John Kirby

Izraelská vláda už má stanovené datum zahájení operace v Rafáhu, řekl v pondělí její předseda Benjamin Netanjahu, aniž by to blíže specifikoval. Spojené státy americké podle svých slov nemají indicie, že by operace v této oblasti na jihu Pásma Gazy měla „bezprostředně“ začít. Nejdřív se podle Bílého domu uskuteční americko-izraelská jednání. Washington tlačí Jeruzalém k tomu, aby zajistil evakuaci civilistů.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Americký prezident Joe Biden považuje postup Izraele v Pásmu Gazy za přehnaný. Hlava státu to řekla novinářům během noci na pátek a dala přitom najevo, že umírání a utrpení nevinných civilistů v Gaze musí skončit a že je pro dlouhodobé přerušení bojů. Agentura Reuters vyjádření označuje za dosud nejtvrdší veřejnou kritiku postupu izraelské vlády. Ani poslední diplomatické aktivity USA a Kataru však zatím nevedly Izrael a teroristické hnutí Hamás k dohodě na příměří.

Americké údery v Iráku a Sýrii jsou strategickou chybou Washingtonu, která dál zvýší napětí v regionu, uvedl podle agentury AFP mluvčí íránské diplomacie. V podobném duchu se vyjádřil mluvčí irácké armády, který varoval, že nálety mohou mít vážné následky na stabilitu a bezpečnost Iráku i celého Blízkého východu. Podle Bagdádu zemřelo při náletech 16 lidí včetně civilistů. Damašek operaci označil za agresi a zmínil se o americké okupaci syrského území. Na žádost Ruska se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. USA chtějí v úderech pokračovat. Páteční operaci považují za první fázi své odpovědi na lednový útok na americké vojáky v Jordánsku.

Spojené státy zahájily letecké údery na cíle v Iráku a Sýrii v odvetě za útok dronem, který v neděli zabil tři americké vojáky na základně na severovýchodě Jordánska. Podle Pentagonu armáda zasáhla více než 85 cílů spojených s íránskými revolučními gardami a proíránskými milicemi. Syrská státní média už oznámila mrtvé a zraněné. Washington nedělní útok připisuje ozbrojencům podporovaným Íránem. Teherán podíl na incidentu už dříve popřel.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Noční údery na vojenské pozice povstalců v Jemenu zabily pět šíitských povstalců a dalších šest zranily, napsali povstalci na síti X. Britští představitelé tvrdí, že další kolo náletů prozatím ostrovní království neplánuje. Mluvčí Bílého domu John Kirby prohlásil, že cílem úderů bylo narušit schopnost povstalců skladovat, odpalovat a navádět své rakety a drony. Do jemenských ulic na protest vyšly desetitisíce lidí. Tamní vůdci povstaleckých hútíů během protestů noční údery odsoudili. Informovala o tom agentura Reuters. Podle informací deníku The New York Times (NYT) lidé protestovali i v Bahrajnu, který se na bombardování podílel.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu začal ve čtvrtek projednávat žádost Jihoafrické republiky (JAR) o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle ní v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Africká země žádá soud, aby předběžným opatřením zastavil vojenské operace židovského státu v Gaze. Své argumenty ve čtvrtek přednesli zástupci Jihoafrické republiky, v pátek si soud vyslechne argumenty Izraele, jehož ministerstvo zahraničí označilo jednání za jeden z největších projevů pokrytectví v historii, doplněný řadou nepravdivých a nepodložených tvrzení. Izrael obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že jeho operace v Gaze je aktem sebeobrany.

Izraelské jednotky se blíží ke dvěma velkým nemocnicím v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters. Jeruzalém tvrdí, že teroristé mají v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra. Izraelci také oznámili, že zničili a zablokovali přes stovku vchodů do sítě tunelů používaných teroristy. Izrael souhlasil s každodenními čtyřhodinovými pauzami v bojích, aby lidé mohli utéct ze severu enklávy, potvrdil armádní mluvčí. Příměří ale podle Jeruzaléma nenastane, dokud Hamás nepropustí rukojmí.

Teroristé z Hamásu ztratili kontrolu nad severní částí Pásma Gazy, prohlásil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Informaci nelze nezávisle ověřit. Z regionu se ve středu přesunulo na jih dalších padesát tisíc civilních obyvatel, z blíže neupřesněných důvodů byl však v průběhu dne uzavřen přechod Rafáh, vedoucí do Egypta. Podle zdroje agentury AFP jednají obě strany konfliktu skrze prostředníka o propuštění dvanácti rukojmí, které drží teroristické hnutí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to však označil za „fámy“.

Již před útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael se začaly projevovat limity obranného průmyslu západních zemí. Proto panuje nejistota, jestli Západ dokáže podporovat Ukrajinu i Izrael současně. „Můžeme zvládnout obojí a zvládneme obojí,“ míní americký ministr obrany Lloyd Austin. Jenže experti poukazují na výrazné změny, které americká administrativa musí udělat, aby k tomu opravdu došlo. Mezitím Ukrajina opouští státní zbrojní monopol, aby dokázala produkovat dostatečné množství dronů a dalšího vojenského materiálu.

Islamistické hnutí Hamás s jistotou vědělo, že nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy během úterý poškodila vadná palestinská raketa, prohlásil ve středu ráno mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Hamás se ale podle něj rozhodl zahájit „globální mediální kampaň“, aby tuto skutečnost zakryl. Výbuch nemocnice v Gaze, při kterém podle teroristů zemřelo kolem pěti set Palestinců, již odsoudil americký prezident Joe Biden nebo německý kancléř Olaf Scholz. Izrael údaje Hamásu o počtu mrtvých zpochybnil.

Berlín bude vždy na straně Izraele, prohlásil v Tel Avivu německý kancléř Olaf Scholz. Do země se ve středu chystá i americký prezident Joe Biden. Státníci hledají způsob, jak k civilistům v Pásmu Gazy dostat humanitární pomoc, aniž by z ní mělo prospěch teroristické hnutí Hamás, které ho ovládá. Izraelské bombardování Gazy mezitím pokračuje, podle Hamásu zemřelo přes pět set lidí po zásahu tamní nemocnice. Izraelci o události zjišťují detaily. Írán pohrozil, že Izrael bude čelit dalším úderům, pokud operaci v Pásmu neukončí.

Ruské síly se dál snaží prorazit ukrajinskou obranu u Avdijivky na východě Ukrajiny, sdělil na Facebooku generální štáb ukrajinské armády. Ukrajinské síly podle něj za poslední den odrazily asi dvacet ruských útoků v této oblasti. Americký Institut pro studium války (ISW) ve své nejnovější analýze války na Ukrajině upozornil, že ruské armádní vedení se patrně snaží v informačním prostoru diskuze o ruské ofenzivě u Avdijivky omezit.

Izrael informoval OSN, že by se 1,1 milionu Palestinců v Pásmu Gazy mělo na jeho výzvu v příštích 24 hodinách přesunout do jižní části tohoto úzkého pobřežního pásu. Uvedl to mluvčí Organizace spojených národů, prohlášení Izraelců přišlo ve čtvrtek pozdě večer. Tento krok by podle agentury Reuters mohl být předzvěstí izraelské pozemní ofenzivy.

Ukrajinský generální štáb hlásí postup obránců na jihu země u obce Novoprokopivka, která leží poblíž osvobozeného Robotyne. Americký Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že se Ukrajinci dostali za další ruskou obrannou linii, hovořit o průlomu je ale předčasné. Na východní frontě u Bachmutu se Kyjevu podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové podařilo osvobodit další tři kilometry čtvereční území. Vojáky na frontě přijel podpořit i prezident Volodymyr Zelenskyj. V Doněcké a Záporožské oblasti strávil celý den, během kterého zjišťoval stav jednotek a vojenského vybavení.

Spojené státy v posledních třech dnech pozorují znatelný postup ukrajinské armády na jihu Ukrajiny. Podle agentury AFP to uvedl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Ukrajinským vojskům se podařilo na jižní frontě prorazit první ruskou obranu, takzvanou Surovikinovu linii, píše server BBC News.

V Ekvádoru zastřelili kandidáta prezidentských voleb Fernanda Villavicencia. Současný ekvádorský prezident Guillermo Lasso kvůli tomu vyhlásil v celé zemi na šedesát dní výjimečný stav, který už od minulého měsíce platil ve třech oblastech kvůli vlně násilí, jež zemi sužuje dlouhodobě. Villavicencio, který podle průzkumů nebyl favoritem voleb, byl zastřelen v metropoli Quito, když odjížděl z předvolebního mítinku. Lasso řekl, že prezidentské a parlamentní volby se uskuteční v původním termínu 20. srpna, zpřísněna budou ale bezpečnostní opatření.

Rusko hledá spolehlivého spojence ve zbrojním průmyslu, který by mu vzhledem k přetrvávající agresi proti Ukrajině pomohl dodávkami zbraní. I proto se podle bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho vydal Sergej Šojgu během minulého týdne do Pchjongjangu. Rusko už severokorejskou munici používá. Ukrajinští obránci si přitom postěžovali, že ta, kterou od okupantů ukořistili, je nekvalitní a nevyzpytatelná.

Jednou z hlavních brzd ukrajinské protiofenzivy je rozsáhlá síť ruských minových polí. Kyjev však v posledních dnech neortodoxně nasadil kazetovou munici od Spojených států amerických a zdá se, že bude postupovat rychleji. Podle zástupce Bílého domu pro národní bezpečnost Johna Kirbyho používají Ukrajinci zmíněnou munici efektivně.

Rusko v noci na středu zasáhlo jihoukrajinský Mykolajiv dvěma střelami s plochou dráhou letu Kalibr, uvedl ukrajinský generální štáb v pravidelném hodnocení situace na Ukrajině. Řadou ukrajinských oblastí se v úterý pozdě večer rozezněly protiletecké sirény. Úřady už dříve uvedly, že se v Mykolajivu při poplachu ozývaly exploze. Útok si ve městě vyžádal jednoho zraněného a způsobil požáry, které se podařilo uhasit. Moskva tvrdí, že tam zasáhla muniční sklad.

Zprávy o plánované protiofenzivě ukrajinských vojáků se v médiích objevují už několik měsíců. Kreml nyní vydal pokyny, jak o ní mají reportovat provládní média. Podle instrukcí nemají chystaný útok zlehčovat, ale naopak vyzdvihovat západní dodávky zbraní i další pomoc Kyjevu. Moskva si tak připravuje půdu pro případ ukrajinského úspěchu, ale i pro scénář, kdy ruské síly Ukrajince odrazí.

Islamistické hnutí Taliban podle Bílého domu zabilo strůjce sebevražedného útoku na kábulském mezinárodním letišti během evakuace spojenců z Afghánistánu. Při chaotické operaci v srpnu 2021 zemřelo třináct amerických vojáků a zhruba 170 civilistů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil odložení kontroverzní justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu. Před sídlem izraelského parlamentu v Jeruzalémě v pondělí mezitím proti reformě protestovaly desítky tisíc lidí. Zablokované byly všechny silnice, které ke Knesetu vedou, píše zpravodajský list Haarec. Izraelský odborový svaz Histadrut v reakci na Netanjahuova slova odvolal celostátní generální stávku. Organizátoři protivládních protestů ale chtějí dál demonstrovat.