Ruské útoky na Ukrajinu si vyžádaly osm obětí

Údery ruské invazní armády na Ukrajinu zabily osm lidí. V noci na pátek zaútočilo Rusko na Kyjev, kde zemřelo šest lidí, dalších 35 je zraněno, uvedl starosta metropole Vitalij Klyčko. Mezi raněnými jsou i děti. Další dva mrtvé hlásí Oděská oblast. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové použili k úderům na ukrajinské území zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Útokům čelilo údajně i Rusko, tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

O začátku ruských úderů na Kyjev informoval před 1:00 místního času (0:00 SEČ) starosta Klyčko, podle něhož je poškozena i řada obytných budov. Čtyři mrtvé hlásí Desňanská čtvrť, podle starosty se v troskách stále ještě mohou nacházet lidé. Odpoledne pak připojil informace o páté a šesté oběti.

V Kyjevě se ocitla pod útokem téměř každá městská čtvrt, napsala s odvoláním na Klyčka agentura AFP. Poničené či ohněm zachvácené budovy byly hlášeny v osmi z deseti kyjevských čtvrtí. Ruské údery poškodily také vodovodní, teplárenské a energetické sítě. V Darnycké čtvrti dopadly úlomky střely či dronu do areálu školy. Úřady informují také o poškození zdravotnického zařízení po dopadu trosek dronu nebo střely.

Ukrajinské ministerstvo energetiky doplnilo, že ruské noční útoky na energetická zařízení přerušily dodávky elektřiny v částech Kyjevské, Oděské a Doněcké oblasti.

Ukrajinské letectvo později na telegramu uvedlo, že Rusové v noci vyslali na Ukrajinu 430 dronů a 19 střel včetně tří střel Kinžal a jedné protilodní střely Cirkon (Zirkon). Hlavním cílem úderu byl podle letectva Kyjev, zasaženy byly také Kyjevská, Charkovská, Oděská, Poltavská a Čerkaská oblast.

Protivzdušná obrana zlikvidovala 405 dronů a 14 střel, uvedly ukrajinské vzdušné síly, které bez bližších podrobností informují také o zásazích 23 dronů a neupřesněném počtu střel na 13 místech. „Útok pokračuje, ve vzdušném prostoru jsou nové skupiny nepřátelských dronů,“ dodalo letectvo. Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax oznámilo provedení rozsáhlého útoku na ukrajinský vojenskoprůmyslový komplex a energetickou infrastrukturu.

Nahrávám video

Zásah ázerbájdžánského velvyslanectví

„Byl to záměrně vykalkulovaný útok, jehož cílem bylo způsobit maximální škody lidem a civilní infrastruktuře,“ uvedl ukrajinský prezident na síti X. Dříve informoval o 430 dronech a 18 střelách vyslaných Ruskem.

„Ázerbájdžánské velvyslanectví bylo zasaženo troskami střely Iskander,“ napsal dále Zelenskyj, podle něhož byl hlavním cílem ruského útoku právě Kyjev. Mezi zraněnými jsou podle něj děti a těhotná žena. „Ukrajina reaguje na tyto údery silou dlouhého doletu a svět musí tyto útoky proti životu zastavit sankcemi,“ dodal.

Ázerbájdžán v reakci na událost předal důrazný protest ruskému velvyslanci. Prezident Ilham Alijev telefonicky hovořil se Zelenským. Oba muži během telefonátu útok odsoudili a Alijev jej označil za nepřijatelné porušení mezinárodního práva, uvedla podle agentury Reuters jeho tisková kancelář.

Útok v Oděské oblasti

Ruské síly také zaútočily v pátek ráno bezpilotními letouny na tržnici v jihoukrajinském přístavním městě Čornomorsk, přičemž zabily dva lidi a sedm dalších zranily, uvedl na platformě Telegram Oleh Kiper, šéf správy Oděské oblasti, kde se Čornomorsk nachází. Poznamenal, že informace o obětech nemusí být definitivní, někteří zranění lidé jsou totiž ve vážném stavu.

„Úder poškodil náměstí, fasády obchodů a soukromou dopravu. Tlaková vlna vybila okna v nedaleké vysoké škole,“ napsal. Na místě dle něj pracují záchranáři a další příslušné složky. U svého příspěvku zveřejnil fotografie, na kterých jsou vidět mimo jiné poničené automobily, trosky na zemi nebo budova s rozbitými okny.

Údajné útoky na ruském území

Ruský resort obrany naopak tvrdí, že tamní protivzdušná obrana sestřelila 216 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony, Černým mořem a poloostrovem Krym, který Rusko protiprávně obsadilo v roce 2014. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu vzdušného útoku, který připisuje Ukrajině, ale pouze o sestřelených dronech. Ruské ministerstvo obrany nehlásí ani případné škody. Regionální činitelé zpravidla píší o určitých škodách nebo případně o zraněných či zabitých civilistech, tato tvrzení však často nepodkládají důkazy.

Podle Moskvy čelil útoku také ruský černomořský přístav Novorossijsk, poškozen byl ropný sklad, kotvící loď a bytové domy, píše Reuters s odvoláním na úřady Krasnodarského kraje. Později s odvoláním na své zdroje z oboru agentura napsala, že společnost Transněft po útoku zastavila dodávky ropy do Novorossijsku, přes který prochází část exportu ruské ropy.

Ukrajinský generální štáb útok později potvrdil a dodal, že k němu použil střely s plochou dráhou letu Neptun s prodlouženým doletem. O úspěšném nasazení „dlouhých neptunů“ proti cílům v Rusku informoval rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který také zveřejnil záběry z odpálení střely. Novorossijské úřady úder na přístav přičetly dronům.

Gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv uvedl, že při pádu trosek sestřelených dronů byli zraněni čtyři lidé včetně tří členů posádky civilního plavidla v přístavu. Poškozen je podle něj kromě ropného skladu také mimo jiné kontejnerový terminál a obytné domy.

Nahrávám video

Úřady Saratovské oblasti podle Reuters mezitím napsaly o poškození civilní infrastruktury při dronovém útoku. Gubernátor Volgogradské oblasti sdělil, že protivzdušná obrana odrazila noční útok na energetickou infrastrukturu.

Ukrajina se brání ruské vojenské agresi už čtvrtým rokem, součástí bojů jsou vzdušné útoky a ostřelování, které podnikají obě země. Rusko v posledních týdnech opět zintenzivnilo údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve agentura AP.

Kyjev v posledních měsících stále častěji zaměřuje své údery vedle ruských vojenských objektů také na energetická a průmyslová zařízení. Deklarovaným záměrem je omezit bojeschopnost Moskvy a oslabit její možnosti financovat válku penězi z prodeje ropy a plynu.

Podle gubernátora Voroněžské oblasti Alexandra Guseva ukrajinské drony v noci na čtvrtek poškodily elektrické zařízení u Novovoroněžské jaderné elektrárny na jihozápadě Ruska. O útoku, v jehož důsledku byly načas odpojeny od sítě tři bloky jaderné elektrárny, než byly v pátek ráno znovu připojeny, informoval podle tiskových agentur také šéf státní korporace Rosatom Alexej Lichačev. Všechny drony byly podle něj sestřeleny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 14 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 2 hhodinami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 5 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 7 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 14 hhodinami
Načítání...