Sto tisíc žlutých vest opět v akci. V Paříži nasadila policie slzný plyn, ministr vnitra viní krajní pravici

Po celé Francii v sobotu protestovalo 106 tisíc lidí kvůli zdražování pohonných hmot, zadrženo bylo 130 osob, uvedla vláda. V Paříži musela policie nasadit vodní děla a slzný plyn proti radikálům. Od minulého víkendu mají protesty už dva mrtvé a stovky raněných. Ministr vnitra Christophe Castaner viní ze střetů krajní pravici, ta to odmítá. Atmosféru vyhrotil i páteční incident ve městě Angers. Muž vyzbrojený granátem se tam dožadoval schůzky prezidenta s demonstranty.

Ve francouzské metropoli se sešly tisíce lidí. Demonstranti na hlavní pařížské třídě Champs-Élysées skandovali „Macrone odstup!“ a „Policie s námi!“, uvedli reportéři listu Le Parisien a agentury AFP. I přes zákaz se pokusili ulici přehradit barikádami, což se jim nepodařilo.

Těžkooděnci nakonec dav vytlačili k Vítěznému oblouku. Hlášeny jsou potyčky, policisté použili granáty se slzným plynem i vodní dělo. Do „zakázané zóny“ u Elysejského paláce ale nikdo nepronikl. Za incidenty zřejmě stáli stoupenci krajní pravice, kterých byla mezi demonstranty zhruba stovka, uvedla policie.

„Je to skutečně málo obvyklá vlna násilí, policie na to zjevně připravena nebyla, přestože jich je v ulicích přes tři tisíce. Se situací se ale nezvládá vyrovnat ve chvíli, kdy se k protestujícím žlutým vestám připojily skupiny radikálů. Ti mají jediný cíl, kterým je vyvolat konfrontaci s policií,“ informoval zpravodaj ČT Jan Šmíd.

Macron: Ve Francii není místo pro násilí

Úřady zatím v souvislosti se sobotními protesty evidují desítky zraněných včetně několika policistů. Na 42 demonstrantů již bylo zadrženo a řada z nich skončila ve vazbě. Francouzský prezident Emmanuel Macron násilí ze strany demonstrantů odsoudil na Twitteru. Zároveň poděkoval policii za odvahu a profesionalitu.

„Hanba těm, kdo je (policisty) napadali. Hanba těm, kteří napadali další občany a novináře. Hanba těm, kdo se snažili zastrašovat volené zástupce. V Republice není místo pro takovéto násilí,“ napsal.

Nahrávám video
Po dalších protestech žlutých vest zadržela francouzská policie desítky lidí
Zdroj: ČT24

Ministr vnitra Castaner obvinil z vyprovokování střetů „ultrapravicové buřiče“, kteří podle něj zareagovali na pobídku šéfky krajně pravicového Národního sdružení. Marine Le Penová se totiž v pátek pozastavovala nad tím, proč by francouzský lid nesměl demonstrovat po Champs-Elysées. Nyní se ohradila, že k žádnému násilí nikdy nevybízela, upozornila agentura AFP.

  • Na mnoha místech Francie se v sobotu konaly demonstrace a shromáždění na protest proti projevům sexismu a sexuálním útokům vůči ženám. Podle organizátorů vyšly v předvečer Mezinárodního dne proti násilí na ženách do ulic francouzských měst desetitisíce lidí, přičemž na akci v Paříži jich údajně dorazilo 30 tisíc. Účastníci manifestací volají po ukončení „beztrestnosti útočníků“.
  • Akce svolala iniciativa #Noustoutes („my všechny“), která se zrodila letos v září s cílem „přejít od svědectví k činům“. AFP uvádí, že podobné manifestace se konaly také v Ženevě, Aténách či Římě.
  • Zdroj: ČTK

 Demonstruje se ovšem i v regionech, kde zatím akce probíhají v klidu. Například na dálnici u Angers na západě země protestující zpomalují dopravu na „hlemýždí“ tempo. „Jeďte, je to zdarma. Zaplatí Macron,“ vybízela motoristy asi stovka demonstrantů, kteří u Laval otevřeli mýtnici, kde se jinak platí poplatky za jízdu po dálnici.

Desítky žlutých vest demonstrují také před prefekturou ve městě Aurillac, píše Le Parisien na webu. Demonstruje se rovněž na vzdáleném francouzském zámořském území - tropickém ráji Réunionu, kde v uplynulých dnech došlo i na násilnosti.

Je to víc než oprávněné. Přijde nám, že po letech práce jsme najednou vydíráni, zatímco členové vlády si žijí jako králové. Je to nesnesitelné, pokud jste běžný zaměstnanec.
Michael Drouot
dělník z města Vendome

Protestující se k muži vyhrožujícímu granátem nehlásí

Protestům předcházel páteční incident ve městě Angres. Pětačtyřicetiletý muž, oblečený do žluté vesty, jaké nosí demonstranti proti Macronovým ekonomickým reformám, obsadil myčku automobilů. V ruce svíral granát, který mohl být slzný. Domáhal se přijetí žlutých vest v Elysejském paláci. Předtím byl ve skupině demonstrantů shromážděných u nákupního centra. 

Policii se vzdal asi ve 22:30, uvedla zpravodajská stanice BBC na svém webu. Granát, který nyní zkoumají experti, „nebyl falešný“ a existovalo „reálné nebezpečí“ pro lidi v okolí, uvedly místní úřady. Demonstranti se od incidentu distancovali. Podle agentury AFP je muž znám policii z minulosti.

Pořádková policie rovněž v pátek večer v Calais použila slzný plyn, aby rozehnala demonstranty, mezi kterými byly podle AFP i rodiny s dětmi. Přinejmenším pět set žlutých vest blokovalo kruhový objezd u příjezdu na dálnici a část z nich – asi dvacítka výtržníků – házela kameny po těžkooděncích. Podle hasičů jeden muž utrpěl zásah kulkou do ruky, když šel do občerstvení v blízkosti objezdu. 

Lidé v žlutých vestách, které si oblékli na symbol protestu francouzských řidičů proti vyšším cenám pohonných hmot na Champs- Élysées v Paříži
Zdroj: Reuters/Charles Platiau

Veřejnost na straně demonstrantů

Během několikadenních protestů a silničních blokád utrpěly od minulé soboty zranění už stovky lidí. Na mnoha místech docházelo k výtržnictví. Francouzská vláda v posledních dnech hovořila o radikalizaci hnutí, veřejnost ale podle všeho má pro žluté vesty pochopení.

Ve čtvrtečním průzkumu agentury Odoxa uvedlo 77 procent dotázaných, že protesty jsou opodstatněné. Více než 80 procent pak vyjádřilo postoj, že by Macron měl odvolat zvýšení spotřební daně na ropné produkty plánované od ledna.

Jádro protestů tvoří to, co je známo jako „Francie periférií“, tedy tisíce městeček, ve kterých jsou lidé silně závislí na autech, aby se dostali do práce či na nákupy. A ti cítí, že jejich hodnoty opomíjejí sofistikovaní „tvůrci pravidel“ v metropoli.

Macronova obliba klesá, prezident ale ustupovat nechce

Cena nafty, která je stále nejběžnějším palivem ve francouzských vozech, za poslední rok stoupla asi o 23 procent na 1,51 eura (asi 39 korun) za litr, což je nejvíce od počátku tisíciletí. Ceny ropy sice klesaly, ale Macronova vláda zvýšila letos daně z pohonných hmot ve snaze o prosazení ekologicky čistších vozidel. Rozhodnutí dále zvýšit tyto daně od Nového roku, konkrétně o 6,5 centu u nafty a 2,9 centu u benzinu, se tak jeví poslední kapkou.

Vláda připouští zmírnění, v hlavních bodech ale ustupovat nehodlá. Macron nechce dialog ani v situaci, kdy jeho popularita výrazně klesá. „Poslední průzkum ukazuje výrazně oslabeného prezidenta, má pouze 25procentní podporu, to je o čtyři procentní body méně než v říjnu,“ upozornil politický analytik v institutu IFOP Frederic Dabi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn, či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 16 mminutami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 1 hhodinou

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 3 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 4 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 4 hhodinami
Načítání...