Reuters: Ruští diplomaté verbovali v Moldavsku bojovníky na Donbas

Pět ruských diplomatů, které na konci května vyhostilo Moldavsko, mělo podle informací agentury Reuters verbovat žoldáky pro boje na straně proruských separatistů na východoukrajinském Donbasu. Ruské ministerstvo zahraničí obvinění označilo za plané pomluvy.

Ruští diplomaté byli z Moldavska vyhoštěni 29. května. Podle agentury Reuters se tak stalo kvůli jejich napojení na ruskou vojenskou rozvědku GRU. Podle moldavského premiéra Pavla Filipa měla jeho země k vyhoštění Rusů „dobré důvody“, blíž se ale k diplomatickému incidentu nevyjádřil.

Zdroje agentury Reuters z moldavských bezpečnostních orgánů tvrdí, že diplomaté verbovali žoldáky z autonomního regionu Gagauzsko, kde žijí především Rusku naklonění obyvatelé turkického původu.

Není ale jasné, kolik bojovníků mělo být naverbováno a jak přesně jejich nábor probíhal. Reuters připomíná, že informace o aktivitě ruských diplomatů nemohly být ověřeny z nezávislých zdrojů.

Rusko celou věc považuje za plané pomluvy

Náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin obvinění odmítá. „Jsou to plané pomluvy, které nejsou podloženy žádnými fakty. Někdo se záměrně snaží rozpoutat vlnu propagandy,“ řekl. Ruské ministerstvo obrany obvinění nekomentovalo.

Podle moldavských orgánů žoldáci nejprve procházeli výcvikem v polovojenském táboře v Rostovské oblasti na jihu Ruska. V oblasti jsou minimálně dva vojenské tábory pro výcvik dobrovolníků, kteří chtějí bojovat na straně proruských separatistů na Donbasu, píše Reuters.

To, že se v táboře nedaleko Rostova pohybují lidé v maskovacích uniformách odlišných od maskáčů ruské armády, potvrdil agentuře Reuters už v roce 2014 bývalý příslušník ruského dělostřelectva. Počet těchto bojovníků odhadl na dvě stovky. O rok později zase člen jednotky ruských kozáků (ruské polovojenské jednotky) agentuře Reuters řekl, že dobrovolníci pro boje na východní Ukrajině podstupují výcvik společně s ruskými vojáky.

Boje na východě Ukrajiny propukly v dubnu 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexi Krymu. Ukrajinská vláda tvrdí, že Moskva separatistům dodává zbraně a další vojenskou výpomoc. To ale Kreml odmítá. Během bojů na Donbasu zemřelo více než 10 000 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...