Po celé Francii v sobotu protestovalo 106 tisíc lidí kvůli zdražování pohonných hmot, zadrženo bylo 130 osob, uvedla vláda. V Paříži musela policie nasadit vodní děla a slzný plyn proti radikálům. Od minulého víkendu mají protesty už dva mrtvé a stovky raněných. Ministr vnitra Christophe Castaner viní ze střetů krajní pravici, ta to odmítá. Atmosféru vyhrotil i páteční incident ve městě Angers. Muž vyzbrojený granátem se tam dožadoval schůzky prezidenta s demonstranty.
Sto tisíc žlutých vest opět v akci. V Paříži nasadila policie slzný plyn, ministr vnitra viní krajní pravici
Ve francouzské metropoli se sešly tisíce lidí. Demonstranti na hlavní pařížské třídě Champs-Élysées skandovali „Macrone odstup!“ a „Policie s námi!“, uvedli reportéři listu Le Parisien a agentury AFP. I přes zákaz se pokusili ulici přehradit barikádami, což se jim nepodařilo.
Těžkooděnci nakonec dav vytlačili k Vítěznému oblouku. Hlášeny jsou potyčky, policisté použili granáty se slzným plynem i vodní dělo. Do „zakázané zóny“ u Elysejského paláce ale nikdo nepronikl. Za incidenty zřejmě stáli stoupenci krajní pravice, kterých byla mezi demonstranty zhruba stovka, uvedla policie.
„Je to skutečně málo obvyklá vlna násilí, policie na to zjevně připravena nebyla, přestože jich je v ulicích přes tři tisíce. Se situací se ale nezvládá vyrovnat ve chvíli, kdy se k protestujícím žlutým vestám připojily skupiny radikálů. Ti mají jediný cíl, kterým je vyvolat konfrontaci s policií,“ informoval zpravodaj ČT Jan Šmíd.
Macron: Ve Francii není místo pro násilí
Úřady zatím v souvislosti se sobotními protesty evidují desítky zraněných včetně několika policistů. Na 42 demonstrantů již bylo zadrženo a řada z nich skončila ve vazbě. Francouzský prezident Emmanuel Macron násilí ze strany demonstrantů odsoudil na Twitteru. Zároveň poděkoval policii za odvahu a profesionalitu.
„Hanba těm, kdo je (policisty) napadali. Hanba těm, kteří napadali další občany a novináře. Hanba těm, kdo se snažili zastrašovat volené zástupce. V Republice není místo pro takovéto násilí,“ napsal.
Po dalších protestech žlutých vest zadržela francouzská policie desítky lidí (zdroj: ČT24)
Ministr vnitra Castaner obvinil z vyprovokování střetů „ultrapravicové buřiče“, kteří podle něj zareagovali na pobídku šéfky krajně pravicového Národního sdružení. Marine Le Penová se totiž v pátek pozastavovala nad tím, proč by francouzský lid nesměl demonstrovat po Champs-Elysées. Nyní se ohradila, že k žádnému násilí nikdy nevybízela, upozornila agentura AFP.
- Na mnoha místech Francie se v sobotu konaly demonstrace a shromáždění na protest proti projevům sexismu a sexuálním útokům vůči ženám. Podle organizátorů vyšly v předvečer Mezinárodního dne proti násilí na ženách do ulic francouzských měst desetitisíce lidí, přičemž na akci v Paříži jich údajně dorazilo 30 tisíc. Účastníci manifestací volají po ukončení „beztrestnosti útočníků“.
- Akce svolala iniciativa #Noustoutes („my všechny“), která se zrodila letos v září s cílem „přejít od svědectví k činům“. AFP uvádí, že podobné manifestace se konaly také v Ženevě, Aténách či Římě.
- Zdroj: ČTK
GALERIE
Francie protesty
Demonstruje se ovšem i v regionech, kde zatím akce probíhají v klidu. Například na dálnici u Angers na západě země protestující zpomalují dopravu na „hlemýždí“ tempo. „Jeďte, je to zdarma. Zaplatí Macron,“ vybízela motoristy asi stovka demonstrantů, kteří u Laval otevřeli mýtnici, kde se jinak platí poplatky za jízdu po dálnici.
Desítky žlutých vest demonstrují také před prefekturou ve městě Aurillac, píše Le Parisien na webu. Demonstruje se rovněž na vzdáleném francouzském zámořském území - tropickém ráji Réunionu, kde v uplynulých dnech došlo i na násilnosti.
Je to víc než oprávněné. Přijde nám, že po letech práce jsme najednou vydíráni, zatímco členové vlády si žijí jako králové. Je to nesnesitelné, pokud jste běžný zaměstnanec.
Protestující se k muži vyhrožujícímu granátem nehlásí
Protestům předcházel páteční incident ve městě Angres. Pětačtyřicetiletý muž, oblečený do žluté vesty, jaké nosí demonstranti proti Macronovým ekonomickým reformám, obsadil myčku automobilů. V ruce svíral granát, který mohl být slzný. Domáhal se přijetí žlutých vest v Elysejském paláci. Předtím byl ve skupině demonstrantů shromážděných u nákupního centra.
Policii se vzdal asi ve 22:30, uvedla zpravodajská stanice BBC na svém webu. Granát, který nyní zkoumají experti, „nebyl falešný“ a existovalo „reálné nebezpečí“ pro lidi v okolí, uvedly místní úřady. Demonstranti se od incidentu distancovali. Podle agentury AFP je muž znám policii z minulosti.
Pořádková policie rovněž v pátek večer v Calais použila slzný plyn, aby rozehnala demonstranty, mezi kterými byly podle AFP i rodiny s dětmi. Přinejmenším pět set žlutých vest blokovalo kruhový objezd u příjezdu na dálnici a část z nich – asi dvacítka výtržníků – házela kameny po těžkooděncích. Podle hasičů jeden muž utrpěl zásah kulkou do ruky, když šel do občerstvení v blízkosti objezdu.
Lidé v žlutých vestách, které si oblékli na symbol protestu francouzských řidičů proti vyšším cenám pohonných hmot na Champs- Élysées v Paříži
Veřejnost na straně demonstrantů
Během několikadenních protestů a silničních blokád utrpěly od minulé soboty zranění už stovky lidí. Na mnoha místech docházelo k výtržnictví. Francouzská vláda v posledních dnech hovořila o radikalizaci hnutí, veřejnost ale podle všeho má pro žluté vesty pochopení.
Ve čtvrtečním průzkumu agentury Odoxa uvedlo 77 procent dotázaných, že protesty jsou opodstatněné. Více než 80 procent pak vyjádřilo postoj, že by Macron měl odvolat zvýšení spotřební daně na ropné produkty plánované od ledna.
Jádro protestů tvoří to, co je známo jako „Francie periférií“, tedy tisíce městeček, ve kterých jsou lidé silně závislí na autech, aby se dostali do práce či na nákupy. A ti cítí, že jejich hodnoty opomíjejí sofistikovaní „tvůrci pravidel“ v metropoli.
Macronova obliba klesá, prezident ale ustupovat nechce
Cena nafty, která je stále nejběžnějším palivem ve francouzských vozech, za poslední rok stoupla asi o 23 procent na 1,51 eura (asi 39 korun) za litr, což je nejvíce od počátku tisíciletí. Ceny ropy sice klesaly, ale Macronova vláda zvýšila letos daně z pohonných hmot ve snaze o prosazení ekologicky čistších vozidel. Rozhodnutí dále zvýšit tyto daně od Nového roku, konkrétně o 6,5 centu u nafty a 2,9 centu u benzinu, se tak jeví poslední kapkou.
Vláda připouští zmírnění, v hlavních bodech ale ustupovat nehodlá. Macron nechce dialog ani v situaci, kdy jeho popularita výrazně klesá. „Poslední průzkum ukazuje výrazně oslabeného prezidenta, má pouze 25procentní podporu, to je o čtyři procentní body méně než v říjnu,“ upozornil politický analytik v institutu IFOP Frederic Dabi.