Maia Sanduová

Proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maii Sanduové získala v nedělních parlamentní volbách v Moldavsku 50,2 procenta všech hlasů, uvedla po sečtení všech hlasů ústřední volební komise. PAS tak obhájila většinu a ve 101členném parlamentu bude mít 55 křesel, zatímco druhému opozičnímu Vlasteneckému bloku komunistických a socialistických stran připadne 26 mandátů. Šéf opozičního hnutí Igor Dodon, který má blízko k Moskvě, výsledek voleb zpochybnil.

Po sečtení více než 99 procent hlasů v moldavských parlamentních volbách vede proevropská Strana akce a solidarita (PAS) se ziskem 50,03 procenta hlasů. To by jí zajistilo absolutní většinu v tamním parlamentu. Opoziční proruský Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran od voličů získal 24,26 procenta, vyplývá z dat volební komise. Hlasování je vnímáno jako volba mezi integrací země do Evropské unie a návratem do sféry vlivu Moskvy.

V Moldavsku se konaly parlamentní volby, pokládané za klíčové pro budoucnost země. Místnosti se uzavřely v osm večer SELČ, tedy v devět hodin místního času. První předběžné výsledky se očekávají kolem půl desáté. Mohly by rozhodnout, zda tato bývalá sovětská republika a jedna z nejchudších zemí Evropy bude pokračovat v cestě do Evropské unie, anebo se vrátí do sféry vlivu Moskvy.

Moldavané půjdou v neděli k – opět – nesmírně důležitým parlamentním volbám. O další čtyři roky u moci v nich usiluje proevropská vláda, proti které se staví několik opozičních otevřeně či skrytě proruských stran. Moskva podle Kišiněva i řady médií před hlasováním znovu vyostřila svou hybridní kampaň, kterou proti zemi dlouhodobě vede a jejímž cílem je prozápadní směřování země narušit. Kromě skryté podpory některých stran či šíření dezinformací se také pokouší uplácet voliče a vyvolávat nepokoje.

Moldavské úřady zaznamenaly před zářijovými parlamentními volbami prudký nárůst ruských dezinformací. Cílí zejména na Moldavany žijící v zahraničí, které se snaží odradit od účasti ve volbách. Serveru Politico to řekl moldavský poradce pro národní bezpečnost Stanislav Secrieru.

Evropská unie pořádá v pátek historický summit s Moldavskem. Jde o první vrcholnou schůzku bruselských a moldavských představitelů, jejímž cílem je podle Unie zdůraznit strategický význam budoucnosti této země v EU. Před summitem, jenž se koná v Kišiněvě necelé tři měsíce před tamními parlamentními volbami, přibylo ruských dezinformací a hybridních útoků vůči prozápadnímu moldavskému vedení.

Na zprávu o úmrtí papeže Františka, který zemřel v neděli ráno, reagují evropští i čeští politici.

Na 34 vzrostl počet mrtvých po nedělním ruském raketovém útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Jsou mezi nimi i dvě děti. Dalších 119 lidí, včetně patnácti dětí, bylo zraněno, uvedli záchranáři. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR informovala, že Rusové použili dvě rakety Iskander-M.

Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy a je třeba udělat maximum, aby neuspěla, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na ruský útok na ukrajinské Sumy. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona útok ukazuje na nutnost přimět Rusko k příměří. Zděšení vyjádřili britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo polský premiér Donald Tusk. Ministr zahraničí USA Marco Rubio označil útok za děsivý.

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek v Kišiněvu ujistil moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou o české podpoře Moldavska na cestě do Evropské unie. Česko je připraveno s Moldavskem jako přítel sdílet své zkušenosti, uvedl.

Členské státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety plnohodnotně napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.

Až osm hodin denně nově trvají odstávky elektřiny v separatistickém moldavském regionu Podněstří. Odtrženecké území navázané na Moskvu nedostává od začátku roku ruský plyn, kvůli čemuž zápasí s energetickou i humanitární krizí. Představitelé mezinárodně neuznané republiky ve středu přiznali, že i při maximálním šetření jim plyn v zásobnících vystačí pouze 24 dní. Separatisté vinu svalují na vlády Moldavska a Ukrajiny, ty ale viní Kreml.

Volební komise v Moldavsku potvrdila výsledky prezidentského hlasování. Vítězkou voleb je současná prozápadní hlava státu Maia Sanduová. Ve druhém kole porazila kandidáta Alexandra Stoianogla. Jeho proruští opoziční socialisté následně zpochybnili legitimitu prezidentky. K vítězství političce už gratulovalo vedení EU, francouzský prezident Emmanuel Macron či ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Během hlasování se šířily zprávy o podvodech a zastrašování.

Prozápadní moldavská prezidentka Maia Sanduová vede po sečtení 97 procent v druhém kole prezidentských voleb s 54 procenty. Předstihla tak svého soupeře, kterým je prorusky orientovaný Alexandr Stoianoglo.

Moldavané v nedělním referendu hlasovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Po sečtení odevzdaných hlasů se voliči těsnou většinou rozhodli západní směřování země podpořit. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo volby hlavy státu se uskuteční 3. listopadu.

Výsledky po sečtení necelé čtvrtiny hlasů ukazují, že se většina Moldavanů vyslovila v referendu proti ústavnímu zakotvení vstupu do EU jako cíle země. Ve volbě hlavy státu zřejmě nikdo nezískal nadpoloviční většinu hlasů a nejspíš tak dojde 3. listopadu na druhé kolo, do kterého by postoupili dva nejúspěšnější uchazeči. Po sečtení 34 procent hlasů vedla s 35 procenty prozápadní prezidentka Maia Sanduová. Bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo měl 29 procent.

Moldavané rozhodovali o budoucím směřování země. Lidé volili nového prezidenta a rozhodovali i o tom, jestli nechají zapsat do ústavy, že by země měla vstoupit do Evropské unie. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová, která usiluje o znovuzvolení, se tak snažila pojistit, že se budoucí vlády nevydají jiným směrem. Především k Rusku, které se snaží volby ovlivnit. Volební místnosti se uzavřely ve 20:00 SELČ. Očekává se, že ústřední volební komise zveřejní předběžné výsledky asi o hodinu později.

Moldavsko čekají v neděli 20. října prezidentské volby, které prozápadní prezidentka Maia Sanduová spojila s referendem o eventuálním vstupu do Evropské unie. Zatímco se vláda snaží zemi nasměrovat na Západ, prokremelské síly podle moldavských úřadů utrácejí v přepočtu miliardy korun za ovlivňování tamního hlasování. Peníze Kreml údajně vydává na podplácení, šíření dezinformací, a dokonce podporu zločineckých organizací.

Rezoluce přijatá představiteli neuznávané separatistické republiky Podněstří má patrně za cíl ospravedlnit případný zásah ze strany Moskvy, přičemž nelze vyloučit vojenskou intervenci, informoval ve své analýze Institut pro studium války (ISW). Zatímco moldavská vláda zasedání separatistů označila za podvod, z Moskvy zní, že ochrana zájmů obyvatel Podněstří je ruskou prioritou. Poskytnutí vojenské pomoci ze strany Moskvy do Podněstří by však bylo pro Rusko obtížné, napsal ISW.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Český prezident Petr Pavel po jednání s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou na Pražském hradě vyjádřil její zemi podporu v cestě do Evropské unie. Evropa musí podle něj být jednotná, aby v Moldavsku nedostávaly prostor státy, které ho chtějí rozvracet a destabilizovat. Sanduová poděkovala za českou rozvojovou spolupráci i podporu evropské integrace. Obě hlavy státu předtím společně vystoupily při slavnostním zahájení konference Forum 2000.

Zkušenosti s dezinformacemi a hybridním válčením ukazují, že demokracie je zranitelná a nelze ji brát za samozřejmou, řekl český prezident Petr Pavel ve svém projevu, kterým zahájil plenární zasedání 27. ročníku konference Forum 2000. Česko se podle něj v posledních letech zaměřilo na rozvojovou a transformační spolupráci v zemích, které procházejí stejným procesem jako Česká republika v 90. letech minulého století, stále však roste nutnost bránit demokracii i v demokratických společnostech.

Moldavský ústavní soud prohlásil za protiústavní proruskou opoziční stranu Šor. Toto uskupení pořádalo v posledních měsících protivládní protesty, na kterých se podle moldavských zpravodajců podílela kromě místních oligarchů napojených na Moskvu také ruská tajná služba FSB. Kišiněv už dříve varoval, že Moskva chce Moldavsko destabilizovat a ovládnout, dokazuje to také uniklý dokument z Kremlu. Nález moldavského ústavního soudu znamená, že strana Šor je okamžitě zakázána, napsala agentura Reuters.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.