Izrael zabil v Bejrútu šéfa elitních jednotek Hizballáhu, tvrdí více zdrojů

Nahrávám video

Při pátečním izraelském úderu na Bejrút zemřel velitel operací Hizballáhu Ibráhím Akíl, což byl podle agentury AFP druhý nejvýše postavený činitel ve vojenské hierarchii Hizballáhu. Potvrdilo to více bezpečnostních zdrojů. Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že při úderu, který zasáhl jižní část metropole, zahynulo 12 lidí a 66 jich bylo zraněno.

Izraelská armáda tvrdí, že zabila Akíla a další zhruba desítku předních velitelů Hizballáhu. Ti podle ní připravili „plán okupace Galileje“. Tímto názvem se míní oblast na severu Izraele. Podle armády se jednalo o plán, který by se podobal teroristickému útoku z loňského 7. října, který provedlo palestinské teroristické hnutí Hamás, napsal server the Times of Israel. Podle armádního mluvčího měli zabití členové Hizballáhu na starost odpalování raket na izraelské území.

„Cílem izraelského úderu byl velitel sil Radván Ibráhím Akíl, který byl zabit,“ uvedl zdroj AFP. Akílovu smrt potvrdily agentuře Reuters i další dva zdroje. Podle nich Akíl zemřel při jednání s dalšími představiteli sil Radván.

Budeme v tom pokračovat, tvrdí Izraelci

„Série činů v nové fázi (války) bude pokračovat, až do dosažení našeho cíle – bezpečného návratu obyvatel na severu (Izraele) do jejich domovů,“ uvedl izraelský ministr obrany Jo'av Galant. „Naše cíle jsou jasné a naše činy mluví samy za sebe,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Za násilnou a teroristickou agresi označilo páteční úder na Bejrút palestinské teroristické hnutí Hamás. Útok odsoudilo také íránské velvyslanectví v Bejrútu, které ho označilo za „izraelskou šílenost a aroganci, která překročila veškeré meze“.

Akíl figuroval na americkém seznamu hledaných osob s vypsanou odměnou sedm milionů dolarů kvůli údajnému podílu na dvou atentátech v Bejrútu na americké velvyslanectví a na základnu americké námořní pěchoty. Při obou útocích zemřelo v roce 1983 přes 300 lidí.

K útoku došlo podle zdrojů Reuters a svědků na jižním předměstí Dahíja, které je baštou Íránem podporovaného šíitského hnutí.

Půlkrok ke všeobecné válce, soudí zpravodaj Borek

„To, co se nyní stalo nad Bejrútem, je už něco vážnějšího než předchozí vzájemné ostřelování v uplynulých jedenácti měsících a je to půlkrok ke všeobecné válce,“ soudí zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Řekl, že zabitý Ibráhím Akíl byl matadorem Hizballáhu. Za „celý krok k válce“ by zpravodaj považoval případné odvetné ostřelování izraelské Haify ze strany Hizballáhu. To samé – v obráceném gardu – by pak platilo, pokud by Izraelci vstoupili při pozemní operaci na území jižního Libanonu. 

Válka mezi Izraelem a libanonským šíitským militantním hnutím Hizballáh není nevyhnutelná, řekl k situaci bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

Další eskalace napětí

Hizballáh v pátek odpoledne odpálil z jižního Libanonu na cíle v severním Izraeli na 150 raket. Útoky přišly ve třech vlnách a mířily na sedm různých cílů, informují tiskové agentury s odvoláním na izraelskou armádu a média i na vyjádření libanonského šíitského hnutí. Izraelská záchranná služba uvedla, že nemá bezprostřední zprávy o případných obětech. Zatím poslední vlna útoků z Libanonu přišla poté, co Izrael ve čtvrtek večer podnikl dosud zřejmě nejtvrdší nálety na pozice Íránem podporovaného Hizballáhu za téměř rok trvání přeshraničního konfliktu.

Jde tak o další eskalaci napětí po explozích tisícovek komunikačních zařízení členů Hizballáhu i po mohutných přeshraničních útocích mezi Izraelem a Hizballáhem z tohoto týdne.

Od loňského října, kdy vypukl současný konflikt na libanonsko-izraelské hranici, jde podle AFP o třetí úder na území libanonského hlavního města, k němuž se Izrael přihlásil či který mu je připisován. Hizballáh podniká útoky na Izrael jako výraz solidarity s palestinským teroristickým hnutím Hamás, jež v Pásmu Gazy čelí izraelské ofenzivě, která je odvetou za krvavý útok Hamásu na jižní Izrael loni v říjnu.

Bezprecedentní údery

Prozatímní mise OSN v Libanonu (UNIFIL) v pátek ráno vyzvala k okamžitému zmírnění napětí a nepřátelských akcí na libanonsko-izraelské hranici, které se podle nich za posledních dvanáct hodin „výrazně zintenzivnily“.

Současný konflikt mezi Izraelem a šíitským hnutím Hizballáh, který se rozhořel už loni v říjnu po vypuknutí války v Pásmu Gazy, nabral mimořádnou dynamiku tento týden po bezprecedentním útoku na členy Hizballáhu skrze výbuchy jejich komunikačních zařízení. Při explozích pagerů a vysílaček v úterý a ve středu zemřelo nejméně 37 lidí a zhruba tři a půl tisíce dalších bylo zraněno, stovky z nich vážně. Izrael se k útoku nepřihlásil, Hizballáh mu jej však připisuje.

Hizballáh neví, co má Izrael ještě v záloze

Hizballáh nyní nejspíš trápí to, že neví, co má Izrael ještě v záloze, řekl v pořadu Události, komentáře komentátor Českého rozhlasu plus Jan Fingerland, kdy mluvil o útocích na pagery a vysílačky. „Hizballáh se musí smířit s tím, že je možná více odhalen, než se zřejmě domníval.“

Izraelci pak podle komentátora považují poměr usmrcených teroristů za nebývale vysoký, tedy hodnotí tuto operaci jako úspěšnou. Navíc se jim podařilo vnést chaos do řad teroristů. 

Nahrávám video

Ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj soudí, že se akce připravovala delší dobu, měsíce či možná i roky. „Byla do ní zapojena spousta operativců, možná i více izraelských služeb. Muselo tam také být zapojení krycích firem, krycích bankovních účtů.“ Hodnotí to tedy jako velmi složitou operaci, „nicméně nic nemožného“. Zapojena byla i jednotka 8200, která je největší částí izraelské vojenské rozvědky, zabývá se signálovým zpravodajstvím. „Toto bylo určitě její zapojení,“ dodal. 

Fingerland uvedl, že v případě pagerů se jednalo zřejmě o operaci trvající měsíce, protože byla připravena až po 7. říjnu loňského roku. Navíc Izraelci museli mít kapacitu pro výrobu těchto zařízení, která se jinak vyrábějí ve specializovaných továrnách. 

Vůdce hnutí Hasan Nasralláh ve čtvrtek pohrozil židovskému státu odvetou; přitom prohlásil, že Izrael překročil veškeré meze a de facto vyhlásil Hizballáhu válku. Páteční salva raket vypálená na Izrael byla mohutnější ve srovnání s jinými útoky, poznamenala agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Drony zasáhly u pobřeží Bulharska dvě lodě, jedna se potopila, oznámil premiér Radev

Drony zasáhly dvě lodě u bulharského pobřeží Černého moře, informoval v úterý ráno premiér země Rumen Radev s tím, že jedno z plavidel se potopilo. K podobnému incidentu došlo minulé úterý, kdy bezpilotní letouny zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska.
07:51Aktualizovánopřed 34 mminutami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 49 mminutami

Pomoc pro přeživší popravy Pikeovou se značně zpozdila, píše AP

Lékařská pomoc pro americkou vražedkyni Christu Pikeovou odsouzenou k smrti, která nedávno přežila popravu dvěma smrticími injekcemi, se kvůli zmatkům mezi představiteli věznice a záchranáři značně zpozdila, informovala v úterý agentura AP.
před 1 hhodinou

Vyšetřování či impeachment. Demokraté chtějí po volbách využít síly Kongresu

Kongres Spojených států může provádět vyšetřování, odvolat vysoké americké představitele a drží moc nad rozpočtem. Republikáni v Senátu i Sněmovně reprezentantů během posledních necelých dvou let nevyužívali plný potenciál těchto pravomocí. Demokraté slibují, že pokud v listopadových volbách vyhrají, tak to změní. Zaměřit by se mohli na již navržený impeachment ministra obrany Petea Hegsetha nebo vyšetřování kauz administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
před 3 hhodinami

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 9 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 11 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.