Igor Dodon

Volební komise v Moldavsku potvrdila výsledky prezidentského hlasování. Vítězkou voleb je současná prozápadní hlava státu Maia Sanduová. Ve druhém kole porazila kandidáta Alexandra Stoianogla. Jeho proruští opoziční socialisté následně zpochybnili legitimitu prezidentky. K vítězství političce už gratulovalo vedení EU, francouzský prezident Emmanuel Macron či ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Během hlasování se šířily zprávy o podvodech a zastrašování.

Moldavský soud poslal bývalého prezidenta a hlavního představitele proruské opozice Igora Dodona na 30 dnů do domácího vězení. Chce dát prokuratuře možnost vyšetřit obvinění z korupce a vlastizrady, napsala agentura Reuters. Podle bývalé hlavy státu je proces politicky motivovaný.

Moldavské úřady zadržely bývalého proruského prezidenta Igora Dodona. Stalo se tak v den, kdy pracovníci moldavské bezpečnostní služby a protikorupční agentury pod dohledem prokurátorů provedli v domě bývalé hlavy státu prohlídku kvůli podezření z korupce a vlastizrady. Dodon stál v čele země v letech 2016 až 2020, v úřadu ho vystřídala proevropská Maia Sanduová.

Nedělní předčasné parlamentní volby v Moldavsku vyhrála proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maiy Sanduové. Získala více než padesát procent hlasů a bude moci sama sestavit vládu. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na výsledky, které zveřejnila ústřední volební komise po sečtení 99,58 procenta hlasovacích lístků.

Moldavsko je zemí „na hranici,“ o vliv tam usilují Evropská unie i Rusko. Právě mocenské boje mezi proevropskými a proruskými silami určují vedle hluboko zakořeněného oligarchického systému do značné míry tamní vývoj. Jejich poslední kolo proti sobě postavilo nově zvolenou hlavu státu Maiu Sanduovou, proreformní političku usilující o zlepšení vztahů s EU, a dosavadní parlament ovládaný stranou proruského exprezidenta Igora Dodona. Teď se zdá, že Sanduová získala navrch. Po měsících tahanic parlament rozpustila a vyhlásila předčasné volby, v nichž by teď vyhrála právě její někdejší strana.

Tisíce lidí demonstrovaly v Kišiněvě před sídlem parlamentu, kde poslanci loajální k odcházejícímu proruskému prezidentovi připravili jeho prozápadní nástupkyni o klíčovou pravomoc. Jejich krok má zabránit nové prezidentce Maie Sanduové kontrolovat mocnou tajnou službu. Návrh předložený vládnoucími socialisty schválilo 51 z celkem 101 členů parlamentu, uvedla agentura AP s tím, že provládní většina také bez debaty schválila státní rozpočet na příští rok.

Bývalá moldavská premiérka a ekonomka Světové banky Maia Sanduová porazila v nedělních prezidentských volbách dosavadního proruského prezidenta Igora Dodona, informuje agentura AFP. Po sečtení 99,07 procenta hlasů má Sanduová podporu 57 procent voličů, Dodon za ní zaostává o 14 procentních bodů.

V prvním kole moldavských prezidentských voleb překvapivě zvítězila proevropská kandidátka Maia Sanduová nad proruským prezidentem Igorem Dodonem. Vyplývá to podle agentury AFP z téměř úplných oficiálních výsledků nedělního hlasování. Předchozí částečné výsledky připisovaly dílčí vítězství stávající hlavě státu. Sanduová a Dodon se utkají v rozhodujícím druhém kole voleb 15. listopadu.

Moldavská vláda prohrála hlasování v parlamentu o důvěře. Následně se podle tiskových agentur rozpadla vládní koalice tvořená proevropským blokem ACUM a proruskými socialisty. Jen pět měsíců po nástupu prozápadní premiérky Sanduové, která si dala předsevzetí bojovat proti korupci, tak zemi hrozí nestabilita, varuje agentura Reuters.

Moldavský ústavní soud zbavil úřadu prezidenta Igora Dodona, který odmítl rozpustit parlament, jak mu ukládá ústava. Úřadující hlavou státu soud zároveň určil dosavadního premiéra Pavla Filipa, informují zahraniční tiskové agentury. Filip následně rozpustil parlament a na 6. září ohlásil předčasné volby, uvedla místní televize.

V nedělních parlamentních volbách v Moldavsku nezískala žádná ze stran dost mandátů na sestavení vlády. Nejvíc hlasů v poměrné části voleb sice získali proruští socialisté, ve většinové části se ale výrazně dařilo vládnoucí Demokratické straně kontroverzního podnikatele Vlada Plahotniuca. Po sečtení 99 procent odevzdaných lístků jsou proto mandáty rozděleny mezi proruské a proevropské síly.