Ambice prezidenta Emmanuela Macrona na posílení vlivu Francie v Tichomoří by při příliš tvrdé reakci na nepokoje v Nové Kaledonii mohly vzít za své. S odkazem na představitele a analytiky ze států v regionu to uvedla agentura Reuters. Ostrovní státy v Tichém oceánu jsou kvůli své strategické poloze dlouhodobě v centru zájmu světových mocností, v posledních letech především Číny. Ta se pomocí příslibů investic a rozšíření bezpečnostní spolupráce snaží rozšířit svůj vliv a tím z oblasti vytlačit Západ.
Reakci Francie na nepokoje v Nové Kaledonii pozorně sleduje Čína. Mocnosti se přetahují o vliv v regionu
Zatímco Paříž posílá stovky policistů a specialistů na potlačování nepokojů do Melanésie, v jejich cílové destinaci Nové Kaledonii téma francouzského kolonialismu znovu rozdmýchává emoce. Vlnu nepokojů vyvolala chystaná změna volebního práva, podle které by Francouzi žijící v tomto zámořském území alespoň deset let mohli hlasovat v místních volbách. To se nelíbí domorodým Kanakům, jejichž menšina v současnosti představuje asi 40 procent obyvatelstva. Původní obyvatelé se obávají oslabení vlivu na tamní politiku.
Peking usiluje o prohloubení svých bezpečnostních vazeb na tichomořských ostrovech. Ty pro něj mají význam z důvodu jejich strategické polohy mezi USA a Asií, píše agentura Reuters. Bezpečnostní pakt Šalamounových ostrovů s Čínskou lidovou republikou (ČLR) v roce 2022 znepokojil Washington, od té doby se však ČLR další obchodní a bezpečnostní dohody v oblasti podepsat nepodařilo.
Kouř táhnoucí se z obydlené oblasti v Nové Kaledonii
Komunistický režim přesunul svou pozornost a finanční podporu na organizaci Melanesian Spearhead Group (MSG). Ta vznikla v roce 1986 s cílem podpořit nezávislost melanéských zemí na koloniální nadvládě. Členem této organizace jsou Papua Nová Guinea, Fidži, Vanuatu a Šalamounovy ostrovy. Kromě těchto států nacházejících se v centru mocenského soupeření o vliv, je součástí uskupení také novokaledonská politická strana Národní fronta pro osvobození Kanaků a socialistů (FLNKS). Ta prosazuje nezávislost ostrova na Francii.
Čína nabízí investice
V červenci 2023 se Macron stal první francouzskou hlavou státu, která Vanuatu od získání nezávislosti v roce 1980 navštívila. Ve svém projevu varoval před „novým imperialismem“ a ohrožením suverenity malých tichomořských států ze strany Číny. Komunistická země je pro Vanuatu největším zahraničním věřitelem.
Vedoucí představitelé MSG se v srpnu minulého roku sešli, aby zvážili bezpečnostní spolupráci s Čínou. Z jednání však žádné rozhodnutí nebylo přijato. Ve čtvrtek vydal předseda uskupení a vanuatský premiér Charlot Salwai prohlášení, v němž kritizoval Francii za nepokoje a požadoval, aby upustila od volební reformy, která oslabí hlasy Kanaků v Nové Kaledonii. Francie ve stejný den vyhlásila dvanáctidenní výjimečný stav.
„Vanuatu je podrážděné,“ sdělil agentuře Reuters vanuatský zákonodárce, který si nepřál být jmenován a poukázal na protikoloniální nálady na sociálních sítích v reakci na smrt tří kanackých mladíků při protestech.
Nová Kaledonie je jedním z pěti francouzských teritorií v Asii a Oceánii. Na ostrově žije zhruba 270 tisíc lidí, kromě Kanaků lidé původem z Evropy a potomci přistěhovalců z asijských a tichomořských území. Francie ostrov anektovala v roce 1853 a v roce 1946 udělila kolonii status zámořského území. Dlouhodobě jím otřásají hnutí za nezávislost. Přesto se v uplynulých letech voliči v referendech třikrát vyslovili pro zachování vazeb na Paříž.
