Emanuel Macron

Ve Francii získalo 75 poslanců mandát v Národním shromáždění už v prvním kole nedělních voleb, což je výrazně více, než bylo obvyklé v předešlých volbách. Velký podíl na tom má vysoká účast, která činila 66,71 procenta. Národní sdružení Marine Le Penové získalo 37 mandátů, levicová koalice 32 křesel, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra. Prezident Emanuel Macron už v neděli vyzval Francouze, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici. Vládní centristé spojují síly s levicovou Novou lidovou frontou, nejméně 179 kandidátů se již předběžně vzdalo účasti v podpoře kandidáta, který má největší šanci porazit politiky Národního sdružení.

První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii bylo katastrofou pro prezidenta Emmanuela Macrona, kterému hrozí naprostá politická izolace. V reakci na bezprecedentní úspěch krajní pravice v nedělních volbách to píší francouzská média. Podle části z nich skončila Macronova éra, ačkoli sám prezident po volbách v úřadě zůstane. Není jisté, zda se ve druhém kole podaří odvrátit vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN). Řada listů vyzývá voliče, aby ve druhém kole voleb nedopustili vítězství politických extrémů. Zemi patrně čeká období politické nestability, shodují se média.

Ambice prezidenta Emmanuela Macrona na posílení vlivu Francie v Tichomoří by při příliš tvrdé reakci na nepokoje v Nové Kaledonii mohly vzít za své. S odkazem na představitele a analytiky ze států v regionu to uvedla agentura Reuters. Ostrovní státy v Tichém oceánu jsou kvůli své strategické poloze dlouhodobě v centru zájmu světových mocností, v posledních letech především Číny. Ta se pomocí příslibů investic a rozšíření bezpečnostní spolupráce snaží rozšířit svůj vliv a tím z oblasti vytlačit Západ.

Francouzští zemědělci v pondělí odpoledne odstartovali časově neomezenou blokádu hlavních silničních tahů vedoucích do Paříže, kterou se chtějí domoci splnění dalších požadavků v sílícím sporu s vládou. Podle agentury AP farmáři pomocí traktorů a žoků slámy obklíčili metropoli a hodlají pokračovat i v úterý. Resort vnitra se snaží zabránit vjezdu zemědělských strojů do velkých měst a plánuje nasadit 15 tisíc policistů. Prezident Emmanuel Marcon se kvůli situaci mimořádně sešel s ministry. Ve čtvrtek o ní bude jednat i s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Vlády a internetové společnosti budou hledat cesty, jak omezit šíření teroristických a násilných příspěvků na sociálních sítích. Shodli se na tom ve středu prezidenti a premiéři více než dvaceti zemí se zástupci některých technologických firem na jednání v Paříži. Americká společnost Facebook se ještě před summitem zavázala blokovat přístup ke svým službám komukoli, kdo bude šířit násilná videa.

Prosinec je ve Francii tradičním obdobím pouličních protestů. Ani tento rok není výjimkou – letos se nese ve znamení „gilets jaunes,“ neboli žlutých vest. Proč právě ve Francii jsou pouliční protesty tak rozšířené a proč právě tam je lidé pokládají za něco tak normálního?

Ve Francii kvůli blokádě rafinerií v části země dochází benzin. Vládní reformy, proti kterým o víkendu protestovaly tzv. žluté vesty, se nelíbí ani záchranářům a studentům; ti vyrazili do ulic v pondělí. Prezident Emanuel Macron pověřil premiéra, aby řešení z politické krize hledal se zástupci všech politických stran.

Po celé Francii v sobotu protestovalo 106 tisíc lidí kvůli zdražování pohonných hmot, zadrženo bylo 130 osob, uvedla vláda. V Paříži musela policie nasadit vodní děla a slzný plyn proti radikálům. Od minulého víkendu mají protesty už dva mrtvé a stovky raněných. Ministr vnitra Christophe Castaner viní ze střetů krajní pravici, ta to odmítá. Atmosféru vyhrotil i páteční incident ve městě Angers. Muž vyzbrojený granátem se tam dožadoval schůzky prezidenta s demonstranty.

Francouzský prezident Emmanuel Macron navštíví 27. října Českou republiku, kam přicestuje ze Slovenska. V Praze se hlava Francie setká s českým prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem (ANO). O den později přijede i americký ministr obrany James Mattis.

Francouzský prezident Charles de Gaulle razil strategii Evropy „od Atlantiku po Ural“. Nyní se zdá, že o její renesanci uvažuje de Gaullův nástupce Emmanuel Macron. Stejně jako tehdy i dnes jde v první řadě o vyvažování moci Spojených států, se kterými se evropské země v posledních měsících v mnoha klíčových oblastech neshodly.