Prezident Petr Pavel se v Estonsku setkal se svým protějškem Alarem Karisem. Oba státníci vyzdvihli stejné historické zkušenosti s Ruskem a úzké vztahy mezi oběma zeměmi. Pavla později čeká i schůzka s premiérem Kristenem Michalem. Mluvit s nimi chce o bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s ruskou hrozbou nebo o možnostech rozšíření spolupráce v kybernetické bezpečnosti. Český prezident je na státní návštěvě Estonska po dvaceti letech.
„Tato návštěva dokazuje, že mezi našimi zeměmi jsou úzké vazby, že máme stejné názory na Evropu a na bezpečnost. Z minulosti víme, jak důležitá je svoboda a že je nutné ji chránit,“ prohlásil Karis. Pavlovi poděkoval za podporu Estonska a baltských zemí, co se týče odrážení možných narušení leteckého prostoru ze strany Ruska a Běloruska.
O blízkých vztazích mezi oběma zeměmi hovořil rovněž Pavel. „Nejsme jen dobří spojenci v rámci NATO a Evropské unie, ale vycházíme ze stejných zkušeností z Ruska, které máme z minulosti, a to nás si vede k uvědomění si, že Rusko stále je a i nadále bude největší hrozbou pro naše země,“ poznamenal český prezident.
Jasná podpora Kyjeva
Pokud jde o Ukrajinu, pozice Estonska zůstává stejná – její budoucnost je v Evropě a je nutné, aby tlak na Rusko zesílil, zdůraznil Karis. Podle něj by se měly posílit sankce, hlavně vůči ruské stínové flotile, aby Moskva přišla o příjmy z energetických zdrojů. Z jednání o míru nelze Evropu vynechat, soudí estonský lídr. „Silná Evropa potřebuje silný obranný průmysl,“ poznamenal Kavris, který vyzdvihl obrannou spolupráci s Českem.
Pavel ocenil, že Estonsko pevně a dlouhodobě podporuje Kyjev. „Zde jsme na stejné lodi, hovoříme stejnou řečí. Jsme přesvědčeni že nemáme jinou možnost než pokračovat v podpoře Ukrajiny. Je to v našem vlastním zájmu,“ konstatoval český prezident.
Pavel prezident připomněl, že baltské země včetně Estonska jsou ze členů NATO nejvíce vystaveny ruské hrozbě a čelí různým druhům hybridních útoků, provokací ve vzdušném prostoru a zažívají přelety cizích dronů.
Estonsko, Litva i Lotyšsko, které před rokem 1991 bývaly součástí Sovětského svazu, jednoznačně podporují Ruskem napadenou Ukrajinu. V NATO se zasazují o zvýšení výdajů na obranu tak, aby to odpovídalo reálným potřebám a hrozbám, uvedl Pavel.
Digitalizace a školství jako vzor
Inspirativní podle něj může být pro Česko to, jak Estonsko dokázalo digitalizovat svoji státní správu a modernizovat systém vzdělávání, především toho základního.
Prezident také v Tallinnu vystoupí na konferenci pořádané aliančním Centrem excelence pro kybernetickou obranu (CCDCOE) nebo na podnikatelském fóru. Na cestě do Estonska hlavu státu doprovází zástupci 35 firem z oborů, jako je doprava, bezpečnost či kybernetická bezpečnost.
Ve čtvrtek prezident navštíví město Tartu ve východní části Estonska a v tomto regionu si prohlédne prvky Baltské obranné linie, kterou Estonsko, Litva a Lotyšsko budují na své hranici s Ruskem a Běloruskem.
