John Kirby

Jihokorejská rozvědka oznámila, že Severní Korea vyslala do Ruska už celkem tři tisíce vojáků na podporu okupačních sil ve válce proti Ukrajině a snaží se izolovat rodiny vybraných vojáků, aby zabránila šíření informací, píše agentura Reuters. Německo si kvůli situaci předvolalo severokorejského diplomata a vedení NATO mluví o eskalaci konfliktu. Zprávy o možném vyslání severokorejských jednotek na Ukrajinu navíc oživily diskuse o případném zapojení evropských vojáků na straně Kyjeva, píše Politico.

V Rusku se zřejmě cvičí tisíce severokorejských vojáků, ale jejich budoucí nasazení není dosud známé. Experti spekulují, že mohou strážit rusko-ukrajinské hranice, aby se uvolnění ruští vojáci zapojili do boje proti Ukrajincům, napsala zahraniční média. KLDR do Ruska dodává dělostřeleckou munici i balistické střely, ale nasazení jejích jednotek by znamenalo důležitý předěl ve vzájemných vztazích i v rusko-ukrajinském konfliktu.

Při pátečním izraelském úderu na Bejrút zemřel velitel operací Hizballáhu Ibráhím Akíl, což byl podle agentury AFP druhý nejvýše postavený činitel ve vojenské hierarchii Hizballáhu. Potvrdilo to více bezpečnostních zdrojů. Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že při úderu, který zasáhl jižní část metropole, zahynulo 12 lidí a 66 jich bylo zraněno.

Na jihu Libanonu a na jižním předměstí Bejrútu ve středu opět vybuchla komunikační zařízení využívaná příslušníky libanonského teroristického hnutí Hizballáh, informuje agentura Reuters. Podle agentury AP se několik výbuchů ozvalo v blízkosti pohřbu členů Hizballáhu a dítěte zabitého při úterním útoku. List The New York Times (NYT) napsal, že za úterními explozemi pagerů stojí Izrael, který dal výbušniny do zařízení, jež si před několika měsíci u tchajwanské firmy Gold Apollo objednalo libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Gold Apollo tvrdí, že zařízení vyrobila maďarská společnost BAC Consulting.

Venezuelu v neděli čekají klíčové prezidentské volby, které se tentokrát i díky tlaku mezinárodních sankcí konají s účastí opozice. O třetí prezidentský mandát usiluje současný autoritář Nicolás Maduro, který se stal hlavou státu v roce 2013 po smrti Huga Cháveze. Velkou šanci má podle průzkumů kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Ten nahradil vítězku primárek Maríu Corinu Machadovou, které režim účast ve volbách zakázal. Kvůli výraznému hospodářskému propadu za Madurovy vlády odešlo ze země, jejíž ropné zásoby jsou jedny z největších na světě, téměř osm milionů lidí.

Izraelská armáda oznámila, že už kontroluje celou nárazníkovou zónu mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Vedle toho izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi prohlásil, že válka v Pásmu Gazy potrvá pravděpodobně až do konce letošního roku.

Předčasné prezidentské volby v Íránu se uskuteční v pátek 28. června. Registrace zájemců o kandidaturu začne 30. května, rozhodli vedoucí představitelé moci v Teheránu a informovala státní agentura IRNA. Obyvatelé města Tabríz mohou v úterý jako první vzdát hold prezidentu Ebráhímu Raísímu, který zemřel při nehodě vrtulníku.

V Charkovské oblasti pokračují boje o Strileču, Pylnu, Borysivku, Olijnykove a Ohirceve. Dále probíhají také protiofenzivní opatření v osadách Lypci a Vovčansk a v jejich okolí, oznámil v pátek pozdě večer ukrajinský generální štáb. Podle Institutu pro studium války je pravděpodobné, že se Rusové snaží rozptýlit ukrajinské síly.

Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafahu na jihu Pásma Gazy nyní přehodnocují bezprostřední vojenskou podporu židovského státu. Uvedl to americký ministr obrany Lloyd Austin, čímž potvrdil zprávy amerických médií z uplynulých dní. Podle tisku je to od začátku války v Gaze první známý případ, kdy Američané kvůli nesouhlasu s počínáním izraelské vlády sáhli na dodávky zbraní. S krokem americké vlády nesouhlasí republikáni.

Izraelská vláda už má stanovené datum zahájení operace v Rafáhu, řekl v pondělí její předseda Benjamin Netanjahu, aniž by to blíže specifikoval. Spojené státy americké podle svých slov nemají indicie, že by operace v této oblasti na jihu Pásma Gazy měla „bezprostředně“ začít. Nejdřív se podle Bílého domu uskuteční americko-izraelská jednání. Washington tlačí Jeruzalém k tomu, aby zajistil evakuaci civilistů.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Americký prezident Joe Biden považuje postup Izraele v Pásmu Gazy za přehnaný. Hlava státu to řekla novinářům během noci na pátek a dala přitom najevo, že umírání a utrpení nevinných civilistů v Gaze musí skončit a že je pro dlouhodobé přerušení bojů. Agentura Reuters vyjádření označuje za dosud nejtvrdší veřejnou kritiku postupu izraelské vlády. Ani poslední diplomatické aktivity USA a Kataru však zatím nevedly Izrael a teroristické hnutí Hamás k dohodě na příměří.

Americké údery v Iráku a Sýrii jsou strategickou chybou Washingtonu, která dál zvýší napětí v regionu, uvedl podle agentury AFP mluvčí íránské diplomacie. V podobném duchu se vyjádřil mluvčí irácké armády, který varoval, že nálety mohou mít vážné následky na stabilitu a bezpečnost Iráku i celého Blízkého východu. Podle Bagdádu zemřelo při náletech 16 lidí včetně civilistů. Damašek operaci označil za agresi a zmínil se o americké okupaci syrského území. Na žádost Ruska se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. USA chtějí v úderech pokračovat. Páteční operaci považují za první fázi své odpovědi na lednový útok na americké vojáky v Jordánsku.

Spojené státy zahájily letecké údery na cíle v Iráku a Sýrii v odvetě za útok dronem, který v neděli zabil tři americké vojáky na základně na severovýchodě Jordánska. Podle Pentagonu armáda zasáhla více než 85 cílů spojených s íránskými revolučními gardami a proíránskými milicemi. Syrská státní média už oznámila mrtvé a zraněné. Washington nedělní útok připisuje ozbrojencům podporovaným Íránem. Teherán podíl na incidentu už dříve popřel.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Noční údery na vojenské pozice povstalců v Jemenu zabily pět šíitských povstalců a dalších šest zranily, napsali povstalci na síti X. Britští představitelé tvrdí, že další kolo náletů prozatím ostrovní království neplánuje. Mluvčí Bílého domu John Kirby prohlásil, že cílem úderů bylo narušit schopnost povstalců skladovat, odpalovat a navádět své rakety a drony. Do jemenských ulic na protest vyšly desetitisíce lidí. Tamní vůdci povstaleckých hútíů během protestů noční údery odsoudili. Informovala o tom agentura Reuters. Podle informací deníku The New York Times (NYT) lidé protestovali i v Bahrajnu, který se na bombardování podílel.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu začal ve čtvrtek projednávat žádost Jihoafrické republiky (JAR) o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle ní v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Africká země žádá soud, aby předběžným opatřením zastavil vojenské operace židovského státu v Gaze. Své argumenty ve čtvrtek přednesli zástupci Jihoafrické republiky, v pátek si soud vyslechne argumenty Izraele, jehož ministerstvo zahraničí označilo jednání za jeden z největších projevů pokrytectví v historii, doplněný řadou nepravdivých a nepodložených tvrzení. Izrael obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že jeho operace v Gaze je aktem sebeobrany.

Izraelské jednotky se blíží ke dvěma velkým nemocnicím v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters. Jeruzalém tvrdí, že teroristé mají v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra. Izraelci také oznámili, že zničili a zablokovali přes stovku vchodů do sítě tunelů používaných teroristy. Izrael souhlasil s každodenními čtyřhodinovými pauzami v bojích, aby lidé mohli utéct ze severu enklávy, potvrdil armádní mluvčí. Příměří ale podle Jeruzaléma nenastane, dokud Hamás nepropustí rukojmí.

Teroristé z Hamásu ztratili kontrolu nad severní částí Pásma Gazy, prohlásil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Informaci nelze nezávisle ověřit. Z regionu se ve středu přesunulo na jih dalších padesát tisíc civilních obyvatel, z blíže neupřesněných důvodů byl však v průběhu dne uzavřen přechod Rafáh, vedoucí do Egypta. Podle zdroje agentury AFP jednají obě strany konfliktu skrze prostředníka o propuštění dvanácti rukojmí, které drží teroristické hnutí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to však označil za „fámy“.

Již před útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael se začaly projevovat limity obranného průmyslu západních zemí. Proto panuje nejistota, jestli Západ dokáže podporovat Ukrajinu i Izrael současně. „Můžeme zvládnout obojí a zvládneme obojí,“ míní americký ministr obrany Lloyd Austin. Jenže experti poukazují na výrazné změny, které americká administrativa musí udělat, aby k tomu opravdu došlo. Mezitím Ukrajina opouští státní zbrojní monopol, aby dokázala produkovat dostatečné množství dronů a dalšího vojenského materiálu.

Islamistické hnutí Hamás s jistotou vědělo, že nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy během úterý poškodila vadná palestinská raketa, prohlásil ve středu ráno mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Hamás se ale podle něj rozhodl zahájit „globální mediální kampaň“, aby tuto skutečnost zakryl. Výbuch nemocnice v Gaze, při kterém podle teroristů zemřelo kolem pěti set Palestinců, již odsoudil americký prezident Joe Biden nebo německý kancléř Olaf Scholz. Izrael údaje Hamásu o počtu mrtvých zpochybnil.

Berlín bude vždy na straně Izraele, prohlásil v Tel Avivu německý kancléř Olaf Scholz. Do země se ve středu chystá i americký prezident Joe Biden. Státníci hledají způsob, jak k civilistům v Pásmu Gazy dostat humanitární pomoc, aniž by z ní mělo prospěch teroristické hnutí Hamás, které ho ovládá. Izraelské bombardování Gazy mezitím pokračuje, podle Hamásu zemřelo přes pět set lidí po zásahu tamní nemocnice. Izraelci o události zjišťují detaily. Írán pohrozil, že Izrael bude čelit dalším úderům, pokud operaci v Pásmu neukončí.

Ruské síly se dál snaží prorazit ukrajinskou obranu u Avdijivky na východě Ukrajiny, sdělil na Facebooku generální štáb ukrajinské armády. Ukrajinské síly podle něj za poslední den odrazily asi dvacet ruských útoků v této oblasti. Americký Institut pro studium války (ISW) ve své nejnovější analýze války na Ukrajině upozornil, že ruské armádní vedení se patrně snaží v informačním prostoru diskuze o ruské ofenzivě u Avdijivky omezit.

Izrael informoval OSN, že by se 1,1 milionu Palestinců v Pásmu Gazy mělo na jeho výzvu v příštích 24 hodinách přesunout do jižní části tohoto úzkého pobřežního pásu. Uvedl to mluvčí Organizace spojených národů, prohlášení Izraelců přišlo ve čtvrtek pozdě večer. Tento krok by podle agentury Reuters mohl být předzvěstí izraelské pozemní ofenzivy.