Výbuchy se dají považovat za vyhlášení války, řekl Nasralláh

Nahrávám video
Události: Exploze vysílaček v Libanonu
Zdroj: ČT24

Výbuchy tisíců komunikačních zařízení ve středu a v úterý v Libanonu byly bezprecedentní ranou pro hnutí Hizballáh. Podle tiskových agentur to ve čtvrtečním televizním projevu uvedl šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh. Podle něj tím Izrael překročil všechny meze a chtěl zabít na pět tisíc lidí. Výbuchy se dají považovat za vyhlášení války či válečný zločin a Izrael se dočká odplaty, prohlásil Nasralláh. Řekl také, že Hizballáh bude bojovat s Izraelem, dokud neskončí boje v Pásmu Gazy. Izraelský ministr obrany Joav Gallant sdělil, že se Izrael nachází na začátku nové fáze války a musí se tomu přizpůsobit.

Krátce před začátkem Nasralláhova projevu ohlásila izraelská armáda nové údery na Hizballáh a v Bejrútu bylo slyšet přelet izraelských bojových letounů, uvedla agentura Reuters. Podle Nasralláha zvýšil Hizballáh svou bojovou pohotovost. Výbuchy se podle něj nedotkly velení organizace a ani nepovedou k jejímu kolapsu. Dodal, že velitelé Hizballáhu nepoužívali typy zařízení, které explodovaly.

V úterý hromadný výbuch pagerů v Libanonu zabil dvanáct lidí včetně dvou dětí a dalších asi tři tisíce zranil. Mezi zraněnými jsou stovky členů Hizballáhu i íránský velvyslanec Modžtaba Amání, který byl spolu s dalšími asi sto zraněnými převezen k operaci do Íránu. Podle libanonské televize MTV tamější ministr zdravotnictví Firás Abjád uvedl, že 226 lidí zůstává na jednotkách intenzivní péče.

Ve středu byly z Libanonu hlášeny další stovky explozí, tentokrát mělo jít o vysílačky. Zemřelo nejméně 25 lidí a přes šest set utrpělo zranění. Na některých vysílačkách bylo podle deníku The National logo japonské firmy Icom. Ta jakoukoliv spojitost s výbuchy odmítla, napsal server BBC News. Podle některých analytiků ve středu explodovaly vysílačky typu IC-V82 této firmy. Společnost Icom však uvedla, že tyto vysílačky naposledy vyrobila v říjnu 2014 a že je prodávala jen skrze autorizované obchodníky.

Pohřeb jednoho ze zabitých při útoku na pagery
Zdroj: Reuters/Mohamed Azakir

Bejrútské letiště kvůli útokům zakázalo pagery i vysílačky na palubě, píše BBC. Libanonské úřady se snaží snížit riziko dalších explozí, a tak speciální armádní jednotky likvidují podezřelé pagery a další komunikační zařízení na různých místech země. Lidé mají nahlásit „podezřelá zařízení a předměty“.

Borrell útoky odsoudil

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell ve čtvrtek útoky odsoudil. Podle prohlášení unijního zastoupení v Bejrútu bylo cílem útoku šířit v Libanonu strach, informuje agentura Reuters. „Použitá nevybíravá metoda je nepřijatelná vzhledem k nevyhnutelným a velkým vedlejším ztrátám mezi civilisty a vzhledem k širším důsledkům pro celé obyvatelstvo, včetně strachu a teroru a kolapsu nemocnic,“ uvedl Borrell.

Předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus řekl, že výbuchy v Libanonu vážně narušily chod libanonského zdravotnictví, které je už beztak v křehkém stavu. Dodal, že WHO v zemi distribuovala zásoby krve a zdravotnický materiál. „Celý zdravotnický systém se opravdu velmi rychle dostal pod obrovský tlak,“ informoval na stejném brífinku zmocněnec WHO pro krizové situace Mike Ryan.

Španělská diplomacie útoky rovněž odsoudila a sdělila, že jde o porušení mezinárodního humanitárního práva. Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím vyzval všechny strany konfliktu, aby zabránily válce.

„Vyzýváme všechny aktéry ke zdrženlivosti,“ uvedlo španělské ministerstvo zahraničí v prohlášení. „Je nutné zabránit další eskalaci násilí a riziku otevřené války s nepředvídatelnými důsledky,“ zdůraznilo.

Maďarská firma byla nastrčená

Maďarská firma BAC Consulting spojovaná s vybuchujícími pagery v Libanonu byla od začátku nastrčená Izraelem, který chtěl dostat explodující zařízení do rukou členů teroristické skupiny Hizballáh, píše americký list The New York Times (NYT). Pagery ve skutečnosti vyráběli pracovníci izraelských tajných služeb, uvedl deník s odvoláním na trojici zpravodajců informovaných o operaci. Komunikační zařízení začala do Libanonu proudit před dvěma lety.

„BAC Consulting se tvářila jako společnost sídlící v Maďarsku, která měla smlouvu, aby vyráběla zařízení pro tchajwanskou společnost Gold Apollo,“ uvádí americký deník. Ten píše o novodobém „trojském koni“.

Izraelský plán reagoval na snahu Hizballáhu omezit používání mobilních telefonů, které mohou odhalit polohu uživatele nebo jiným způsobem posloužit nepřátelským rozvědkám. Lídr Hizballáhu Hasan Nasralláh již roky prosazoval pagery jako alternativu a na začátku letošního roku vyzval své následovníky, aby „zakopali“ své mobily. Izraelské tajné služby v tom viděly příležitost, napsal NYT.

Hizballáh byl pro BAC Consulting jediným klientem, na kterém ve skutečnosti záleželo, uvedl list. Pagery pro něj byly údajně vyráběny odděleně od ostatních „obyčejných“ zakázek a obsahovaly malé množství trhaviny PETN. Maďarská vláda na zjištění o firmě BAC Consulting reagovala vyjádřením, že společnost nemá v zemi žádné továrny a že její pagery nikdy nebyly na maďarském území.

V dopise zaslaném Radě bezpečnosti OSN libanonské úřady tvrdí, že podle jejich prvního vyšetřování byla trhavina zabudována do zařízení před jejich dovozem na libanonské území. Výbuch spustila elektronická zpráva zaslaná na zařízení, píše agentura Reuters, která se s dopisem seznámila.

První dodávky komunikačních zařízení zamířily do Libanonu v létě roku 2022, letos v létě pak do země dorazily tisíce zařízení, které byly rozděleny mezi členy Hizballáhu a jejich spojence, řekli NYT dva američtí činitelé.

Stopy mohou vést i do Bulharska

Ve čtvrtek také agentura Reuters napsala, že bulharské úřady vyšetřují společnost se sídlem v Sofii, která se možná podílela na prodeji pagerů Hizballáhu. „Provádíme kontroly spolu s daňovými úřady a ministerstvem vnitra, abychom prověřili možnou roli společnosti registrované v Bulharsku při dodávkách komunikačních zařízení Hizballáhu,“ uvedla ve čtvrtek bulharská kontrarozvědka DANS, aniž by firmu jmenovala.

Podle bulharských médií jde o společnost Norta Global, registrovanou v bytovém domě v Sofii. Podle agentury AFP tuto společnost v dubnu 2022 založil Nor Rinson Jose a podle daňového přiznání měla loni obrat asi 650 tisíc eur za poradenské služby klientům mimo Evropskou unii. Norská tajná služba agentuře Reuters sdělila, že situaci sleduje a odmítla věc dál komentovat.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Borek ke spekulacím o roli Izraele ve výrobě explodujících pagerů
Zdroj: ČT24

„Masakr v každém slova smyslu“

Obyvatelé Libanonu jsou podle britské stanice v šoku. „To, co jsme viděli, byl masakr v každém smyslu toho slova. Mladí muži šli po ulici s poraněním rukou, břicha a očí... nic neviděli,“ uvedla pro BBC Arabic jedna žena. „Panika zachvátila lidi do té míry, že se začali bát chodit vedle sebe... a upřímně řečeno, tato situace je velmi děsivá,“ dodala.

Jeden z obyvatel jižního Libanonu řekl BBC, že lidé „nemohou skrývat své obavy a strach, zejména o děti, ženy a starší lidi“. Jiná žena pak poznamenala, že možná neodjede na pracovní konferenci. „V celém Libanonu dominuje zmatek, nepohodlí a úzkost,“ popsala britské stanici atmosféru v zemi.

Jeruzalém podíl na explozích nepotvrdil, ani nepopřel. Teherán odsoudil útoky jako teroristický čin a Hizballáh slibuje odvetu. Kauzou se má v pátek zabývat Rada bezpečnosti OSN.

Intenzivní útoky přes izraelskou hranici

Izraelská armáda v noci na čtvrtek bombardovala v jižním Libanonu pozice Hizballáhu, který ostřeloval sever židovského státu, kde podle listu Ha'arec zranil několik lidí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu slíbil lidem evakuovaným z pohraničí, že udělá vše pro jejich návrat.

„Šedesát tisíc Izraelců už více než jedenáct měsíců nežije ve svých domovech, protože jsou nepříjemně blízko hranici, za kterou operuje Hizballáh, jenž oslavuje útoky (Hamásu) ze 7. října a roky se snaží o něco podobného, co udělal Hamás loni v říjnu,“ konstatoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Židovský stát pokračoval v náletech na jižní Libanon i ve čtvrtek večer. Izraelská letadla podnikla nálety na cíle hnutí Hizballáh v oblasti, informovala agentura Reuters. Ta s odkazem na izraelskou armádu zároveň uvedla, že Izraelci během několika hodin zasáhli kolem stovky raketometů, které byly připravené k okamžité palbě na izraelské území. O izraelských úderech o něco dříve informovaly také libanonské bezpečnostní zdroje, které je označily za „nejintenzivnější za poslední rok“.

„Izraelské ozbrojené síly budou pokračovat v operacích, jejichž cílem je znehodnotit infrastrukturu a schopnosti teroristické organizace Hizballáh, aby ochránily stát Izrael,“ uvedla armáda. Izrael ve čtvrtek odpálil desítky bomb na jižní Libanon, řekly předtím Reuters tři nejmenované libanonské bezpečnostní zdroje. Zatím nejsou zprávy o obětech.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh sponzorované Íránem bojuje s židovským státem už několik desítek let. Vedly spolu dvě války, naposledy v roce 2006. V posledních letech se sporadicky ostřelovaly přes hranici, ale od loňského října, kdy začala válka mezi Izraelem a Hamásem v palestinském Pásmu Gazy, provádí letecké útoky přes hranici každý den.

Nasralláh řekl, že Hizballáh bude pokračovat s útoky až do zastavení bojů v Pásmu Gazy. Podle něj Jeruzalém nebude do té doby schopen zaručit bezpečný návrat obyvatel na izraelský sever. „Jediným způsobem je zastavit agresi proti lidem v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu,“ sdělil Nasralláh na adresu Izraele.

Izraelský ministr obrany Gallant prohlásil, že se Izrael nachází na začátku nové fáze války a musí se tomu přizpůsobit. „Její těžiště se přesouvá na sever,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 9 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...