Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Nahrávám video

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.

Terčem masivní kybernetické kampaně je šestisettisícová balkánská země nejpozději od léta 2017, kdy rozšířila řady NATO. Moskva to dodnes vnímá jako nepřijatelnou ztrátu v tradiční sféře vlivu.

„Čelíme více než tisícovce kybernetických útoků. Obecně řečeno na nás nějak útočí každý den, především na vládní infrastrukturu,“ informoval ředitel Vládního operačního centra pro kybernetickou bezpečnost Dušan Polović.

Nízká digitální gramotnost

Problém je, že v páté nejchudší zemi starého kontinentu je velice nízká digitální gramotnost a dosah ruské propagandy má tak velký dosah. Potvrzuje to i student psychologie a příležitostný fotograf Damjan. Při pravidelném čtení zpráv se nemůže dezinformacím vyhnout.

„Je tu celá řada dezinformací z Ruska, panuje tam diktatura. Jsem si ale taky stoprocentně jistý, že stejné množství dezinformací přichází i z druhé strany,“ uvedl Damjan.

Analytik z Digitálního forenzního centra Marko Banovič sdělil, že až 53 procent obyvatel Černé Hory věří, že NATO má pro zemi alespoň částečně negativní dopad. „A podobné údaje mluví v neprospěch Spojených států. Takže se to (Rusům) docela daří,“ dodal.

Nyní navíc země čelí nové hybridní frontě kvůli vládnímu plánu vstoupit do EU. V tomto úsilí přijel hornatou zemi podpořit prezident Petr Pavel.

„Pokud nechceme, aby západní Balkán byl zdrojem nestability napětí, které se bude promítat i k nám, ať už ve formě migrace, nebo rizik, tak je v našem zájmu, aby země této oblasti byly postupně integrovány,“ uvedl prezident Pavel.

S obranou kyberprostoru pomůže NÚKIB

Obranu černohorského kyberprostoru má po sérii masivních útoků z roku 2022 na starosti analytické středisko v hlavním městě Podgorica a nově mu bude pomáhat také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

„Zajišťování kybernetické bezpečnosti je o mezinárodní kooperaci. Žádný stát sám o sobě dnes nezvládne zajistit svou bezpečnost bez partnerů. I proto se zde snažíme působit,“ vysvětlil ředitel NÚKIBu Lukáš Kintr.

Černá Hora drží status kandidátské země už čtrnáct let. Místní lídři mluví o připojení k sedmadvacítce do roku 2028, do té doby ale země musí nejprve vyřešit například reformu soudnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 4 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 5 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.