Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
Před masivním útokem s odkazem na západní zpravodajské služby Zelenskyj varoval Ukrajince předem. Výbuchy se městem rozléhaly krátce po jedné hodině ráno (v sobotu kolem 23:00 SELČ) poté, co ukrajinské letectvo na svém telegramovém kanálu varovalo, že Rusko by mohlo odpálit hypersonickou balistickou raketu Orešnik.
Zelenskyj později potvrdil, že obávaná střela zasáhla město, které leží desítky kilometrů jižně od Kyjeva. Podle Moskvy byly cílem vojenské objekty. Orešnik je balistická střela s vysokým ničivým potenciálem, která může nést i jadernou hlavici. Není to poprvé, co Rusko zbraň proti sousední zemi použilo. Stalo se tak už letos v lednu, kdy raketa dopadla u Lvova na západě Ukrajiny, a také v listopadu 2024, kdy zasáhla město Dnipro.
Podle redaktora Českého rozhlasu Ondřeje Soukupa je v případě Orešniku klíčový „ukázkový efekt“. Jde o signál Kyjevu i jeho západním spojencům, soudí. „Ruská média se už dříve předháněla při vypočítávání, za jak dlouho by raketa doletěla do Paříže, do Londýna,“ upozornil Soukup.
Podle zpravodajky ČT Darji Stomatové v sobotu večer zamířily na Ukrajinu nejprve ruské drony, následně měli Rusové vyslat desítky raket různých typů na celé území sousední země. Střely podle úřadů v Kyjevě zasáhly administrativní i obytné budovy. Poprvé od druhé světové války bylo zasaženo ministerstvo zahraničí. Útok poškodil rovněž historické sídlo opery či hlavní pošty, muzeum Černobylu a zásah dostalo i oblastní ústředí záchranářů.
„Záběry, které z města přicházejí, vypadají katastroficky,“ podotkla Stomatová. Celkem bylo podle Zelenského poškozeno nebo zničeno třicet obytných budov.
„Myslím, že to byla jednak demonstrace síly a jednak také odvetný úder za ukrajinský útok na Starobilsk, kde byla před pár dny zasažena budova bývalého internátu. Všimla jsem si, že po 9. květnu a návštěvě Putina Číny, kdy se stal Putin centrem posměšků ze strany západních médií, kdy přehlídka 9. května se mu moc nepovedla a v Číně působil jako její vazal, tak chtěl dokázat, že Rusko a on sám je něco, s čím se musí počítat, a že dokáže ještě hodně škodit,“ podotkla redaktorka Deníku N Petra Procházková s tím, že Orešniky jsou drahé a Moskva jich má málo.
Široké spektrum použitých střel
Rusko proti Ukrajině v noci vedle dronů a střel s plochou drahou letu vyslalo i jednu raketu středního doletu, dvě letecké rakety Kinžal a tři protilodní rakety Cirkon (Zirkon), uvedlo ukrajinské letectvo. Moskva označuje také Kinžal a Cirkon za hypersonické zbraně. Protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit 549 dronů a 55 raket a střel různých typů, dodalo letectvo s tím, že zaznamenalo zásahy 16 raket a 51 dronů na 23 místech.
Bránit se podobně masivnímu úderu je obtížné, jelikož Rusové se snaží zahltit protivzdušnou obranu klamnými cíli, případně ji obejít, uvedl ve vysílání ČT24 bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý. Moskva je podle něj schopná provést podobně silný úder vždy v rozmezí jednoho či dvou měsíců – navíc jsou Rusové schopni poměrně rychle vyrábět drony i rakety.
Ukrajinská protidronová obrana ale v současnosti dokáže eliminovat kolem 95 procent bezpilotních strojů, upozornil bezpečnostní expert Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, podle něhož jde o „fantastické číslo“. „Navíc ne za pomoci drahých zbraňových systémů, ale systémů vlastní výroby,“ konstatoval Bříza s tím, že právě proto Moskva čím dál častěji přistupuje ke kombinovanému útoku.
„Je důležité, aby to nezůstalo bez následků pro Rusko,“ zdůraznil po dramatické noci Zelenskyj. Zároveň apeloval na země světa a na partnery ve Spojených státech a v Evropě, aby nezůstali zticha a svými kroky pomohli přimět ruského vládce Vladimira Putina vyslovit se pro mír.
Podle starosty Klyčka byli v samotném hlavním městě zabiti dva lidé, několik osob se pohřešuje. Další dva lidé byli zabiti v Kyjevské oblasti, uvedl guvernér Mykola Kalašnik. Nejméně 81 lidí utrpělo v Kyjevě zranění, včetně tří dětí.
V kyjevské čtvrti Ševčenko bylo několik lidí uvězněno v protileteckém krytu u školy poté, co vchod zablokovaly trosky, sdělil Klyčko. Další lidé údajně uvázli v krytu v obchodním centru ve stejné čtvrti, uvedl vedoucí městské vojenské správy. Dodal, že bylo poškozeno více než 40 míst ve městě.
V Kyjevě nyní probíhá odstraňování následků. Prioritou je najít lidi pod troskami, řekl ČT24 expert Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se nachází v ukrajinské metropoli. „Ten útok byl nejmasivnější, co jsem tu za ta léta zažil,“ konstatoval.
„Vzbudila mě první řada útoků, což bylo krátce po půlnoci, to byly všechno rakety, které lze rozlišit podle specifického svistu, který není charakteristický pro drony. V tu dobu jsem zaznamenal asi osm úderů. Druhá masivní vlna raketových útoků nastala kolem tři čtvrtě na čtyři. Z balkonu jsem viděl lidi, jak běží do metra a volali: Sláva Ukrajině,“ popsal noc Šír.
Obyvatelka mluví o „děsivé“ noci
Mnoho obyvatel metropole hledalo přes noc úkryt v metru. Dvaašedesátiletá Nataliia Zvarychová uvedla, že se utíkala schovat do nejbližší stanice, když městem začaly otřásat exploze. „Bylo to děsivé,“ řekla Reuters. „Sedíme tu už více než tři hodiny a posloucháme exploze tam nahoře.“
V noci se v metru lidem po několika mohutných explozích začal nad hlavou drolit strop. Poprvé se báli, že se bezpečný úkryt změní v past. „Nastal naprostý chaos. Děti začaly křičet, lidé propadali panice. Nejdřív začali zabíhat hlouběji dovnitř, aby se nějak ochránili,“ popsala další obyvatelka metropole Sofia Melnyčenková.
O jedenácti zraněných civilistech, včetně dvou dětí, po ruském útoku na město Čerkasy v centrální části Ukrajiny informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. Sedm lidí, včetně tří dětí, utrpělo zranění při ruských útocích na Dněpropetrovskou oblast, oznámil Oleksandr Hanža, který je náčelníkem správy tohoto regionu na jihovýchodě země. Nejméně 13 lidí bylo zraněno při ruském útoku na centrum Bohoduchiva v Charkovské oblasti, sdělily místní úřady.
Polská armáda podle agentury Reuters oznámila, že kvůli nejnovějším ruským úderům na Ukrajinu z preventivních důvodů aktivovala své vzdušné síly. Dodala, že cílem opatření je ochránit polský vzdušný prostor.
Západní kritika
„Ostře odsuzuji ruský útok, který opět zasáhl civilní infrastrukturu na Ukrajině,“ uvedla v prohlášení italská premiérka Giorgia Meloniová. Podle agentury AFP také upozornila, že Rusko zvětšuje škálu zbraní nasazených do války proti Ukrajině. Za „šokující ruský raketový teror“ označil útok šéf německé diplomacie Johann Wadephul, podle kterého Putina přiměje k ústupkům pouze silná Ukrajina.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ruské útoky označil za slepou uličku ve válce rozpoutané ruskou agresí. Odhodlání Francie podporovat Ukrajinu až do dosažení spravedlivého a trvalého míru je tím jen posíleno, napsal na sociální síti X.
„Rusko se na bojišti ocitlo v patové situaci, a proto terorizuje Ukrajinu úmyslnými údery na centra měst, zaměřenými na zabití co největšího počtu civilistů,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Nasazení raket Orešnik, které mohou nést jaderné hlavice, označila za taktiku politického zastrašování a za bezohledné jaderné vydírání.
Rusko už pátým rokem vede válku proti Ukrajině a součástí bojů jsou vzdušné útoky obou stran hluboko v nepřátelském území.
Ukrajinské útoky na ruské cíle
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že za uplynulou noc ruské síly sestřelily 33 ukrajinských dronů. O celkovém počtu útočících strojů a o případných škodách se ani tentokrát nezmiňuje.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že obranné síly v noci zasáhly řadu ruských vojenských objektů, včetně ropného terminálu Tamanneftěgaz v Krasnodarském kraji v Ruské federaci. Podle předběžných zpráv bylo poškozeno rameno pro nakládku ropy, píše server Ukrajinska pravda.
Ukrajinské síly zasáhly také sklad munice na Krymu, logistický sklad, muniční sklad a sklad paliv a maziv patřící ruským silám v Luhanské oblasti a také pozemní řídicí stanice v Doněcké oblasti a v ruské Kurské oblasti. Generální štáb dále oznámil, že v sobotu byla na námořní základně v Novorossijsku zasažena hlídková loď Pytlivyj a raketový člun.
Počet obětí pátečního útoku na internát ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti na východě Ukrajiny dosáhl 21, uvedlo ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Záchranáři už všechna těla vyprostili z trosek. „Celkem bylo zasaženo 63 lidí, z nichž 21 zahynulo,“ citovala agentura Interfax z komuniké ministerstva. Podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
Ruský vládce Vladimir Putin v pátek obvinil Kyjev, že ukrajinské síly na internát pedagogické školy ve Starobilsku zaútočily záměrně. Zároveň nařídil připravit odvetu. Ukrajinská armáda popřela, že napadla civilisty. Generální štáb tvrdí, že armáda v okupované oblasti u Starobilsku zasáhla elitní dronovou velitelskou jednotku.
