O stažení ruských jednotek z Podněstří chce jednat Moldavsko, ale Kreml to odmítá

3 minuty
Události: Vyjednávání o Podněstří
Zdroj: ČT24

Moldavsko chce jednat o stažení ruských vojáků ze svého území v Podněstří, kde žije asi 350 tisíc obyvatel. Jde o oblast velkou jako Zlínský kraj, která formálně patří Moldavsku, ale okupuje ji Rusko. Podle vládních představitelů se Podněstří stává centrem provokací proruských sil, které usilují o převrat v celé zemi.

„I když je Podněstří oficiálně součástí Moldavska, musí každý, kdo tam jede, projít speciální hraniční kontrolou,“ přiblížil z místa reportér ČT Jiří Hynek. Se štábem do oblasti přijel jako turista, ale ruští vojáci je zastavili hned za hranicemi regionu. Po kontrole dokladů jim prohlédli i zavazadlový prostor.

Na silnici vedoucí do hlavního města Podněstří Tiraspolu jsou na řadě míst zátarasy. V oblasti má Rusko zhruba sedmnáct set vojáků a také muniční sklad.

„V Podněstří jsou bohužel stále ruské jednotky. Moldavsko je opakovaně vyzývá, aby odešly,“ poznamenal místopředseda moldavského parlamentu Mihai Popsoi. Moskva oblast kontroluje od roku 1990. Část ruských vojáků patří k mírovým silám, většina tam ale pobývá bez souhlasu moldavské vlády.

Protivládní demonstrace

Podle moldavských tajných služeb podporují Rusové přes své lidi v Podněstří hybridní útoky na současnou proevropskou vládu v Kišiněvě, hlavním městě Moldavska. Mají se podílet i na organizování protivládních demonstrací zaměřených proti EU nebo pomoci Ukrajině.

Podle předsedy Evropského institutu Moldavska Iuliana Grozy existují síly, které se snaží strhnout protesty k násilným akcím. 

Události v Podněstří komentovala i moldavská prezidentka Maia Sanduová. „V Podněstří panuje napětí a některé síly mají zájem na destabilizaci situace,“ poznamenala.

Rusko o situaci v Podněstří vyjednávat odmítá, Vladimir Putin naopak zhruba před měsícem odvolal dekret, který částečně podporoval suverenitu Moldavska při řešení budoucnosti regionu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...