Kišiněv

Moldavská komise pro urgentní situace se rozhodla zakázat kandidátům z proruské strany Šance účast ve víkendových místních volbách. Podle agentury Reuters to oznámil premiér Dorin Recean s tím, že důvodem je státní bezpečnost a hybridní válka, kterou podle vlády Rusko vede proti Moldavsku.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

Moldavsko chce jednat o stažení ruských vojáků ze svého území v Podněstří, kde žije asi 350 tisíc obyvatel. Jde o oblast velkou jako Zlínský kraj, která formálně patří Moldavsku, ale okupuje ji Rusko. Podle vládních představitelů se Podněstří stává centrem provokací proruských sil, které usilují o převrat v celé zemi.

Moldavsko připravuje sankce pro 25 lidí napojených na Rusko. Proevropská vláda v Kišiněvě tím reaguje na snahy o svoje svržení. Podle tamních tajných služeb se na protirežimních aktivitách podílejí oligarchové napojení na Moskvu. Jeden z nich podle zjištění České televize používal českou identitu.

Moskva chce do roku 2030 získat moc nad Kišiněvem, ukazuje dokument úřadu v Kremlu, který se podařilo získat mezinárodnímu konsorciu médií. Moldavsko neplánuje napadnout vojensky, ovládnout se jej pokusí hybridní válkou. Přestože se země po ruské invazi na Ukrajinu přiblížila Západu, Moskva se ji pokouší politicky destabilizovat. Platí protesty proti proevropské vládě a šíří dezinformace.

Podporovatelé opoziční proruské strany Šor v neděli v moldavské metropoli Kišiněv protestovali proti prozápadně orientované vládě. Ve městě se odpoledne sešlo několik tisíc lidí, kteří podobně jako při předchozích protestech požadovali okamžitou demisi kabinetu i prezidentky Maii Sanduové. Moldavská policie zároveň pode agentury AP oznámila, že zmařila spiknutí vyvolat v rámci protestu masové nepokoje.

Moldavsko se obává, že Moskva plánuje v zemi převrat za účelem zvrátit její prozápadní kurz. Úřady v týdnu vyhostily dva cizince, kteří měli podle zpravodajců za úkol destabilizovat stát. Moldavský vzdušný prostor několikrát narušily ruské střely i podezřelý balon, aerolinie WizzAir kvůli tomu ruší lety. Rusko a Ukrajina se navíc od února vzájemně obviňují z plánované vojenské provokace „pod falešnou vlajkou“ v Podněstří, v němž zůstává asi 1500 ruských vojáků. Panují obavy, že by Rusko mohlo takovou akci využít jako záminku pro anexi separatistického regionu podobně jako kdysi v případě ukrajinského Krymu.

Moldavsko popřelo ruské obvinění, že se v odštěpeneckém regionu Podněstří připravuje ozbrojená provokace Ukrajinců. Země se od počátku války na sousední Ukrajině obává, že se Moskva snaží destabilizovat i její demokratický systém a utnout evropské ambice. Před dvěma týdny v Moldavsku rezignovala prozápadní vláda – kvůli hospodářské krizi a nátlaku proruské opozice.

Moldavská republika v úterý na několik hodin uzavřela svůj vzdušný prostor. Úřady krok zdůvodnily zajištěním bezpečnosti civilní dopravy, k opětovnému otevření došlo krátce před druhou hodinou středoevropského času. Úřad pro civilní letectví později podle agentury Reuters uvedl, že obdržel zprávu ministerstva obrany o tom, že byl nad severem země spatřen malý objekt připomínající meteorologický balon. Celá událost se odehrála poblíž hranic s Ukrajinou.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v televizním projevu prohlásila, že Rusko chce v zemi provést násilný převrat a odstranit současnou prozápadní vládní garnituru.

Ukrajina se v pátek stala terčem dalších velkých vzdušných útoků ruských sil. Podle generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Rusko tentokrát odpálilo na Ukrajinu přes stovku raket. Podařilo se zničit jednašedesát z nich, uvádí Kyjev. Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka zasáhly energetická zařízení v šesti regionech, což mělo za následek výpadky v dodávkách elektřiny na většině Ukrajiny. Zprávy o obětech na životech nejsou.

Skupina rybářů narazila u obce Palanca na jihu Moldavska poblíž Dněstru a hranice s Ukrajinou na lva. Úřady pak podle médií vypátraly majitele, který tvrdí, že půlroční lvíče obdržel od zoologické zahrady v ukrajinské Oděse jako odměnu za pomoc lidem prchajícím před ruskou agresí na Ukrajině.

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině ochromuje sousední Moldavsko. Postsovětskou republiku nezatěžuje jen příliv migrantů. Hrozbou jsou také ruské rakety a výpadky elektrického proudu. Zemi, kterou destabilizuje podněsterský separatistický region, také vyhrožuje ruský Gazprom utnutím dodávek plynu. Moldavané se proto obrací na Evropskou unii a Západ.

Kišiněv vyhostí pracovníka ruského velvyslanectví, oznámilo moldavské ministerstvo zahraničí. Moskva vzápětí pohrozila odvetou. Na moldavské území totiž v pondělí ráno dopadla ruská raketa, kterou sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana.

Moldavský soud poslal bývalého prezidenta a hlavního představitele proruské opozice Igora Dodona na 30 dnů do domácího vězení. Chce dát prokuratuře možnost vyšetřit obvinění z korupce a vlastizrady, napsala agentura Reuters. Podle bývalé hlavy státu je proces politicky motivovaný.

Moldavské úřady zadržely bývalého proruského prezidenta Igora Dodona. Stalo se tak v den, kdy pracovníci moldavské bezpečnostní služby a protikorupční agentury pod dohledem prokurátorů provedli v domě bývalé hlavy státu prohlídku kvůli podezření z korupce a vlastizrady. Dodon stál v čele země v letech 2016 až 2020, v úřadu ho vystřídala proevropská Maia Sanduová.

Ruské tajné služby se snaží destabilizovat situaci v Podněstří a odradit Moldavsko od podpory Ukrajiny, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Narážel tak na bezpečnostní incidenty z posledních dní. Úzký pruh země na levém břehu řeky Dněstr má pověst místa, které se zaseklo v sovětských časech. Tamní parlament „hlídá“ majestátní socha Lenina a vlajka regionu zůstává jedinou na světě, na které je srp a kladivo. Každoroční oslavy nezávislosti doprovází přehlídka ruských vojáků s vozy ze sovětské éry. Nezávislost vyhlásilo Podněstří už před více než jednatřiceti lety, přesto ale oficiálně neexistuje. Neuznává ho totiž žádný stát včetně Ruska, které při jeho vzniku asistovalo.

Nové satelitní snímky ukazují kopání hrobů poblíž Mariupolu či destrukci obcí v okolí Kyjeva. Útokům čelí východní a jižní regiony Ukrajiny. Střely s plochou dráhou letu v Oděse zabily osm lidí. Ruská armáda hlásí úspěchy na Donbase, ukrajinští obránci tvrdí, že v pátek odrazili osm útoků. Ukrajinské protiútoky nadále ztěžují postup invazních vojsk, míní britská rozvědka. Kreml poprvé oznámil, že hodlá Ukrajinu odstřihnout od moře. Podle poradce ukrajinského prezidenta ruské síly obnovily útok na mariupolskou ocelárnu Azovstal a snaží se ji dobýt.

Ukrajině kvůli obavám z ruské invaze a s ní spojeného rizika hrozí faktické odstřižení od letecké dopravy, přestože ukrajinská vláda ujišťuje, že je odhodlána ponechat vzdušný prostor otevřený. Varování z neoficiálních zdrojů se nejprve objevila v médiích. Později je potvrdila letecká společnost SkyUp, jejíž linka z Madeiry do Kyjeva musela v noci na neděli přistát v Kišiněvu, protože vlastník letadla zakázal, aby stroj vletěl do ukrajinského vzdušného prostoru. Už v sobotu zrušila lety na Ukrajinu nizozemská společnost KLM.

Nová moldavská vláda se stále víc odklání od Ruska a orientuje na Evropskou unii. Její zástupci to opakovali i při návštěvě českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD). Pro českou rozvojovou pomoc patří Moldavsko mezi šest prioritních zemí. Praha na projekty v zemědělství nebo sociální péči posílá ročně v průměru 75 milionů korun.

Tisíce lidí demonstrovaly v Kišiněvě před sídlem parlamentu, kde poslanci loajální k odcházejícímu proruskému prezidentovi připravili jeho prozápadní nástupkyni o klíčovou pravomoc. Jejich krok má zabránit nové prezidentce Maie Sanduové kontrolovat mocnou tajnou službu. Návrh předložený vládnoucími socialisty schválilo 51 z celkem 101 členů parlamentu, uvedla agentura AP s tím, že provládní většina také bez debaty schválila státní rozpočet na příští rok.

Bývalá moldavská premiérka a ekonomka Světové banky Maia Sanduová porazila v nedělních prezidentských volbách dosavadního proruského prezidenta Igora Dodona, informuje agentura AFP. Po sečtení 99,07 procenta hlasů má Sanduová podporu 57 procent voličů, Dodon za ní zaostává o 14 procentních bodů.

Úzký pruh země na levém břehu řeky Dněstr má pověst místa, které se zaseklo v sovětských časech. Tamní parlament „hlídá“ majestátní socha Lenina a vlajka regionu zůstává jedinou na světě, na které je srp a kladivo. Každoroční oslavy nezávislosti doprovází přehlídka ruských vojáků s vozy ze sovětské éry. Nezávislost vyhlásilo Podněstří už před třiceti lety, přesto ale oficiálně neexistuje. Neuznává ho totiž žádný stát včetně Ruska, které při jeho vzniku asistovalo.

V nedělních parlamentních volbách v Moldavsku nezískala žádná ze stran dost mandátů na sestavení vlády. Nejvíc hlasů v poměrné části voleb sice získali proruští socialisté, ve většinové části se ale výrazně dařilo vládnoucí Demokratické straně kontroverzního podnikatele Vlada Plahotniuca. Po sečtení 99 procent odevzdaných lístků jsou proto mandáty rozděleny mezi proruské a proevropské síly.