Izrael zabil v Bejrútu šéfa elitních jednotek Hizballáhu, tvrdí více zdrojů

Události: Izraelský útok v Libanonu (zdroj: ČT24)

Při pátečním izraelském úderu na Bejrút zemřel velitel operací Hizballáhu Ibráhím Akíl, což byl podle agentury AFP druhý nejvýše postavený činitel ve vojenské hierarchii Hizballáhu. Potvrdilo to více bezpečnostních zdrojů. Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že při úderu, který zasáhl jižní část metropole, zahynulo 12 lidí a 66 jich bylo zraněno.

Izraelská armáda tvrdí, že zabila Akíla a další zhruba desítku předních velitelů Hizballáhu. Ti podle ní připravili „plán okupace Galileje“. Tímto názvem se míní oblast na severu Izraele. Podle armády se jednalo o plán, který by se podobal teroristickému útoku z loňského 7. října, který provedlo palestinské teroristické hnutí Hamás, napsal server the Times of Israel. Podle armádního mluvčího měli zabití členové Hizballáhu na starost odpalování raket na izraelské území.

„Cílem izraelského úderu byl velitel sil Radván Ibráhím Akíl, který byl zabit,“ uvedl zdroj AFP. Akílovu smrt potvrdily agentuře Reuters i další dva zdroje. Podle nich Akíl zemřel při jednání s dalšími představiteli sil Radván.

Budeme v tom pokračovat, tvrdí Izraelci

„Série činů v nové fázi (války) bude pokračovat, až do dosažení našeho cíle – bezpečného návratu obyvatel na severu (Izraele) do jejich domovů,“ uvedl izraelský ministr obrany Jo'av Galant. „Naše cíle jsou jasné a naše činy mluví samy za sebe,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Za násilnou a teroristickou agresi označilo páteční úder na Bejrút palestinské teroristické hnutí Hamás. Útok odsoudilo také íránské velvyslanectví v Bejrútu, které ho označilo za „izraelskou šílenost a aroganci, která překročila veškeré meze“.

Akíl figuroval na americkém seznamu hledaných osob s vypsanou odměnou sedm milionů dolarů kvůli údajnému podílu na dvou atentátech v Bejrútu na americké velvyslanectví a na základnu americké námořní pěchoty. Při obou útocích zemřelo v roce 1983 přes 300 lidí.

K útoku došlo podle zdrojů Reuters a svědků na jižním předměstí Dahíja, které je baštou Íránem podporovaného šíitského hnutí.

Půlkrok ke všeobecné válce, soudí zpravodaj Borek

„To, co se nyní stalo nad Bejrútem, je už něco vážnějšího než předchozí vzájemné ostřelování v uplynulých jedenácti měsících a je to půlkrok ke všeobecné válce,“ soudí zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Řekl, že zabitý Ibráhím Akíl byl matadorem Hizballáhu. Za „celý krok k válce“ by zpravodaj považoval případné odvetné ostřelování izraelské Haify ze strany Hizballáhu. To samé – v obráceném gardu – by pak platilo, pokud by Izraelci vstoupili při pozemní operaci na území jižního Libanonu. 

Válka mezi Izraelem a libanonským šíitským militantním hnutím Hizballáh není nevyhnutelná, řekl k situaci bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

Další eskalace napětí

Hizballáh v pátek odpoledne odpálil z jižního Libanonu na cíle v severním Izraeli na 150 raket. Útoky přišly ve třech vlnách a mířily na sedm různých cílů, informují tiskové agentury s odvoláním na izraelskou armádu a média i na vyjádření libanonského šíitského hnutí. Izraelská záchranná služba uvedla, že nemá bezprostřední zprávy o případných obětech. Zatím poslední vlna útoků z Libanonu přišla poté, co Izrael ve čtvrtek večer podnikl dosud zřejmě nejtvrdší nálety na pozice Íránem podporovaného Hizballáhu za téměř rok trvání přeshraničního konfliktu.

Jde tak o další eskalaci napětí po explozích tisícovek komunikačních zařízení členů Hizballáhu i po mohutných přeshraničních útocích mezi Izraelem a Hizballáhem z tohoto týdne.

Od loňského října, kdy vypukl současný konflikt na libanonsko-izraelské hranici, jde podle AFP o třetí úder na území libanonského hlavního města, k němuž se Izrael přihlásil či který mu je připisován. Hizballáh podniká útoky na Izrael jako výraz solidarity s palestinským teroristickým hnutím Hamás, jež v Pásmu Gazy čelí izraelské ofenzivě, která je odvetou za krvavý útok Hamásu na jižní Izrael loni v říjnu.

Bezprecedentní údery

Prozatímní mise OSN v Libanonu (UNIFIL) v pátek ráno vyzvala k okamžitému zmírnění napětí a nepřátelských akcí na libanonsko-izraelské hranici, které se podle nich za posledních dvanáct hodin „výrazně zintenzivnily“.

Současný konflikt mezi Izraelem a šíitským hnutím Hizballáh, který se rozhořel už loni v říjnu po vypuknutí války v Pásmu Gazy, nabral mimořádnou dynamiku tento týden po bezprecedentním útoku na členy Hizballáhu skrze výbuchy jejich komunikačních zařízení. Při explozích pagerů a vysílaček v úterý a ve středu zemřelo nejméně 37 lidí a zhruba tři a půl tisíce dalších bylo zraněno, stovky z nich vážně. Izrael se k útoku nepřihlásil, Hizballáh mu jej však připisuje.

Hizballáh neví, co má Izrael ještě v záloze

Hizballáh nyní nejspíš trápí to, že neví, co má Izrael ještě v záloze, řekl v pořadu Události, komentáře komentátor Českého rozhlasu plus Jan Fingerland, kdy mluvil o útocích na pagery a vysílačky. „Hizballáh se musí smířit s tím, že je možná více odhalen, než se zřejmě domníval.“

Izraelci pak podle komentátora považují poměr usmrcených teroristů za nebývale vysoký, tedy hodnotí tuto operaci jako úspěšnou. Navíc se jim podařilo vnést chaos do řad teroristů. 

Události, komentáře: Desítky mrtvých po výbuších pagerů (zdroj: ČT24)

Ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj soudí, že se akce připravovala delší dobu, měsíce či možná i roky. „Byla do ní zapojena spousta operativců, možná i více izraelských služeb. Muselo tam také být zapojení krycích firem, krycích bankovních účtů.“ Hodnotí to tedy jako velmi složitou operaci, „nicméně nic nemožného“. Zapojena byla i jednotka 8200, která je největší částí izraelské vojenské rozvědky, zabývá se signálovým zpravodajstvím. „Toto bylo určitě její zapojení,“ dodal. 

Fingerland uvedl, že v případě pagerů se jednalo zřejmě o operaci trvající měsíce, protože byla připravena až po 7. říjnu loňského roku. Navíc Izraelci museli mít kapacitu pro výrobu těchto zařízení, která se jinak vyrábějí ve specializovaných továrnách. 

Vůdce hnutí Hasan Nasralláh ve čtvrtek pohrozil židovskému státu odvetou; přitom prohlásil, že Izrael překročil veškeré meze a de facto vyhlásil Hizballáhu válku. Páteční salva raket vypálená na Izrael byla mohutnější ve srovnání s jinými útoky, poznamenala agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil projekt Stargate na podporu AI

Nový americký prezident Donald Trump představil projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Projekt podle Trumpa tak ve Spojených státech vznikne sto tisíc pracovních míst, napsala agentura DPA. Trump také omilostnil zakladatele portálu Silk Road Rosse Ulbrichta.
06:13Aktualizovánopřed 17 mminutami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 59 mminutami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 1 hhodinou

Evropské země se připravují na nový kurz USA

Evropští státníci pozorně sledují vyjádření i kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. V oblasti bezpečnosti zatím reagují jednoznačně pozitivně. Odlišné pohledy mají například na klimatickou politiku.
před 9 hhodinami

Kyjev usiluje o schůzky s Trumpem, Rusko mezitím dál tlačí u Pokrovsku

Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolupracuje s Washingtonem na plánování společné schůzky s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj v pondělí Trumpovi pogratuloval ke druhému mandátu a označil jeho návrat do Bílého domu za „příležitost k dosažení spravedlivého míru“. Ruská invazní armáda přitom dál postupuje k strategickému ukrajinskému městu Pokrovsku. Na místě natáčela tamní zpravodajka ČT Darja Stomatová.
před 9 hhodinami

Požár hotelu v tureckých horách má více než sedmdesát obětí

Požár v hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka, který tam vypukl v úterý nad ránem, si vyžádal 76 obětí, oznámil turecký ministra vnitra Ali Yerlikaya. Kolem padesáti dalších osob utrpělo zranění. V hotelu bylo přes dvě stě lidí. Policie následně zatkla čtyři osoby včetně majitele hotelu, píše agentura AFP s odkazem na ministra spravedlnosti Yılmaze Tunce. Prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil na středu státní smutek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump vyhlásil stav energetické nouze a dal milosti v případu útoku na Kapitol

Americký prezident Donald Trump chce maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA, zrušil příslušné regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Odvolal rovněž čtyři vysoké vládní úředníky jmenované svým předchůdcem Joem Bidenem. Na domácí půdě také v rámci dalších rozhodnutí po své inauguraci omilostnil přibližně patnáct set obviněných z útoku na Kapitol před čtyřmi lety a zmírnil tresty čtrnácti členům krajně pravicových skupin Oath Keepers a Proud Boys. Podepsal také příkaz proti uznávání občanství dětem migrantů narozeným v USA.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejdůležitější Trumpův krok je milost pro útočníky na Kapitol, míní politolog

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...