Letošní srážkový deficit je největší za posledních pětašedesát let. V březnu a v dubnu skoro nepršelo, a tak deště z posledních dnů mírní sucho jen nepatrně. V jarních měsících obvykle naprší dvojnásobek toho, co letos. I proto třeba na Břeclavsku už nyní zvažují zakázat používání pitné vody k zalévání a napouštění bazénů. Sucho je nejpatrnější v povrchové vrstvě půdy a taky v korytech potoků a řek.
Sucho jako velký problém vidí i vodohospodáři. Například Povodí Vltavy začalo letos pomáhat řece vodou z vltavské kaskády dokonce o měsíc dříve než loni. Její dolní tok a také Labe tím získaly o třicet milionů kubických metrů vody navíc – i tak je vody méně.
„Protéká tady teď něco přes padesát krychlových metrů za sekundu, ale průměrný průtok pro toto období je nějakých sto deset metrů krychlových za sekundu. Čili v celém našem povodí se ty průtoky pohybují na hodnotách pouhých třiceti procent dlouhodobých měsíčních průtoků,“ upozorňuje generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.
Změny, jejichž důsledkem je právě sucho, pozorují odborníci už více než dekádu. Vegetace začíná být na jaře aktivní dříve, a protože vyšší teploty zvyšují odpařování, roste i její potřeba vody. Na průsak do půdy a na vodní toky se tak nedostává. Na sucho si podle hydrologů budeme muset zvyknout.
Podle Evžena Zemana z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR tak vodu v říčních korytech aktuálně zásobují zbytky z podzemních horizontů. „Kdyby to tam nebylo, tak neuvidíme nic,“ dodává.
