Vlády a internetové společnosti budou hledat cesty, jak omezit šíření teroristických a násilných příspěvků na sociálních sítích. Shodli se na tom ve středu prezidenti a premiéři více než dvaceti zemí se zástupci některých technologických firem na jednání v Paříži. Americká společnost Facebook se ještě před summitem zavázala blokovat přístup ke svým službám komukoli, kdo bude šířit násilná videa.
Světoví lídři se v Paříži zavázali k zamezení šíření nebezpečného obsahu on-line
Horizont ČT24: V Paříži se sešli zástupci „Christchurské výzvy" (zdroj: ČT24)
Pařížskou schůzku iniciovala novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, a to v reakci na masakr muslimských věřících ve městě Christchurch. Přesně před dvěma měsíci tam australský extremista zastávající teorie o nadřazenosti bílé rasy zavraždil ve dvou mešitách 51 lidí. Krveprolití živě přenášel na Facebooku, což vedle značného pobouření vyvolalo také řadu protimuslimských a xenofobních reakcí, z nichž některými se zabývala policie.
V takzvané christchurchské výzvě, která je právně nevynutitelná, se internetové společnosti zavázaly „podniknout transparentní specifické kroky s cílem zabránit zveřejňování teroristického a násilně extremistického obsahu“. Vlády signatářských zemí naproti tomu hodlají přísně dbát na dodržování pravidel, aniž by ohrozily svobodu projevu.
„Povedlo se nám přijmout konkrétní kroky k tomu, aby se tragédie z Christchurche už nikdy neopakovala,“ řekla podle agentury AFP Ardernová. Výzvu spolu s ní inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron, jednání se zúčastnila například i britská premiérka Theresa Mayová, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo kanadský premiér Justin Trudeau.
Společnost Facebook, jejíž šéf Mark Zuckerberg na jednání chyběl a u Macrona byl v souvislosti s výzvou už minulý pátek, před summitem zveřejnila konkrétní opatření, která hodlá proti šíření teroristických či násilných videí podniknout. Každému, kdo bude „násilný obsah“ po její síti šířit, může zablokovat přístup k živému přenosu videí na pevně stanovenou dobu.
Firma se rovněž zavázala investovat 7,5 milionu dolarů (175 milionů korun) do vývoje systému, který by spolehlivěji než dosud odhaloval nedovolený obsah. Facebook již podobné nástroje má, některým uživatelům se je však v případě šíření christchurského videa podařilo obejít.
Snaha o omezení teroristického obsahu na sociálních sítích není nová. Politici internetové giganty k řešení tohoto problému vyzývají prakticky po každém větším atentátu. Už loni v září Evropská komise navrhla nová pravidla, která technologickým společnostem ukládají do hodiny od výzvy úřadů odstranit z webu materiál s teroristickým obsahem. Pokud firmy, jako je Facebook, Twitter nebo Google, žádost nesplní, má jim hrozit pokuta až do čtyř procent jejich celosvětového obratu v předcházejícím roce. Ministři vnitra zemí Evropské unie návrh loni v prosinci na svém jednání v Bruselu podpořili a v dubnu jej schválil také Evropský parlament.