Na tichomořském ostrově Nová Kaledonie vypukly nepokoje. Protesty na území, které patří Francii, souvisejí s možnou změnou volebního zákona. Ten bude francouzský parlament po úterním rozhodnutí dále projednávat. Na ostrově v pondělí hořela auta i domy, hlášena je také střelba na policisty. Úřady reagovaly vyhlášením nočního zákazu vycházení a mezinárodní letiště na ostrově zůstalo v úterý zavřené. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.
Debaty v Paříži, nepokoje v Nové Kaledonii. Kanakové se obávají oslabení vlivu
První střety s policií začaly v pondělí, když demonstranti zablokovali některé silnice. Podle vrchního zástupce Francie v Nové Kaledonii Loiuse le Franca pachatelé při nepokojích ničili obchody i obytné domy a v některých případech vyhnali lidi z jejich obydlí, načež domy zapálili. Podle policejních údajů jen v noci na úterý lehlo popelem více než osmdesát podniků a dvě stě aut.
Vrchní zástupce Francie dále doplnil, že na tamní policisty střílel někdo z pušek, to se obešlo bez ztrát na životech. Nejméně 36 lidí skončilo ve vazbě.
3 minuty
Horizont ČT24: Nepokoje v Nové Kaledonii
Násilnosti vypukly v době, kdy zastánci nezávislosti Nové Kaledonie protestují proti úpravě místní ústavy, o níž se začíná debatovat ve francouzském parlamentu. Změna by umožnila většímu počtu přistěhovalců z Francie hlasovat v místních volbách, což podle stoupenců osamostatnění oslabí vliv domorodých Kanaků.
Francouzské úřady mobilizovaly bezpečnostní složky, v hlavním městě a okolí zakázaly veškerá shromáždění, jakož i konzumaci alkoholu. Zákaz vycházení platí od úterních 18:00 (09:00 SELČ) do středečního rána, následně může být obnoven. Protestující v ulicích podle médií stavějí barikády.
Ministr vnitra Gerald Darmanin uvedl, že za poslední dva dny bylo zraněno 54 policistů. „Naší prioritou je obnovit pořádek a klid,“ prohlásil k nepokojům francouzský premiér Gabriel Attal. Upozornil také, že by rád viděl „lepší komunikaci mezi všemi zúčastněnými stranami“.
Související nepokoje vedly k tomu, že mezinárodní letiště v Nouméji přerušilo provoz, veškeré komerční lety byly zrušeny. Rovněž zavřené zůstaly v úterý mnohé školy v hlavním městě.
Nejistá budoucnost pod Francií
Nová Kaledonie je jedním z pěti francouzských teritorií v Asii a Oceánii. Žije tam zhruba 270 tisíc lidí, čtyřicet procent tamní populace tvoří Kanakové, vedle nich pak lidé původem z Evropy a potomci přistěhovalců z asijských a pacifických území. Ostrov je třetím největším producentem niklu na světě.
Dosud tam na základě dohody z roku 1998 mohli hlasovat pouze Kanakové a přistěhovalci, kteří v místě v té době už žili. Nový zákon má rozšířit počet lidí s právem volit zastupitele na úrovni provincií – v zámořských územích nesmírně důležitým, protože tyto územní celky mají rozsáhlé pravomoci.
Kanakové se obávají, že jejich už teď slábnoucí vliv bude ještě upadat. Na jejich stranu se přidali i zastánci nezávislosti ostrova.
Paříž přitom tvrdí, že současný zákon neodpovídá demokratickým principům. Celá pětina voličů totiž nemůže ovlivnit složení zastupitelstev provincií. Volební právo mají nově mít všichni, kdo v Nové Kaledonii žijí víc než deset let. Změnu vláda prosadila po tamních neúspěšných referendech o nezávislosti.
Macron novelu podporuje
Projednávání sporné změny bude v dolní komoře francouzského parlamentu pokračovat. Poslanci by o ní mohli hlasovat ještě v úterý, píše agentura AFP. Podle představitelů vládního tábora nelze ustupovat násilí v ulicích. Levicové strany naopak vyzvaly k přerušení rozpravy o textu. „Uklidnění se nemůže uskutečnit jinak než prostřednictvím stažení návrhu na změny ústavy,“ prohlásil šéf komunistického klubu André Chassaigne. Pravicová opozice však podpořila vládní tábor a pokračování projednávání zákona.
Konečné schválení změny ústavy si vyžaduje hlasování obou komor na společném zasedání. Jinak by bylo nutné uspořádat referendum. Francouzský premiér Attal podle stanice BFM-TV řekl, že společné zasedání nebude svoláno okamžitě, což má vytvořit prostor pro další jednání se zastánci nezávislosti Nové Kaledonie, což navrhuje prezident Emmanuel Macron.
Francouzský senát už přitom změnu schválil. Úpravu ústavy podporuje i prezident Emmanuel Macron. Současně se ale snaží vášně zkrotit, proto oznámil, že s jejím definitivním potvrzením nebude spěchat.
Podle agentury Reuters je Nová Kaledonie „ústředním bodem plánu“ francouzského prezidenta Macrona na zvýšení vlivu Paříže v Tichomoří. Na ostrově se v uplynulých letech konala referenda o zachování vazeb na Paříž, s nimiž tamní obyvatelé souhlasili.
„Doufáme, že Národní shromáždění (dolní komora francouzského parlamentu) uslyší náš hlas, naši důstojnost a naši hrdost na to, že jsme Kanakové,“ řekl Reuters jeden z účastníků protestů. Těch se účastní zejména členové původních kmenů, někteří z nich demonstrují dokonce deset dní v řadě.
