Obce kvůli suchu omezují napouštění bazénů nebo zalévání

Nahrávám video

Obce začínají šetřit vodou. Letos spadlo podle meteorologů nejméně srážek za posledních 64 let a sucho zhoršují i vysoké teploty. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu začínají omezovat například napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Předslav na Klatovsku se už dokonce obrátila na Správu státních hmotných rezerv (SSHR) se žádostí o zapůjčení cisterny.

Zatím mají ještě zásoby dešťové vody na zalévání zahrady. Až dojde, začnou Šlechtovi z Lučice využívat vodu z obecní studny. Na zahradě mají i bazén, ten ale zůstává zazimovaný a letos ho prý nenapustí. „Je to devět kubíků. Nejde o peníze, ale ta voda skutečně není,“ poznamenal Josef Šlechta.

„Máme vodojem o objemu 150 kubíků a sledujeme hladinu. Víme, kolik si ještě můžeme dovolit upustit. O víkendech je spotřeba velká,“ podotkla starostka Lučice Martina Vaňkátová (nestr.).

Houškovi obecní vodou šetří. Od pondělí je to navíc i doporučení obce Častrov pro všechny obyvatele. Dešťová voda jim zatím na zalévání skleníku a záhonů stačí. „Když dojde, máme starou studnu s užitkovou vodou,“ řekl Miroslav Houška. Doufají, že se stromy, které na jaře zasadili, ujmou – zalévat je chodí každý den. Sucho je v obci největší za posledních jedenáct let. „Nejen na zahradě, ale i na okolních loukách. Vidíme to třeba i v lese u malých stromků. To je tragické,“ poznamenal Houška.

„Největší problém byl v roce 2015, kdy nám voda došla. Museli jsme ji dovážet, a to nás stálo hodně peněz,“ zavzpomínal starosta Častrova Miroslav Červenka (nestr.).

Možnost odběru vody opět omezila také Šindelová na Sokolovsku. Obec upozornila, že napouštění bazénů je možné jen po domluvě s úřadem, jinak hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Podle starostky Věry Drozdíkové (nestr.) si lidé během léta napouštějí asi čtyři desítky bazénů a většinou s obcí spolupracují.

Zákaz zalévání a napouštění bazénů vyhlásily už 22. května také Černovice na Pelhřimovsku. Podle starosty Jana Brožka (KDU-ČSL) jde o nejčasnější omezení za poslední roky. Kvůli oslabeným zdrojům má zákaz platit minimálně do konce října.

Vyčerpaný vodojem

Bez vody se v neděli večer ocitli obyvatelé Doubravčic na Kolínsku. Vodárenská společnost kvůli vysoké spotřebě snížila dodávky na polovinu a místní vodojem se vyčerpal. Spotřeba podle starosty Jaroslava Prkna (nez.) vzrostla na trojnásobek běžného stavu, přestože obec doporučovala využívat dešťovou vodu nebo cisterny. V noci z neděle na pondělí se část vodojemu doplnila.

Do Tučap na Táborsku od čtvrtka zavážejí vodu cisterny, obsluhují tam zhruba tisíc obyvatel. „Vyhlásili jsme zákaz napouštění bazénů a zalévání pitnou vodou. Jenže v tu chvíli si všichni okamžitě začali bazény napouštět. Je to velmi těžko vymahatelné, protože se nedá nijak dokázat, odkud vodu napustili,“ řekl starosta Tučap Pavel Novák (za Naše Česko).

Nedostatek vody se vystupňoval o víkendu s příjezdem chatařů a chalupářů, v pondělí se situace mírně zlepšila a potřeby obyvatel stíhají pokrýt dva obecní vrty. Místní škola má pro případ výpadku vlastní vodojem o kapacitě 50 metrů krychlových. „Máme ale obavy z toho, co nastane zase v pátek, sobotu a neděli,“ poznamenal starosta.

Tučapy volají po dotaci

Tučapy bojují s nedostatkem vody několik let. Při kůrovcové kalamitě přišla obec před čtyřmi lety kvůli odlesnění o zdroje, které ji zásobovaly pitnou vodou více než sto let. Vedení Tučap proto připravilo projekt připojení na vodárenskou soustavu, na jeho realizaci ale chybějí peníze. Investice by obec stála 47 milionů korun.

„Dříve existovaly dotační výzvy zaměřené na sucho. Kdo byl v mapě suchých míst, měl možnost čerpat dotaci. Máme vše připravené, jsme na startovní čáře, ale ministerstvo zemědělství v tuto chvíli žádný dotační program nevypsalo, takže nemáme kde žádat,“ dodal Novák.

Problémy se suchem mají také v Nedvědicích, místní části Soběslavi na Táborsku, kde čerpají vodu pouze z místních studní. Protože osada leží na kopci a srážek je málo, vody je nedostatek. Do budoucna chtějí situaci řešit také vybudováním vodovodu. „Náklady odhadujeme na 20 milionů korun,“ řekl starosta Pavel Lintner (SNK – Nejsme stranou).

Lužice se napojila na dálkový vodovod

Potíže s pitnou vodou v obci Lužnice na Jindřichohradecku naopak vyřešilo připojení na dálkový zdroj vody z pískoven Cep na Třeboňsku. Dříve museli kvůli nedostatku vody ve vrtu a její zhoršené kvalitě také zásobovat obyvatele cisternami.

„Od listopadu jsme připojeni na dálkový vodovod z hamerské úpravny vody. Od té doby s tím problémy nebyly. Teď čekáme, co se bude dít v létě. Zatím jsme lidi jen informovali, jak mají napouštět bazény,“ řekla starostka Tereza Širhalová (nestr.).

Města a obce napojené na velké zdroje vody, například na římovskou přehradu, zatím sucho výrazně nepociťují. Vodárenská společnost ČEVAK ale i tam vydala doporučení ohledně napouštění bazénů.

Obce mohou požádat o cisternu stát

Pokud má obec problémy se zásobováním vodou, může požádat o pomoc Správu státních hmotných rezerv. „Podepíšeme s ní nájemní smlouvu a půjčíme jí cisternu na pitnou vodu. Pokud totiž není na území kraje nebo celé republiky vyhlášen nouzový stav, nemůžeme naši techniku půjčovat bezplatně,“ sdělil mluvčí SSHR Pavel Švagr. Dosud této možnosti využila pouze obec Předslav na Klatovsku. „Už v dubnu si půjčila autocisternu na sedm kubíků pitné vody. Zápůjčka platí do konce října,“ podotkl Švagr.

Český hydrometeorologický ústav uvedl, že ve středu se ochladí na severu Čech a ve čtvrtek ve zbytku republiky. „Čtvrteční ochlazení přinese studená fronta, přeháněk na ní však bude málo, a tak se bude i nadále prohlubovat sucho a zvyšovat nebezpečí vzniku požárů,“ sdělili meteorologové. Od pátku budou teploty opět stoupat nad 25 stupňů Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 8 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 19 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.