Moskva zjednodušila pravidla pro získání ruského občanství obyvatelům Podněstří, moldavského regionu ovládaného Kremlem podporovanými separatisty. Tuto politiku takzvané pasportizace Rusko aplikuje i v okupovaných částech Ukrajiny či Gruzie. Analytici upozorňují, že jde o další krok k destabilizaci okolního regionu. Podle Kišiněva a Kyjeva chce Kreml tímto způsobem rekrutovat více vojáků pro svou válku proti Ukrajině.
Dekret, který šéf Kremlu Vladimir Putin podepsal tento měsíc, zjednodušuje zisk ruského občanství plnoletým občanům jiných zemí a lidem bez státní příslušnosti, kteří trvale pobývají v Podněstří.
Žadatelé už nemusejí splnit dosud standardní požadavky, mezi které patřil nejméně pětiletý pobyt v Rusku po získání povolení k pobytu či složení zkoušek ze znalostí ruského jazyka, historie a základních právních předpisů.
Podle oficiálního zdůvodnění je tato změna motivována „ochranou práv a svobod člověka a občana“.
Občanství jako geopolitická zbraň
„Rusko stále výrazněji nevnímá státní příslušnost jako občanskou instituci, ale jako geopolitickou zbraň, mobilizační mechanismus a nástroj pro legitimizaci vojenské expanze,“ komentuje dekret Institut Roberta Lansinga pro globální hrozby a demokratická studia (RLI). „Kreml v podstatě buduje transnacionální bezpečnostní doktrínu, kde ruské pasy vytvářejí budoucí zóny potenciální ruské vojenské intervence.“
Podněstří totiž není jediným regionem, jehož obyvatelům Moskva nabízí zjednodušené získání ruského občanství.
Na okupované Ukrajině zavádí Rusko tuto politiku už od nelegální anexe Krymu a rozpoutání války na Donbasu v roce 2014 a pokračuje v ní i po zahájení své plnohodnotné invaze v únoru 2022. Přijetí ruského občanství je v okupovaných částech Ukrajiny povinné – bez něj lidé nenajdou práci či nedostanou lékařskou péči – což odporuje mezinárodnímu právu.
Politiku pasportizace provádí Rusko také v Bělorusku, Kazachstánu, kde žije početná ruská menšina, a v gruzínských regionech Abcházie a Jižní Osetie, které okupuje.
Moskva opakovaně používá záminku údajného útlaku Rusů a ruskojazyčných obyvatel ke vměšování se do záležitostí jiných zemí. V případě Ukrajiny ji použila pro ospravedlnění své dvanáct let trvající agrese.
Posilující ruský vliv
I v případě zjednodušení přístupu k ruským pasům pro obyvatele Podněstří zdůvodňuje Kreml svůj krok „ochranou práv“ a pár dní před jeho vydáním prošel ruskou Státní dumou zákon, který dává Moskvě právo vojensky zasáhnout právě na obranu ruských občanů v zahraničí.
„Kreml v Moldavsku nadále vytváří podmínky, aby mohl uplatňovat vliv a vměšovat se do regionálních záležitostí tím, že prosazuje právo chránit rusky mluvící osoby a etnické Rusy v zahraničí,“ podotkl k dekretu o Podněstří americký Institut pro studium války (ISW).
Podle něj nicméně zůstává nejasné, kolik dalšího vlivu Kreml tímto krokem může získat, neboť 59 procent obyvatel regionu – další odhady se pohybují v rozmezí poloviny až dvou třetin obyvatel – už ruské občanství má.
Experti ale upozorňují, že posilující ruské působení v Podněstří s sebou určitá rizika nese, i když vojenská intervence nutně bezprostředně nehrozí.
Centrum destabilizace
„Spíše jde o obavu, že by tento region mohl sloužit jako destabilizační mechanismus – politicky, psychologicky, ekonomicky nebo prostřednictvím hybridních operací zaměřených na jižní Ukrajinu a Moldavsko,“ uvádí analytička kyjevského think tanku Evropa bez bariér (EWB) Lesja Dubenková.
I podle RLI jde Kremlu v Podněstří spíše o udržení zamrzlého konfliktu a dlouhodobého vojenského vlivu s možností rychlé eskalace, pokud by to bylo strategicky užitečné. „Vytváří to širší rizika nejen pro Moldavsko, ale také pro Rumunsko, východní křídlo EU, a pro regionální bezpečnost v oblasti Černého moře,“ uvádí institut.
„Podněstří leží poblíž ukrajinské Oděské oblasti a blízko Dunajského koridoru, strategické exportní tepny, kterou Ukrajina od začátku (ruské) války přepravila stovky milionů tun zboží,“ dodává Dubenková.
„Je možné, že Rusko vnímá Podněstří jako potenciální budoucí tlakový bod proti Oděse, zejména v rámci hybridní války, destabilizačních operací nebo širšího scénáře regionální eskalace,“ souhlasí RLI, i když dodává, že bez zásadních změn na bojišti rusko-ukrajinské války se nyní kremelská ofenziva na Oděsu jeví jako nepravděpodobná.
Moldavské úsilí o reintegraci Podněstří
Také moldavská prezidentka Maia Sanduová vidí v Putinově dekretu pokus o destabilizaci. V reakci prohlásila, že jde o ruskou taktiku vyhrožovat Moldavsku kvůli jeho úsilí o reintegraci Podněstří, o kterou se Kišiněv snaží vzájemnou harmonizací ekonomických, daňových či celních opatření nebo rozvojem infrastruktury.
„Od začátku (ruské) války na Ukrajině většina lidí z regionu přijala moldavské občanství, protože se cítí bezpečněji s občanstvím Moldavské republiky, a nikoli s občanstvím Ruska,“ tvrdí Sanduová.
Podle moldavských údajů z loňského června je v Podněstří zaregistrováno zhruba 375 tisíc obyvatel, z nichž 355 tisíc má v regionu trvalý pobyt a 347 tisíc má moldavské občanství. Od dubna 2018, kdy Kišiněv zjednodušil pro obyvatele Podněstří nabytí občanství prohlášením, do konce června 2025 ho získalo zhruba 28 tisíc lidí.
Ruská válka na Ukrajině a zjednodušení procedury tak zřejmě hrály určitou roli v nárůstu obyvatel Podněstří s moldavským občanstvím, většina obyvatel regionu už ho ale měla dříve.
Kišiněv: Rusko potřebuje další vojáky
Podle některých reakcí má nové opatření Kremlu i jiné, bezprostřednější cíle. Sanduová uvedla, že Rusové „pravděpodobně potřebují poslat více lidí do války na Ukrajinu“.
Rovněž podle moldavského premiéra Alexandrua Munteanua může Putinův dekret souviset s ruskými pokusy o nábor nových vojáků pro válku na Ukrajině. Vyzval proto obyvatele Podněstří, „aby byli opatrní a měli na paměti, že občanství s sebou nese nejen výhody, ale i povinnosti“.
Schopnost Ruska rekrutovat dostatek vojáků letos klesá. Podle některých odhadů se v prvním čtvrtletí snížil počet nových kontraktů oproti loňsku o dvacet procent, další uvádějí, že na přelomu roku přesáhly měsíční ztráty poprvé od zahájení plnohodnotné invaze počet nově uzavřených smluv a tento trend přetrvává.
Zelenskyj: Rusko vlastně označilo Podněstří za své
Podobně jako moldavští představitelé se vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kromě toho ale dodal, že jde také o důkaz, že ambice Moskvy sahají daleko za Donbas, na který si Rusko oficiálně dělá nárok v jednáních s USA o možném ukončení své války proti Ukrajině.
„Tento krok je specifický a znamená nejen to, že Rusko tímto způsobem hledá nové vojáky, protože občanství znamená vojenskou povinnost. Jde také o to, že Rusko (tímto způsobem) označilo území Podněstří v podstatě za své,“ podotkl Zelenskyj.
Putinův dekret tak není jen symbolickým politickým gestem vůči separatistickému území, upozorňuje RLI.
„Toto opatření by mělo být vnímáno jako součást širší strategie Kremlu, jejímž cílem je rozšířit potenciální ruskou vojenskou sílu, posílit hybridní vliv na Moldavsko a vytvořit dlouhodobé operační podmínky pro budoucí vojenskou eskalaci ve východní Evropě,“ shrnují analytici.
Podněstří se odtrhlo od Moldavska po jeho vyhlášení nezávislosti na SSSR v roce 1990. Do následných bojů mezi separatisty a vládními vojsky zasáhly na straně separatistů také kontingenty ruských kozáků a ruské armády.
Konflikt skončil mírovou smlouvou z července 1992, kterou podepsali vrcholní představitelé Moldavska, Ruska a Podněstří. Moldavsko poskytlo Podněstří širokou autonomii a povolilo mu užívat ruštinu jako jeden z úředních jazyků.
Nezávislost regionu neuznává žádný stát včetně Ruska, které má v Podněstří zhruba jeden a půl tisíce vojáků, oficiálně členů mezinárodní mírové mise.
Zdroj: ČT24
