Hybridní hrozby

Reakcí na hybridní útoky musí být zveřejnění závěrů z vyšetřování, ale také adekvátní odveta, jinak si protivník dovolí podobnou akci uskutečnit znovu. V Interview ČT24 to uvedl končící velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Ruskou taktikou je zasít v lidech nejistotu, odkud útok přijde a zda je systém dokáže ochránit, upozornil diplomat. Za zdravou reakci na hybridní hrozby považuje snahu zacelit díry v bezpečnostní oblasti.

V České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy, uvádí ve výroční zprávě za loňský rok Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Jde podle ní o součást informační války, jejímž cílem je zastavit přísun materiální pomoci Ukrajině. K nárůstu takzvaných hybridních hrozeb dochází i v dalších evropských státech, trendem je stále častější zapojování místních obyvatel nebo lokálních kriminálních skupin do různých činností, dodává. Vyjádřila se také k migraci nebo počtu obviněných v loňském roce.

Londýnské nemocnice musely tento týden rušit plánované operace i krevní transfuze. Důvodem byl útok hackerů, kteří se nabourali do počítačových systémů důležité společnosti, jež nemocnicím poskytuje laboratorní služby. Podle expertů za útokem stojí ruská organizovaná zločinecká skupina, která chtěla zdravotnický systém vydírat.

Současná bezpečnostní situace je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. To, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, nebo to, co palestinští teroristé provedli v Izraeli, by bez milosti udělali také u nás, řekl novinářům po jednání s prezidentem v pražském sídle kontrarozvědky. Žádné konkrétní informace o přímém ohrožení bezpečnosti Česka momentálně tajné služby nemají. Podle Petra Pavla je v současnosti role BIS zásadní.

Kybernetické útoky nejsou aktuálně ojedinělými činy ve virtuálním prostoru, ale představují součást hybridních kampaní autoritativních režimů s cílem destabilizovat demokratické země či důvěru občanů v demokratické instituce. V úvodu dvoudenní konference Prague Cyber Security Conference (PSCC) v Praze to v úterý řekl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. Prezident Petr Pavel označil kyberbezpečnost za nedílnou součást našich životů.

Antisystémové hnutí v první polovině letošního roku zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. Osobnosti hnutí se generují z prostředí sociálních sítí, soupeří mezi sebou, nebo naopak uzavírají krátkodobá spojenectví. Myšlení části české společnosti také hluboce ovlivnilo dlouholeté skryté podkopávání demokracie ze strany ruského hybridního působení. Ve zprávě o extremismu za prvních šest měsíců letošního roku to píše ministerstvo vnitra.

Polsko dál posiluje obranu východní hranice. Reaguje na záměr Moskvy rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku. Po nedávném odhalení ruské špionážní sítě je obrana strategických cílů v nejvyšší pohotovosti. Mluvil o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos.

Deklaraci o dalším rozvoji vzájemné spolupráce podepsali v úterý lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. Jde o historicky třetí společnou deklaraci obou organizací. Chtěly by společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu nebo posilovat obranný výzkum a vývoj. Shodly se také na další podpoře Ukrajiny.

Finská premiérka Sanna Marinová udělala zřejmě už definitivní tečku za svou večírkovou aférou. Šestatřicetiletá politička se v slzách omluvila za další uniklé snímky z jejích oslav. Poté, co se objevila na videu, kde tančí s přáteli, pobouřila část veřejnosti fotografie dvou spoře oděných žen z premiérčina sídla. Marinová nad fotografií vyjádřila lítost, brání se ale s tím, že nic špatného nedělala a že i jako premiérka má právo na zábavu.

Předsedové stran vznikající vlády koalicí SPOLU a PirátiSTAN v úterý večer prohlásili, že se dohodli na obrysech koaliční smlouvy a programového prohlášení. Uskupení chce usilovat o snížení schodku veřejného rozpočtu na tři procenta HDP, zvýšení slevy na poplatníka či snížení sociálního pojištění. V pořadu Události, komentáře ve středu o návrhu programového prohlášení a rozdělení ministerstev diskutovali předsedové poslaneckých klubů ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN.

Severoatlantická aliance schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany členských zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má státy Aliance ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně. K NATO se ve čtvrtek vyjádřil i šéf Kremlu Vladimir Putin, který kritizoval spolupráci Aliance s Ukrajinou.

Litva i Evropská unie obviňují Bělorusko, že používá nelegální migraci jako formu nátlaku na sedmadvacítku. Migrace běženců z Blízkého východu směrem do Litvy prudce vzrostla po vynuceném přistání letadla Ryanair a odvetných sankcích ze strany Bruselu. V tomto roce hranici překročilo pětkrát víc migrantů než za celý rok 2020. Jedná se hlavně o Iráčany a Syřany. Běloruské úřady podezření odmítají.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie debatují o tom, jak vyvážit posilování obranné spolupráce s NATO a budování vlastních vojenských kapacit. Během druhého dne unijního videosummitu řeší mimo jiné otázku, jak posílit obrannou samostatnost evropského bloku s ohledem na rozpínavost Ruska či teroristické, kybernetické a hybridní hrozby.

Čína se v poslední době snaží oslovovat a získávat pro spolupráci příslušníky českých bezpečnostních složek. Pro Otázky Václava Moravce (OVM) to řekl mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Šticha. Hlavní zájem ale mají čínští zpravodajci v Česku o průmyslové informace, uvedl. Ředitel BIS Michal Koudelka v říjnu označil tajné služby Číny a Ruska za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost ČR.

Na setrvalou dezinformační aktivitu ruských zdrojů směřující k polarizaci veřejné debaty v otázkách, jako je migrace nebo státní suverenita, v pátek poukázala Evropská komise. Dostupné důkazy ale podle ní neprokázaly, že by ze zahraničí do EU směřovala kampaň, která by měla za cíl specificky ovlivnit květnové volby do Evropského parlamentu. Přesto ale činnost státních i nestátních aktérů na síti představuje pro EU hybridní hrozbu.

Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění v Česku a šířit svou verzi událostí, často pomocí lživých zpráv. V rozhovoru s Jakubem Železným v Událostech, komentářích to řekl Vojtěch Bahenský, spolupracovník výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a odborník na hybridní hrozby. Podle něj je spor mezi prezidentem Zemanem a BIS obrovským problémem a přispívá k rozvracení společnosti.

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle svého ředitele Michala Koudelky nikdy neříkala, co se má nebo nemá učit na českých školách, ani nechtěla přepisovat osnovy či učebnice. Ředitel BIS tak reagoval na kritiku ministerstva školství prezidentem Milošem Zemanem. Podle šéfa BIS pouze ti mladí lidé, kteří se orientují v moderní historii, mohou čelit dezinformacím. Téma dezinformací v pondělí řešil v Bruselu také ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).