Moskva chce do roku 2030 získat moc nad Kišiněvem, ukazuje dokument úřadu v Kremlu, který se podařilo získat mezinárodnímu konsorciu médií. Moldavsko neplánuje napadnout vojensky, ovládnout se jej pokusí hybridní válkou. Přestože se země po ruské invazi na Ukrajinu přiblížila Západu, Moskva se ji pokouší politicky destabilizovat. Platí protesty proti proevropské vládě a šíří dezinformace.
Rusko chce Moldavsko ovládnout hybridní válkou, ukazuje uniklý dokument z Kremlu
Minulý pátek vydal Bílý dům oficiální varování, že se Rusko snaží destabilizovat moldavskou prozápadní vládu a chce v zemi dosadit nové vedení. Kreml chce prostřednictvím zinscenovaných protivládních protestů vyvolat povstání v Moldavsku, řekl mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost John Kirby.
Jen dva dny poté ulicemi hlavního moldavského města prošel průvod tisíců lidí, kteří provolávali hesla o konci Maii Sanduové, proevropské prezidentky země, jejíž strana drží v parlamentu většinu. Policie zadržela několik demonstrantů, o kterých tvrdila, že byli vysláni a placeni Ruskem za destabilizaci země. V ten samý den podle policie také došlo k nahlášení tří bombových hrozeb.
Hybridní válka s Moldavskem
Mezinárodnímu konsorciu médií se nyní podařilo získat dokument z roku 2021, který odhaluje ruský plán na získání kontroly nad Moldavskem do roku 2030. Na rozdíl od přímé invaze jako na Ukrajinu chce Kreml ovládnout Kišiněv pomocí nástrojů hybridní války.
Moldavsko je země s 2,6 miliony obyvatel vmáčknutá mezi napadenou Ukrajinou a Rumunskem, které je členem EU. Historicky je náchylné k ruskému vlivu. Cílem Moskvy je podle dokumentu zavázat si Kišiněv politicky, ekonomicky i kulturně.
„Dokument považuje Moldavsko za poddajný satelit, nad kterým může (Rusko) mít kontrolu a vliv a zároveň se snaží blokovat vliv Západu,“ řekl serveru The Kyiv Independent bývalý náměstek ministra zahraničí Spojených států pro demokracii, lidská práva a práci David Kramer.
Podle uniklého dokumentu chce Rusko vytvořit v zemi negativní postoj k NATO a naopak silně zastoupit proruské vlivové skupiny. Kremelský plán například zmiňuje, že by měla ruština získat v Moldavsku oficiální status „jazyka mezietnické komunikace“, zvýšit by se měla také přítomnost ruských médií a nevládních organizací.
Ekonomicky si chce Kreml zavázat Kišiněv závislostí na ruském plynu a trhu. Jako protiváhu NATO a EU se má Moldavsko podle strategie zapojit do Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, moskevské verze NATO, a do Ruskem vedené Euroasijské hospodářské unie. Země by také dle Kremlu měla snížit podíl cizích měn při obchodování, čímž by se zvýšila role ruského rublu.
Moskva chce též moldavskou vládu donutit, aby přestala s pokusy ovlivnit situaci v nikým neuznaném Podněstří. To by mělo zůstat separatistickým regionem, v němž budou nadále umístěny ruské jednotky. Zvýšit svůj vliv chce Rusko také v regionu Gaugazska. V oblasti, jejíž obyvatelé asi z 80 procent zastávají proruské postoje, chce Moskva otevřít konzulát.
„Špatné číslo“
Podle zdrojů západních médií za dokumentem „Strategické cíle Ruské federace v Moldavské republice“ z roku 2021 údajně stojí kremelské Ředitelství pro přeshraniční spolupráci. Podle zjištění serveru Dossier Center se v tomto úseku věnují Moldavsku čtyři lidé.
Hlavním autorem dokumentu má být podle zjištění západních zpravodajců Andrej Vavilov, absolvent akademie ruské tajné služby FSB, který v jejích řadách strávil téměř deset let.
Vavilova se před publikováním svých zjištění podařilo kontaktovat serveru Rise Moldova. Novinářům ale komentář neposkytl, pouze odvětil, že „mají špatné číslo“.
Černé na bílém
Novináři uniklý dokument poskytli také moldavskému premiérovi Dorinu Receanovi. Vedení země si je podle něj vědomé ruských rozvratných pokusů a politického tlaku. Nejvíce znepokojující část kremelského dokumentu se podle něj věnuje „humanitární“ části.
„Chtějí zde zvýšit počet ruských neziskových organizací, chtějí zvýšit počet studentů, chtějí zde větší přítomnost (ruského) jazyka. Chtějí zde zvýšit kapacitu svých médií,“ vyjmenoval. Hlavní hrozbou podle něj je ekonomický a politický tlak Moskvy. „Vojensky Rusko postupovat nemůže,“ uvedl.
„Byl bych velmi rád, kdyby lidé v Moldavsku tento dokument viděli,“ řekl šéf premiérova štábu Sergiu Diaconu. Samotný obsah ruského plánu jej nepřekvapil. Jeho hodnota podle něj spočívá v tom, že moskevská strategie je popsaná černá na bílém – například i využívání zemního plynu jako nástroje vlivu.
Moldavský premiér Dorin Recean
Invaze na Ukrajinu přiblížila Moldavsko EU
Moldavsko bylo na dodávkách ruské energie zcela závislé po desetiletí. Teprve minulý rok se zemi podařilo učinit první kroky k rozbití těchto vazeb. A nejde pouze o energetický sektor.
Zásadním zlomem v moldavsko-ruských vztazích bylo zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Řada ruských cílů zmíněných v dokumentu tím vzala za své, válka vrhla na ruské politické projekty stín. Kišiněv naopak přiblížila členství v Evropské unii, Moldavsko spolu s Ukrajinou získalo loni v červnu status kandidátské země.
Zcela pak Kreml pohořel i se svým krátkodobým cílem pro rok 2022, který stanovil „neutralizovat pokusy o omezení činnosti ruských a proruských médií v Moldavsku“. Na konci roku moldavská vláda zablokovala šest televizních stanic za šíření dezinformací.
Osmdesát eur za noc ve stanu
Ruská propaganda se však z televizního vysílání pouze přesunula jinam. „Propaganda se přesunula na Telegram, Facebook, VK (ruskou sociální síť – pozn. redakce) a TikTok,“ řekl Recean.
Premiér přiznal, že vládní reakce na tlak Moskvy je ve stínu hrozby převratu liknavá. „Je zřejmé, že Rusko spolufinancuje (protivládní) protesty a pokusy o destabilizaci země,“ uvedl. Rusko podle něj využívá zhoršující se ekonomické situace v zemi, která se potýká s třicetiprocentní inflací a sedminásobným nárůstem cen energií.
Protivládní protest v Kišiněvu na konci února 2023
Je to i finanční nejistota, která vyhnala protestující do ulic. Podle moldavské bezpečnostní analytičky Eleny Mârzacové demonstrovali lidé z nižší společenské vrstvy, kteří za účast dostali zaplaceno. „Vzhledem k jejich velmi špatné ekonomické situaci jsou za deset eur ochotni tam být a protestovat,“ popsala. Média uvádějí podobné sazby za účast na demonstracích. Podle Deutsche Welle platba za běžný protest činí zhruba 20 eur, za noc ve stanu 80 eur.
Ke zvýšenému napětí ve společnosti navíc přispívá i každodenní připomínka ruské invaze na Ukrajinu. „To samozřejmě vyvolává ve společnosti úzkost a na pozadí této úzkosti můžete propagovat spoustu falešných narativů,“ uvedl Recean.
„Hledají tvrdé hochy, kteří by útočili na policii, na vládní budovy a podniky a prováděli provokace, které by vedly k destabilizaci. To je jejich cíl,“ dodal moldavský premiér.
Interní dokument Kremlu získala média VSquare a Frontstory, Delfi Estonia, švédské noviny Expressen, Dossier Centre, ukrajinský The Kyiv Independent, RISE Moldova, německé Süddeutsche Zeitung a Westdeutscher Rundfunk a americký zpravodajský server Yahoo News.