Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU
3 minuty
Události: Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům
Terčem masivní kybernetické kampaně je šestisettisícová balkánská země nejpozději od léta 2017, kdy rozšířila řady NATO. Moskva to dodnes vnímá jako nepřijatelnou ztrátu v tradiční sféře vlivu.
„Čelíme více než tisícovce kybernetických útoků. Obecně řečeno na nás nějak útočí každý den, především na vládní infrastrukturu,“ informoval ředitel Vládního operačního centra pro kybernetickou bezpečnost Dušan Polović.
Nízká digitální gramotnost
Problém je, že v páté nejchudší zemi starého kontinentu je velice nízká digitální gramotnost a dosah ruské propagandy má tak velký dosah. Potvrzuje to i student psychologie a příležitostný fotograf Damjan. Při pravidelném čtení zpráv se nemůže dezinformacím vyhnout.
„Je tu celá řada dezinformací z Ruska, panuje tam diktatura. Jsem si ale taky stoprocentně jistý, že stejné množství dezinformací přichází i z druhé strany,“ uvedl Damjan.
Analytik z Digitálního forenzního centra Marko Banovič sdělil, že až 53 procent obyvatel Černé Hory věří, že NATO má pro zemi alespoň částečně negativní dopad. „A podobné údaje mluví v neprospěch Spojených států. Takže se to (Rusům) docela daří,“ dodal.
Nyní navíc země čelí nové hybridní frontě kvůli vládnímu plánu vstoupit do EU. V tomto úsilí přijel hornatou zemi podpořit prezident Petr Pavel.
„Pokud nechceme, aby západní Balkán byl zdrojem nestability napětí, které se bude promítat i k nám, ať už ve formě migrace, nebo rizik, tak je v našem zájmu, aby země této oblasti byly postupně integrovány,“ uvedl prezident Pavel.
S obranou kyberprostoru pomůže NÚKIB
Obranu černohorského kyberprostoru má po sérii masivních útoků z roku 2022 na starosti analytické středisko v hlavním městě Podgorica a nově mu bude pomáhat také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
„Zajišťování kybernetické bezpečnosti je o mezinárodní kooperaci. Žádný stát sám o sobě dnes nezvládne zajistit svou bezpečnost bez partnerů. I proto se zde snažíme působit,“ vysvětlil ředitel NÚKIBu Lukáš Kintr.
Černá Hora drží status kandidátské země už čtrnáct let. Místní lídři mluví o připojení k sedmadvacítce do roku 2028, do té doby ale země musí nejprve vyřešit například reformu soudnictví.
