Moldavské volby skončily patem. Voliči rozdělili mandáty mezi proruské a proevropské strany

V nedělních parlamentních volbách v Moldavsku nezískala žádná ze stran dost mandátů na sestavení vlády. Nejvíc hlasů v poměrné části voleb sice získali proruští socialisté, ve většinové části se ale výrazně dařilo vládnoucí Demokratické straně kontroverzního podnikatele Vlada Plahotniuca. Po sečtení 99 procent odevzdaných lístků jsou proto mandáty rozděleny mezi proruské a proevropské síly.

Moldavský volební systém byl nedávno změněn tak, že posílil význam jednomandátových volebních okrsků, do nichž se volí většinovým systémem. Tato změna měla podle kritiků zvýšit volební šance zejména vládní Demokratické strany, ale i proruských socialistů na úkor proevropského bloku ACUM. Konečné složení parlamentu tak nemusí odrážet procentuální výsledek stran.

V poměrné části voleb zvítězili proruští socialisté, kteří získali přes 31 procent hlasů. Proevropský blok ACUM za nimi zaostal o čtyři procentní body a na třetím místě v této části voleb je doposud vládní Demokratická strana s 24 procenty hlasů. Do parlamentu se s více než osmi procenty hlasů dostala i malá konzervativní strana Šor stejnojmenného a v minulosti odsouzeného podnikatele.

Většinová část voleb ale dopadla lépe pro vládní Demokratickou stranu, která v ní podle předběžných výsledků možná získala nejvíce mandátů, a to až patnáct. Proruští socialisté by mohli mít dvanáct mandátů, ACUM devět, Šor jeden a další dva získali nezávislí kandidáti. V 51 okrscích, v nichž se mandáty rozdělují většinově, ale ještě nejsou sečteny všechny lístky. Účast ve volbách byla mírně nad 49 procenty oprávněných voličů.

Vítěz voleb zatím není jasný

Po sečtení 99 procent hlasů se údaje o rozdělení mandátů ve 101členném parlamentu různí. Agentura Reuters uvádí, že vládnoucí Demokratická strana bude mít celkem 34 křesel, druzí socialisté 31 mandátů a proevropský blok ACUM na třetím místě 23 poslanců.

Rádio Svobodná Evropa/Radio Svoboda uvádí, že 34 křesel budou mít socialisté, zatímco Demokratická strana získá 31 mandátů, ACUM 26, strana Šor sedm a tři mají zbýt na nezávislé kandidáty.

Podle agentury Interfax mají socialisté i Demokratická strana šanci na zisk 30 až 33 křesel, ACUM by mohl mít okolo dvaceti, Šor sedm a zbylých přibližně deset mandátů si rozdělí nezávislí kandidáti nebo další menší strany. 

Moldavský prezident Igor Dodon s manželkou Galinou
Zdroj: Reuters/Vladislav Culiomza

Třetí ACUM nechce spolupracovat se socialisty ani Plahotniucem

Ve volbách v jedné z nejchudších evropských zemí bylo v sázce její proevropské směřování. Proruské socialisty podporuje prezident Igor Dodon. Proti nim stála na jedné straně prozápadní politická formace ACUM v čele s někdejší prezidentskou kandidátkou Maiou Snaduovou a na druhé straně současná vládnoucí Demokratická strana kontroverzního podnikatele Vlada Plahotniuca.

Dosavadní výsledky naznačují, že volby pravděpodobně skončí patem. Prozápadní blok ACUM, který skončil třetí, totiž kvůli údajné zkorumpovanosti odmítá spolupráci jak s vládní Demokratickou stranou, tak s prokremelskou socialistickou opozicí.

Demokratická strana ani socialisté přitom sami vládu sestavit nedokážou. Podle spolupracovníka ČT Thomase Kulidakise je proto možné, že se Plahotniuc pokusí domluvit s malou stranou Šor a s částí socialistů.

Prezident Dodon, někdejší předseda socialistické strany, vyjádřil očekávání, že do několika měsíců budou vyhlášeny opakované volby. Parlament, v němž nebude mít jasnou převahu žádná strana, má nyní podle agentury AP 45 dnů na to, aby schválil novou vládu. 

OBSE má podezření na kupování hlasů

V zemi se však množí se spekulace o možných volebních manipulacích. Podle kandidátky opozičního bloku ACUM Maiy Sanduové byly nynější volby „nejméně demokratické v historii země“. Z volebních podvodů se vzájemné obviňují i vládnoucí Demokratická strana a socialisté.

Pozorovatelé OBSE volby označili za svobodné a spravedlivé, nicméně zaznamenali „silné náznaky kupování hlasů a zneužívání státních prostředků“.

Volební kampaň byla podle pozorovatelů mimořádně tvrdá. Jejím ústředním tématem se stala korupce. Opozice kritizovala vládnoucí stranu za rozsáhlé zneužívání státních prostředků, vláda se snažila poukazovat na ruské vměšování do předvolební kampaně a přímou podporu proruských stran. 

Evropská unie podepsala v roce 2014 s Moldavskem asociační dohodu o bližších hospodářských a politických vztazích. Je však čím dál kritičtější vůči pomalému tempu prováděných reforem. Loni také EU pozastavila rozvojovou pomoc zemi poté, co místní soud anuloval výsledky voleb kišiněvského starosty, v nichž zvítězil proevropský kandidát.

Proruští socialisté slíbili v případě svého vítězství vypovědět asociační smlouvu s EU, čímž by evropský vliv v této zemi výrazně oslabil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 8 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 10 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 10 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 10 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 17 hhodinami
Načítání...