Část Jemenců vyšla do ulic, protestovala proti úderu spojenců. Británie další nálety zatím neplánuje

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Noční údery na vojenské pozice povstalců v Jemenu zabily pět šíitských povstalců a dalších šest zranily, napsali povstalci na síti X. Britští představitelé tvrdí, že další kolo náletů prozatím ostrovní království neplánuje. Mluvčí Bílého domu John Kirby prohlásil, že cílem úderů bylo narušit schopnost povstalců skladovat, odpalovat a navádět své rakety a drony. Do jemenských ulic na protest vyšly desetitisíce lidí. Tamní vůdci povstaleckých hútíů během protestů noční údery odsoudili. Informovala o tom agentura Reuters. Podle informací deníku The New York Times (NYT) lidé protestovali i v Bahrajnu, který se na bombardování podílel.

Koalice vedená Washingtonem zasáhla proti hútíům pomocí letadel a lodí. Západní představitelé několik dní jemenské povstalce podporované Íránem varovali před nespecifikovanými následky, pokud neupustí od útoků na obchodní lodě v Rudém moři. Hútíové na ně od listopadu vystřelují rakety a bezpilotní letouny. Tvrdí zároveň, že jde o reakci na vojenské tažení Izraele v Pásmu Gazy.

Nahrávám video

Příznivci hútíů se sešli v metropoli Saná a dalších jemenských městech. Ve světových médiích a na sociálních sítích se šíří záběry masivního shromáždění v hlavním městě, zpravodajská stanice BBC píše o „mimořádně velkém“ protestu i na poměry Jemenu, kde je vysoká nezaměstnanost a silná protizápadní nálada.

Podle jemenské státní tiskové agentury Saba lidé vyšli do ulic také vyjádřit solidaritu s Palestinci. V Saná podle Reuters demonstranti šlapali po vlajkách Izraele a USA.

„Vaše údery proti Jemenu jsou terorismus,“ prohlásil na jednom shromáždění na adresu Spojených států vysoký představitel povstalců, kteří mají už několik let pod kontrolou západ Jemenu. „Spojené státy jsou ďábel,“ cituje povstalce Reuters.

Deník NYT s odvoláním na bahrajnské aktivisty a jejich fotografie informoval o protestech Bahrajnců, kteří vyjadřovali nesouhlas se zapojením své země do noční vojenské operace. Bahrajnská vláda se sice sama k účasti na bombardování nepřihlásila, země v Perském zálivu však byla jmenovaná ve společném prohlášení oznamujícím údery na více než desítku cílů.

Projev vojenské síly a diplomatický vzkaz spojenců

„Britská vláda explicitně říká, že v tuto chvíli neplánuje další kolo náletů,“ informoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Britští představitelé zdůraznili, že údery byly nezbytné, kalibrované a přiměřené. Spojené království – a patrně i Spojené státy – to tak podle Borka braly nejen jako skutečný projev vojenské síly, ale zároveň i jako diplomatický vzkaz, do jisté míry podpořený zbraněmi.

Britská vláda přizvala na jednání kabinetu o útocích na jemenské povstalce také opoziční lídry. „Akce je tedy výsledkem rozhodnutí celé místní politické reprezentace. Premiér Sunak ale zdůraznil, že šlo o ojedinělou akci v sebeobraně,“ doplnil zpravodaj ČT v Británii Lukáš Dolanský.

K vojenskému vyhodnocení toho, čeho dosáhl noční úder, je podle zpravodaje nutné počkat pár hodin, dnů. „Jestli se budou (útoky) opakovat se stejnou frekvencí, s jakou se opakovaly do včerejška útoky na různá plavidla v Rudém moři, tak se posouváme někam úplně jinam,“ pokračoval.

Pokud frekvence těchto útoků zeslábne, případně budou i ze strany hútíů jinak kalibrované, můžeme spekulovat o tom, že odstrašení – vzkaz – byl doručen správně, řekl Borek.

Nahrávám video

Spojenci zaútočili na téměř tři desítky pozic povstalců, tvrdí americký důstojník

Americké a britské síly při noční operaci proti povstalcům použily přes 150 kusů munice a zaútočily na téměř 30 pozic hútíů. Podle agentury Reuters to uvedl americký důstojník Douglas Sims. Uvedené údaje jsou výrazně vyšší než ty, které se dosud objevovaly v amerických médiích. Šéf Bílého domuv Joe Biden varoval, že Spojené státy jsou připraveny proti hútíům znovu zakročit.

Generálporučík Sims uvedl, že neočekává vysoký počet zabitých hútíů, neboť údery cílily i na raketomety umístěné ve venkovských oblastech. Jemenští povstalci zatím přiznali pět mrtvých na své straně. Bílý dům dodal, že dopady bombardování USA vyhodnocují.

Podle dřívějších informací použila spojenecká vojska na sto kusů munice a zasáhla přibližně patnáct různých míst, přičemž se zaměřila na velitelská stanoviště, muniční sklady a odpalovací či radarové systémy.

Prezident Biden se před novináři k věci poprvé vyjádřil při návštěvě Pensylvánie. Mimo jiné byl tázán, zda by povstalce označil za teroristickou skupinu. Odpověděl, že je za teroristickou skupinu považuje, uvedla zpravodajka agentury Bloomberg.

Washington uvádí, že nechce v Jemenu rozpoutat válku ani nijak jinak konflikt v regionu eskalovat, Biden nicméně podle Reuters řekl, že USA odpoví, budou-li hútíové pokračovat v „nehorázném chování“. Na otázku, zda jsou USA ve stínové válce s Íránem, odpověděl, že nikoli.

Americká diplomacie prostřednictvím mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho prohlásila, že noční útoky měly „narušit schopnost povstalců skladovat, odpalovat a navádět své rakety a drony“. Řekl to v televizním rozhovoru.

„Stále provádíme hodnocení skutečných dopadů na všechny tyto cíle. Tato práce pokračuje. Takže si myslím, že lepší obrázek o tom, jaké konkrétní škody to způsobilo, budeme mít v následujících hodinách,“ uvedl Kirby televizi pro MSNBC.

Mluvčí Pentagonu Patrick Ryder dále konstatoval, že podle prvotních informací měla operace dobré výsledky. Podobné prohlášení předtím přišlo od náměstka britského ministra obrany Jamese Heappeyho, který s odkazem na předběžné hodnocení hlásil zničení dvou cílů, na které zaútočili Britové. Zpravodajská společnost BBC nicméně uvedla, že rozsah noční operace je takřka zanedbatelný ve srovnání s vojenskými kapacitami jemenských povstalců.

Americké námořnictvo podle agentury AP také v pátek vyzvalo všechny komerční lodě plující pod americkou vlajkou, aby se do konce týdne vyhýbaly vodám okolo Jemenu v Rudém moři a Adenském zálivu. Mluvčí Bílého domu Kirby uvedl, že Washington očekává, že se hútíové pokusí na bombardování svých pozic odpovědět.

Cílené útoky

Skladiště zbraní, na něž spojenci útočili, jsou podle Borka často rozptýlena. I z toho důvodu, že povstalci mohli s takovouto odpovědí počítat. „Není tam nic jako ústřední kasárna, nic jako ústřední zbrojnice,“ vysvětlil. Skutečný vojenský dopad útoků tak může být daleko menší, než to původně vypadalo.

V tuto chvíli obrana, kterou praktikují USA a Velká Británie, začala být aktivnější a asertivnější, stále se však nejedná o plnohodnotnou válku, odhadl Borek možnou eskalaci konfliktu. „Plnohodnotná válka by samozřejmě zahrnovala daleko větší arzenál, daleko intenzivnější údery a zároveň skutečnou konvenční reakci Íránu, nikoliv jeho satelitů na Blízkém východě,“ dodal zpravodaj.

To je prý optimistická verze, která počítá s tím, že to nejhorší ještě nepřišlo, uvedl Borek.

V pesimistické verzi už naopak k eskalaci dávno došlo, Borek připomněl třeba útok Hamásu na Izrael ze 7. října, který byl kalibrován úmyslně surově. Tak, aby jedinou možnou reakcí byla izraelská invaze do Pásma Gazy. Zmínil také provokace hútíů směrem k regionálním a dalším mocnostem.

Hútíové, jedna ze skupin bojující ve vleklé jemenské občanské válce, dnes ovládají velkou a strategicky významnou část země. Velení povstalců pochází ze stejnojmenného šíitského kmene, díky tomu má napojení na Írán, ze kterého přijímá zbraně a pravděpodobně i rozkazy.

„Jemenské ozbrojené síly vyhlašují, že budou i nadále izraelským lodím plujícím v Arabském a Rudém moři bránit v přístupu do přístavů v okupované Palestině,“ prohlásil mluvčí povstalců.

Rozložení sil v Jemenu
Zdroj: ČT24

Útok omylem

Povstalci pak v pátek – zřejmě omylem – zaútočili v Adenském zálivu na tanker vezoucí ruskou ropu. Informovala o tom agentura Reuters. Soukromá britská společnost Ambrey, která se zabývá námořní bezpečností v oblasti, uvedla, že povstalci se na základě zastaralé informace pravděpodobně domnívali, že plavidlo plující pod vlajkou Panamy je nějak spojené s Británií. Škody ani zranění hlášeni nejsou.

„Kapitán nahlásil, že střela dopadla do vody ve vzdálenosti 400 až 500 metrů (od lodi) a že ho sledují tři menší plavidla,“ sdělila britská vojenská služba Maritime Trade Operations. Incident se odehrál asi 170 kilometrů od jemenského přístavu Aden.

„Je to už druhý tanker s ruskou ropou, na který hútíové omylem zaútočili,“ podotkla společnost Ambrey, podle níž povstalci zřejmě vycházeli z veřejně přístupných dat v databázi, která jsou však skoro půl roku stará, a neodrážejí tak skutečnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 49 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled