V Moldavsku se konaly parlamentní volby, pokládané za klíčové pro budoucnost země. Místnosti se uzavřely v osm večer SELČ, tedy v devět hodin místního času. První předběžné výsledky se očekávají kolem půl desáté. Mohly by rozhodnout, zda tato bývalá sovětská republika a jedna z nejchudších zemí Evropy bude pokračovat v cestě do Evropské unie, anebo se vrátí do sféry vlivu Moskvy.
Společně s dalšími více než 400 tisíci občany svůj hlas dopoledne odevzdala prozápadní prezidentka Maia Sanduová. Ta dříve obvinila Kreml, že v jedné z nejchudších zemí Evropy utrácí stamiliony eur, aby si koupil statisíce hlasů, a rozhodl tak volby ve svůj prospěch.
„Naše nezávislost, naše celistvost a evropská budoucnost jsou v ohrožení,“ burcovala prezidentka v parlamentním projevu před volbami, které už dříve označila za nejdůležitější v historii země.
Současná prozápadní vláda opakovaně Moskvu obviňuje z vměšování do vnitřních záležitostí a z dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu, udržet bývalou sovětskou republiku ve své sféře vlivu a zmařit její snahu o vstup do EU do roku 2030. Moskva tato obvinění odmítá.
Vliv Moskvy
Moldavsko se nachází v jedinečné poloze mezi Ruskem a Západem: ačkoli v roce 1991 získalo formální nezávislost na Moskvě, jeho pravoslavná církev – nejdůvěryhodnější instituce v očích hluboce věřící většiny z přibližně 2,4 milionu obyvatel – zůstává podřízena moskevskému patriarchátu, upozornila agentura Reuters. Moskva se podle ní pokouší verbovat duchovní, aby přes farnosti a sociální sítě ovlivňovali moldavské voliče, například vykreslováním Evropské unie jako hrozby pro tradiční hodnoty.
Sanduová byla v loňských volbách znovu zvolena prezidentkou, loňské referendum o ústavním zakotvení členství země v EU nicméně vyhrála jen nejtěsnější většina, což vyvolalo otázky ohledně dlouhodobého směřování země.
Z nedělních voleb vzejde nový 101členný parlament. Poté moldavská prezidentka jmenuje premiéra, obvykle z vítězné strany nebo bloku, který se pokusí sestavit novou vládu. Navrhovanou vládu pak musí schválit parlament.
Ve většině průzkumů měla prezidentčina proevropská Strana akce a solidarita (PAS) těsný náskok před největším soupeřem, proruským Vlasteneckým blokem komunistických a socialistických stran, který vede bývalý proruský prezident a šéf socialistů Igor Dodon. Analytici očekávají těsný výsledek a prezidentčině straně PAS hrozí, že ztratí dosavadní většinu v parlamentu.
V parlamentních volbách v roce 2021 byla volební účast něco přes 48 procent. Nyní se očekává, že důležitou roli sehraje velká moldavská diaspora.
