Izrael zabil v Bejrútu šéfa elitních jednotek Hizballáhu, tvrdí více zdrojů

3 minuty
Události: Izraelský útok v Libanonu
Zdroj: ČT24

Při pátečním izraelském úderu na Bejrút zemřel velitel operací Hizballáhu Ibráhím Akíl, což byl podle agentury AFP druhý nejvýše postavený činitel ve vojenské hierarchii Hizballáhu. Potvrdilo to více bezpečnostních zdrojů. Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že při úderu, který zasáhl jižní část metropole, zahynulo 12 lidí a 66 jich bylo zraněno.

Izraelská armáda tvrdí, že zabila Akíla a další zhruba desítku předních velitelů Hizballáhu. Ti podle ní připravili „plán okupace Galileje“. Tímto názvem se míní oblast na severu Izraele. Podle armády se jednalo o plán, který by se podobal teroristickému útoku z loňského 7. října, který provedlo palestinské teroristické hnutí Hamás, napsal server the Times of Israel. Podle armádního mluvčího měli zabití členové Hizballáhu na starost odpalování raket na izraelské území.

„Cílem izraelského úderu byl velitel sil Radván Ibráhím Akíl, který byl zabit,“ uvedl zdroj AFP. Akílovu smrt potvrdily agentuře Reuters i další dva zdroje. Podle nich Akíl zemřel při jednání s dalšími představiteli sil Radván.

Budeme v tom pokračovat, tvrdí Izraelci

„Série činů v nové fázi (války) bude pokračovat, až do dosažení našeho cíle – bezpečného návratu obyvatel na severu (Izraele) do jejich domovů,“ uvedl izraelský ministr obrany Jo'av Galant. „Naše cíle jsou jasné a naše činy mluví samy za sebe,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Za násilnou a teroristickou agresi označilo páteční úder na Bejrút palestinské teroristické hnutí Hamás. Útok odsoudilo také íránské velvyslanectví v Bejrútu, které ho označilo za „izraelskou šílenost a aroganci, která překročila veškeré meze“.

Akíl figuroval na americkém seznamu hledaných osob s vypsanou odměnou sedm milionů dolarů kvůli údajnému podílu na dvou atentátech v Bejrútu na americké velvyslanectví a na základnu americké námořní pěchoty. Při obou útocích zemřelo v roce 1983 přes 300 lidí.

K útoku došlo podle zdrojů Reuters a svědků na jižním předměstí Dahíja, které je baštou Íránem podporovaného šíitského hnutí.

Půlkrok ke všeobecné válce, soudí zpravodaj Borek

„To, co se nyní stalo nad Bejrútem, je už něco vážnějšího než předchozí vzájemné ostřelování v uplynulých jedenácti měsících a je to půlkrok ke všeobecné válce,“ soudí zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Řekl, že zabitý Ibráhím Akíl byl matadorem Hizballáhu. Za „celý krok k válce“ by zpravodaj považoval případné odvetné ostřelování izraelské Haify ze strany Hizballáhu. To samé – v obráceném gardu – by pak platilo, pokud by Izraelci vstoupili při pozemní operaci na území jižního Libanonu. 

Válka mezi Izraelem a libanonským šíitským militantním hnutím Hizballáh není nevyhnutelná, řekl k situaci bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

Další eskalace napětí

Hizballáh v pátek odpoledne odpálil z jižního Libanonu na cíle v severním Izraeli na 150 raket. Útoky přišly ve třech vlnách a mířily na sedm různých cílů, informují tiskové agentury s odvoláním na izraelskou armádu a média i na vyjádření libanonského šíitského hnutí. Izraelská záchranná služba uvedla, že nemá bezprostřední zprávy o případných obětech. Zatím poslední vlna útoků z Libanonu přišla poté, co Izrael ve čtvrtek večer podnikl dosud zřejmě nejtvrdší nálety na pozice Íránem podporovaného Hizballáhu za téměř rok trvání přeshraničního konfliktu.

Jde tak o další eskalaci napětí po explozích tisícovek komunikačních zařízení členů Hizballáhu i po mohutných přeshraničních útocích mezi Izraelem a Hizballáhem z tohoto týdne.

Od loňského října, kdy vypukl současný konflikt na libanonsko-izraelské hranici, jde podle AFP o třetí úder na území libanonského hlavního města, k němuž se Izrael přihlásil či který mu je připisován. Hizballáh podniká útoky na Izrael jako výraz solidarity s palestinským teroristickým hnutím Hamás, jež v Pásmu Gazy čelí izraelské ofenzivě, která je odvetou za krvavý útok Hamásu na jižní Izrael loni v říjnu.

Bezprecedentní údery

Prozatímní mise OSN v Libanonu (UNIFIL) v pátek ráno vyzvala k okamžitému zmírnění napětí a nepřátelských akcí na libanonsko-izraelské hranici, které se podle nich za posledních dvanáct hodin „výrazně zintenzivnily“.

Současný konflikt mezi Izraelem a šíitským hnutím Hizballáh, který se rozhořel už loni v říjnu po vypuknutí války v Pásmu Gazy, nabral mimořádnou dynamiku tento týden po bezprecedentním útoku na členy Hizballáhu skrze výbuchy jejich komunikačních zařízení. Při explozích pagerů a vysílaček v úterý a ve středu zemřelo nejméně 37 lidí a zhruba tři a půl tisíce dalších bylo zraněno, stovky z nich vážně. Izrael se k útoku nepřihlásil, Hizballáh mu jej však připisuje.

Hizballáh neví, co má Izrael ještě v záloze

Hizballáh nyní nejspíš trápí to, že neví, co má Izrael ještě v záloze, řekl v pořadu Události, komentáře komentátor Českého rozhlasu plus Jan Fingerland, kdy mluvil o útocích na pagery a vysílačky. „Hizballáh se musí smířit s tím, že je možná více odhalen, než se zřejmě domníval.“

Izraelci pak podle komentátora považují poměr usmrcených teroristů za nebývale vysoký, tedy hodnotí tuto operaci jako úspěšnou. Navíc se jim podařilo vnést chaos do řad teroristů. 

17 minut
Události, komentáře: Desítky mrtvých po výbuších pagerů
Zdroj: ČT24

Ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj soudí, že se akce připravovala delší dobu, měsíce či možná i roky. „Byla do ní zapojena spousta operativců, možná i více izraelských služeb. Muselo tam také být zapojení krycích firem, krycích bankovních účtů.“ Hodnotí to tedy jako velmi složitou operaci, „nicméně nic nemožného“. Zapojena byla i jednotka 8200, která je největší částí izraelské vojenské rozvědky, zabývá se signálovým zpravodajstvím. „Toto bylo určitě její zapojení,“ dodal. 

Fingerland uvedl, že v případě pagerů se jednalo zřejmě o operaci trvající měsíce, protože byla připravena až po 7. říjnu loňského roku. Navíc Izraelci museli mít kapacitu pro výrobu těchto zařízení, která se jinak vyrábějí ve specializovaných továrnách. 

Vůdce hnutí Hasan Nasralláh ve čtvrtek pohrozil židovskému státu odvetou; přitom prohlásil, že Izrael překročil veškeré meze a de facto vyhlásil Hizballáhu válku. Páteční salva raket vypálená na Izrael byla mohutnější ve srovnání s jinými útoky, poznamenala agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 48 mminutami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 2 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 3 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 5 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 8 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 9 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 17 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...