Novorossijsk

Rusko stáhlo všechny své válečné lodě z Azovského moře, oznámilo ukrajinské námořnictvo. Část plavidel se tam uchýlila poté, co kvůli úderům obránců odplula z anektovaného poloostrova Krym. Moskva na zprávu bezprostředně nereagovala. Kyjev k úderům na vojenské cíle na okupovaném poloostrově používá střely Storm Shadow či ATACMS. Na ruské válečné lodi útočí rovněž bezpilotními plavidly s výbušninami.

Útok na ukrajinské Dnipro nepřežilo pět lidí, zraněny jsou desítky dalších, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednoho mrtvého a čtyři zraněné hlásí po ruských náletech také sousední Charkovská oblast. Útoky zaznamenala rovněž ruská strana, konkrétně černomořský přístav Novorossijsk, kde útočila skupina bezpilotních člunů. Podle tvrzení místních úřadů nezpůsobila významnější škody.

Přístavní město Sevastopol na Rusy okupovaném ukrajinském Krymu čelilo rozsáhlému útoku vzdušných a námořních dronů, uvedly okupační úřady. Ukrajinské drony útočily podle ruských úřadů i na cíle přímo v Rusku – na přístavní město Novorossijsk, které je další základnou Černomořského loďstva, a na rafinerii v Tuapse. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že nad různými oblastmi bylo zneškodněno šest námořních a všech 102 vzdušných dronů. Telegramové kanály i místní úřady ale hovoří o škodách. Charkov zažil dosud nejdelší vzdušný poplach, trval přes šestnáct hodin.

Bouře v oblasti Černého moře zasáhla okupovaný Krymský poloostrov a jih Ruska. Kvůli nepříznivému počasí zemřel jeden člověk, téměř půl milionu obyvatel se ocitlo bez elektrického proudu. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka bouře poškodila ruské obranné linie, které okupanti na Krymu vybudovali v obavě před hrozbou ukrajinského vylodění. Bouře zasáhla i území Ukrajiny pod kontrolou Kyjeva, tam způsobily komplikace také sněhové vánice.

Rusko v září vyvezlo nejméně fosilních paliv od začátku jeho loňské obnovené agrese proti Ukrajině. I tak Kreml vydělal víc než o měsíc dřív díky rostoucím cenám ropy a mezerám v sankcích. Obcházet cenový strop na ropu stanovený Západem umožňuje Moskvě flotila lodí, které nedodržují zavedená pravidla námořního obchodu. Experti vidí řešení ve zpřísnění postihů a zároveň snížení stropu na cenu ruské ropy na 30 dolarů za barel, tedy na polovinu současného limitu.

Námořní dron v noci na sobotu zasáhl ruský tanker plující v blízkosti Kerčského průlivu mezi Krymem a Ruskem. Tanker je poškozen a nemůže samostatně dále plout. Podle zdrojů agentury Interfax-Ukrajina, ukrajinské redakce BBC nebo agentur Reuters a AP stojí za útokem ukrajinská tajná služba SBU. Kyjev se zatím oficiálně k útoku nevyjádřil. Rusko zásah tankeru označilo za „teroristický útok na civilní plavidlo“ ze strany Ukrajiny.

Námořní drony v noci na pátek při speciální operaci u ruského přístavu Novorossijsk zasáhly ruskou výsadkovou loď třídy 775 Oleněgorskij Gorňak. Podle agentury Reuters za operací stojí ukrajinská rozvědka (SBU), záběry ze sociálních sítí ukazují poškozené plavidlo. O útoku na novorossijskou námořní základnu nejdřív informovalo ruské ministerstvo obrany, tvrdilo ale, že úder se podařilo odvrátit.

Část ropné rafinerie v Krasnodarském kraji na jihu Ruska zachvátil požár poté, co ji zasáhl dron, uvedla ve čtvrtek agentura TASS s odvoláním na záchranáře. Další incident se odehrál v ropném závodě Novošachtinsku v Rostovském kraji na jihozápadě Ruska, kde podle agentury explodoval bezpilotní letoun. Zprávy o útocích bezpilotních letounů na různé ruské cíle přicházely i v minulých dnech. Nálety ve čtvrtek hlásí také Ukrajina, Rusko vyslalo drony na Kyjev a Oděskou oblast. Většinu z nich protiletecká obrana zlikvidovala.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Že se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vede pomocí nejmodernější vojenské techniky, není žádným tajemstvím. Ukrajinská armáda se zejména díky pomoci Severoatlantické aliance může spoléhat na jedny z nejvýkonnější raketometů HIMARS nebo turecké bezpilotní letouny Bayraktar. V minulých týdnech ale veřejnost upoutala jiná vymoženost ve službách obránců vlasti – dálkově ovládaná hladinová plavidla, známá také jako námořní drony nebo odborně USVs (unmanned surface vessels).