Výbuchy se dají považovat za vyhlášení války, řekl Nasralláh

3 minuty
Události: Exploze vysílaček v Libanonu
Zdroj: ČT24

Výbuchy tisíců komunikačních zařízení ve středu a v úterý v Libanonu byly bezprecedentní ranou pro hnutí Hizballáh. Podle tiskových agentur to ve čtvrtečním televizním projevu uvedl šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh. Podle něj tím Izrael překročil všechny meze a chtěl zabít na pět tisíc lidí. Výbuchy se dají považovat za vyhlášení války či válečný zločin a Izrael se dočká odplaty, prohlásil Nasralláh. Řekl také, že Hizballáh bude bojovat s Izraelem, dokud neskončí boje v Pásmu Gazy. Izraelský ministr obrany Joav Gallant sdělil, že se Izrael nachází na začátku nové fáze války a musí se tomu přizpůsobit.

Krátce před začátkem Nasralláhova projevu ohlásila izraelská armáda nové údery na Hizballáh a v Bejrútu bylo slyšet přelet izraelských bojových letounů, uvedla agentura Reuters. Podle Nasralláha zvýšil Hizballáh svou bojovou pohotovost. Výbuchy se podle něj nedotkly velení organizace a ani nepovedou k jejímu kolapsu. Dodal, že velitelé Hizballáhu nepoužívali typy zařízení, které explodovaly.

V úterý hromadný výbuch pagerů v Libanonu zabil dvanáct lidí včetně dvou dětí a dalších asi tři tisíce zranil. Mezi zraněnými jsou stovky členů Hizballáhu i íránský velvyslanec Modžtaba Amání, který byl spolu s dalšími asi sto zraněnými převezen k operaci do Íránu. Podle libanonské televize MTV tamější ministr zdravotnictví Firás Abjád uvedl, že 226 lidí zůstává na jednotkách intenzivní péče.

Ve středu byly z Libanonu hlášeny další stovky explozí, tentokrát mělo jít o vysílačky. Zemřelo nejméně 25 lidí a přes šest set utrpělo zranění. Na některých vysílačkách bylo podle deníku The National logo japonské firmy Icom. Ta jakoukoliv spojitost s výbuchy odmítla, napsal server BBC News. Podle některých analytiků ve středu explodovaly vysílačky typu IC-V82 této firmy. Společnost Icom však uvedla, že tyto vysílačky naposledy vyrobila v říjnu 2014 a že je prodávala jen skrze autorizované obchodníky.

Pohřeb jednoho ze zabitých při útoku na pagery
Zdroj: Reuters/Mohamed Azakir

Bejrútské letiště kvůli útokům zakázalo pagery i vysílačky na palubě, píše BBC. Libanonské úřady se snaží snížit riziko dalších explozí, a tak speciální armádní jednotky likvidují podezřelé pagery a další komunikační zařízení na různých místech země. Lidé mají nahlásit „podezřelá zařízení a předměty“.

Borrell útoky odsoudil

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell ve čtvrtek útoky odsoudil. Podle prohlášení unijního zastoupení v Bejrútu bylo cílem útoku šířit v Libanonu strach, informuje agentura Reuters. „Použitá nevybíravá metoda je nepřijatelná vzhledem k nevyhnutelným a velkým vedlejším ztrátám mezi civilisty a vzhledem k širším důsledkům pro celé obyvatelstvo, včetně strachu a teroru a kolapsu nemocnic,“ uvedl Borrell.

Předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus řekl, že výbuchy v Libanonu vážně narušily chod libanonského zdravotnictví, které je už beztak v křehkém stavu. Dodal, že WHO v zemi distribuovala zásoby krve a zdravotnický materiál. „Celý zdravotnický systém se opravdu velmi rychle dostal pod obrovský tlak,“ informoval na stejném brífinku zmocněnec WHO pro krizové situace Mike Ryan.

Španělská diplomacie útoky rovněž odsoudila a sdělila, že jde o porušení mezinárodního humanitárního práva. Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím vyzval všechny strany konfliktu, aby zabránily válce.

„Vyzýváme všechny aktéry ke zdrženlivosti,“ uvedlo španělské ministerstvo zahraničí v prohlášení. „Je nutné zabránit další eskalaci násilí a riziku otevřené války s nepředvídatelnými důsledky,“ zdůraznilo.

Maďarská firma byla nastrčená

Maďarská firma BAC Consulting spojovaná s vybuchujícími pagery v Libanonu byla od začátku nastrčená Izraelem, který chtěl dostat explodující zařízení do rukou členů teroristické skupiny Hizballáh, píše americký list The New York Times (NYT). Pagery ve skutečnosti vyráběli pracovníci izraelských tajných služeb, uvedl deník s odvoláním na trojici zpravodajců informovaných o operaci. Komunikační zařízení začala do Libanonu proudit před dvěma lety.

„BAC Consulting se tvářila jako společnost sídlící v Maďarsku, která měla smlouvu, aby vyráběla zařízení pro tchajwanskou společnost Gold Apollo,“ uvádí americký deník. Ten píše o novodobém „trojském koni“.

Izraelský plán reagoval na snahu Hizballáhu omezit používání mobilních telefonů, které mohou odhalit polohu uživatele nebo jiným způsobem posloužit nepřátelským rozvědkám. Lídr Hizballáhu Hasan Nasralláh již roky prosazoval pagery jako alternativu a na začátku letošního roku vyzval své následovníky, aby „zakopali“ své mobily. Izraelské tajné služby v tom viděly příležitost, napsal NYT.

Hizballáh byl pro BAC Consulting jediným klientem, na kterém ve skutečnosti záleželo, uvedl list. Pagery pro něj byly údajně vyráběny odděleně od ostatních „obyčejných“ zakázek a obsahovaly malé množství trhaviny PETN. Maďarská vláda na zjištění o firmě BAC Consulting reagovala vyjádřením, že společnost nemá v zemi žádné továrny a že její pagery nikdy nebyly na maďarském území.

V dopise zaslaném Radě bezpečnosti OSN libanonské úřady tvrdí, že podle jejich prvního vyšetřování byla trhavina zabudována do zařízení před jejich dovozem na libanonské území. Výbuch spustila elektronická zpráva zaslaná na zařízení, píše agentura Reuters, která se s dopisem seznámila.

První dodávky komunikačních zařízení zamířily do Libanonu v létě roku 2022, letos v létě pak do země dorazily tisíce zařízení, které byly rozděleny mezi členy Hizballáhu a jejich spojence, řekli NYT dva američtí činitelé.

Stopy mohou vést i do Bulharska

Ve čtvrtek také agentura Reuters napsala, že bulharské úřady vyšetřují společnost se sídlem v Sofii, která se možná podílela na prodeji pagerů Hizballáhu. „Provádíme kontroly spolu s daňovými úřady a ministerstvem vnitra, abychom prověřili možnou roli společnosti registrované v Bulharsku při dodávkách komunikačních zařízení Hizballáhu,“ uvedla ve čtvrtek bulharská kontrarozvědka DANS, aniž by firmu jmenovala.

Podle bulharských médií jde o společnost Norta Global, registrovanou v bytovém domě v Sofii. Podle agentury AFP tuto společnost v dubnu 2022 založil Nor Rinson Jose a podle daňového přiznání měla loni obrat asi 650 tisíc eur za poradenské služby klientům mimo Evropskou unii. Norská tajná služba agentuře Reuters sdělila, že situaci sleduje a odmítla věc dál komentovat.

15 minut
Zpravodaj ČT Borek ke spekulacím o roli Izraele ve výrobě explodujících pagerů
Zdroj: ČT24

„Masakr v každém slova smyslu“

Obyvatelé Libanonu jsou podle britské stanice v šoku. „To, co jsme viděli, byl masakr v každém smyslu toho slova. Mladí muži šli po ulici s poraněním rukou, břicha a očí... nic neviděli,“ uvedla pro BBC Arabic jedna žena. „Panika zachvátila lidi do té míry, že se začali bát chodit vedle sebe... a upřímně řečeno, tato situace je velmi děsivá,“ dodala.

Jeden z obyvatel jižního Libanonu řekl BBC, že lidé „nemohou skrývat své obavy a strach, zejména o děti, ženy a starší lidi“. Jiná žena pak poznamenala, že možná neodjede na pracovní konferenci. „V celém Libanonu dominuje zmatek, nepohodlí a úzkost,“ popsala britské stanici atmosféru v zemi.

Jeruzalém podíl na explozích nepotvrdil, ani nepopřel. Teherán odsoudil útoky jako teroristický čin a Hizballáh slibuje odvetu. Kauzou se má v pátek zabývat Rada bezpečnosti OSN.

Intenzivní útoky přes izraelskou hranici

Izraelská armáda v noci na čtvrtek bombardovala v jižním Libanonu pozice Hizballáhu, který ostřeloval sever židovského státu, kde podle listu Ha'arec zranil několik lidí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu slíbil lidem evakuovaným z pohraničí, že udělá vše pro jejich návrat.

„Šedesát tisíc Izraelců už více než jedenáct měsíců nežije ve svých domovech, protože jsou nepříjemně blízko hranici, za kterou operuje Hizballáh, jenž oslavuje útoky (Hamásu) ze 7. října a roky se snaží o něco podobného, co udělal Hamás loni v říjnu,“ konstatoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Židovský stát pokračoval v náletech na jižní Libanon i ve čtvrtek večer. Izraelská letadla podnikla nálety na cíle hnutí Hizballáh v oblasti, informovala agentura Reuters. Ta s odkazem na izraelskou armádu zároveň uvedla, že Izraelci během několika hodin zasáhli kolem stovky raketometů, které byly připravené k okamžité palbě na izraelské území. O izraelských úderech o něco dříve informovaly také libanonské bezpečnostní zdroje, které je označily za „nejintenzivnější za poslední rok“.

„Izraelské ozbrojené síly budou pokračovat v operacích, jejichž cílem je znehodnotit infrastrukturu a schopnosti teroristické organizace Hizballáh, aby ochránily stát Izrael,“ uvedla armáda. Izrael ve čtvrtek odpálil desítky bomb na jižní Libanon, řekly předtím Reuters tři nejmenované libanonské bezpečnostní zdroje. Zatím nejsou zprávy o obětech.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh sponzorované Íránem bojuje s židovským státem už několik desítek let. Vedly spolu dvě války, naposledy v roce 2006. V posledních letech se sporadicky ostřelovaly přes hranici, ale od loňského října, kdy začala válka mezi Izraelem a Hamásem v palestinském Pásmu Gazy, provádí letecké útoky přes hranici každý den.

Nasralláh řekl, že Hizballáh bude pokračovat s útoky až do zastavení bojů v Pásmu Gazy. Podle něj Jeruzalém nebude do té doby schopen zaručit bezpečný návrat obyvatel na izraelský sever. „Jediným způsobem je zastavit agresi proti lidem v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu,“ sdělil Nasralláh na adresu Izraele.

Izraelský ministr obrany Gallant prohlásil, že se Izrael nachází na začátku nové fáze války a musí se tomu přizpůsobit. „Její těžiště se přesouvá na sever,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 46 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 51 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 57 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty v Minneapolisu se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 5 hhodinami
Načítání...